Související stránky k článku ČAM za srpen 2017: Zatmění nad hradem Helfštýn
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2023 získal snímek
„M51 - Whirlpool Galaxy deep field“,
jehož autorem je Libor Richter
Dnešní snímek ze soutěže Česká astrofotografie měsíce, která je pořádána pod záštitou České astronomické společnosti, nás zavede do části oblohy, kde nám výhled do hlubokého vesmíru neruší na hvězdy bohaté oblasti roviny naší vlastní Galaxie. Budeme hledět do souhvězdí Honicích psů, na krásnou spirální galaxii M51, kterou nám tentokrát přinesl astrofotograf Libor Richter.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek
„Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“,
jehož autorem je Roman Hujer
Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo mnoha médii s příslibem fantastické podívané, realita byla poněkud jiná. K jejímu zahlédnutí pouhým okem bylo třeba tmavé oblohy a dobrá mapka. Tak to u komet často bývá. V rámci pozorovacího zápalu jsme však trochu zapomněli na druhou poměrně jasnou kometu tohoto období. A tak vám je obě v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nyní přinášíme. Autorem fotografie je astrofotograf Roman Hujer.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2023 získal snímek
„NGC 6188 - souboj draků v souhvězdí Oltář“, jehož autorem je Jakub Korbel
Dnes zahájíme svou pouť vesmírnými dálkami v souhvězdí Oltáře. Pokud máte pocit, že jste toto souhvězdí na naší obloze nikdy neviděli, je to správně. S deklinací -45o až -67,5o je viditelné až z oblastí mnohem blíže k rovníku. Například z jižní Libye bychom viděli pouze jeho severní část.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek
„Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma
Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry Divadla Járy Cimrmana Dobytí severního pólu. Mnozí z nás však měli možnost ji spatřit bez problémů na vlastní oči i u nás. To je však už skoro 10 let. Ovšem i nyní se na ni můžeme podívat. A to díky vítěznému snímku fotografa Jana Klímy v soutěži Česká astrofotografie měsíce za prosinec roku 2022.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2022
získal snímek „LDN 1228“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Dance of the Demons, tak také někteří astronomové nazývají oblast oblohy zachycenou na vítězném snímku listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. A není divu, jeví se nám jako pohled skrze rozervané a silně zaprášené záclony do okna středověkého hradu, skrytého kdesi v tajemných lesích Transylvánských Karpat. Okno navíc osvícené pouze mihotavým světlem skomírající svíce. I přes jisté, strach či neklid evokující souvislosti je to označení jistě poetičtější než LBN 552 a LDN 1228. Pod těmito zkratkami je totiž můžeme nalézt v příslušných katalozích mlhovin.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022
získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních posledních příležitostí podívat se do hlubin vesmíru směrem, kde se na obloze nachází souhvězdí Labutě.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2022
získal snímek „Jupiter a Ganymed“, jehož autorem je Karel Sandler
Kdo se večer v září 2022 podíval na oblohu, jistě si všiml jasné „hvězdy“ nad jižním až jihovýchodním obzorem. Zářila klidným nažloutlým světlem a pro naše předky byla jednou z pěti známých „hvězd toulavých“. Dostaly i jména – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Víc jich nebylo, byť například Uran mohli na vlastní oči vidět, ale pro jeho slabý jas docela určitě nezaznamenali jeho pohyb oblohou. Po dlouhé době zjistili, že obíhají poměrně pravidelně a že se dá jejich dráha nebem předpovědět.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2022
získal snímek „Sluneční skvrna AR 3078 v H-alfa“, jehož autorem jsou Marek Tušl a Martin Cholasta
Asi nejznámějším jevem na Slunci, zejména pro veřejnost, jsou sluneční skvrny. Ostatně, lidstvo o nich ví, nebo jejich existenci tuší více než 2 000 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022
získal snímek „ISS a Slnko“,
jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon
První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na průměr 109 x, na objem asi 1 300 000 x. A kolik by se vešlo stadionů na povrch Země? Těch typicky mezinárodních asi 7.287142857*1010. Takže o čemž že to mluvíme? Ano, o Mezinárodní kosmické stanici ISS a našem Slunci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „NGC6543 (PK 096+29.1) Kočičí oko - Cat's Eye“, jehož autorem je Roman Hujer.
Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často dávají také příjemnější jména a označení. Tak objektu, který se stal cílem fotoaparátu astrofotografa Romana Hujera, dali jméno „Kočičí oko“. A vskutku. Plynná oblaka v něm vytvořila naprosto nečekané tvary. Dokonce tak nečekané, že se současná věda neshoduje na přesném procesu jejich vzniku. A to i přesto, že mlhovina představuje jednu z nejlépe probádaných takzvaných „planetárních“ mlhovin.
