Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červenec 2023: Ou4 - Obří oliheň

ČAM za červenec 2023: Ou4 - Obří oliheň

Ou4 - Obří oliheň
Autor: David Zimák

Titul Česká astrofotografie měsíce za júl 2023 získala snímka „Ou4 – Obří oliheň “, ktorej autorom je David Zimák Júl je typické dovolenkové obdobie, mnohí sa vydávajú do južných krajín nabažiť sa slnečných lúčov, oddychovať na pláži, či objavovať podmorský svet úžasných farebných rýb, koralov, no aj vzácnejších kalmárov (olihní, krakatíc).

 

Niektoré z nich dosahujú mnoho metrov a mýtické príbehy, spájajúce ich svet s tým nad hlavou na oblohe, možno aj poznáte. S obrovským kalmárom či krakenom mal problém bájny etiópsky kráľ Cefeus, ktorý v snahe zachrániť pred ním svoju krajinu, bol ochotný obetovať aj svoju dcéru Andromedu. Ako to však už v bájkach býva, všetko dobre dopadlo, udatný Perzeus krakena zabil a princeznu zachránil.

Ak si teda ľahnete po slnečnom dni na pláž a zadívate sa na hviezdnu oblohu, nájdete tam aj ďalšie súhvezdia, ktoré s týmto príbehom súvisia. Okrídleného Pegasa, kráľovnu Kasiopeju a aj netvora krakena v podobe súhvezdia Veľryby.

Do súhvezdia Cefeus, kde je aj  hmlovina s označením Ou4, namieril svoj ďalekohľad David Zimák a musel zviesť trošku iný boj. Boj so svetelným znečistením, no aj boj s nedostatkom fotónov. Nevzdal sa, a počas takmer 17 hodín expozícií získal obrázok úžasnej modrastej hmloviny na pozadí ešte rozsiahlejšej červenej emisnej hmloviny Sh 2-129. Výsledkom je farebne veľmi zaujímavý pohľad do vzdialených oblastí oblohy na okraji Mliečnej cesty, kde aj keď sa na prvý pohľad zdá, že tam nie je nič zaujímavé, tá farebná krása by možno mohla súperiť s tou vo vode.

Veľkú hmlovinu Sh 2-129 objavil Stewart Sharpless koncom 50-tych rokov na platniach zo 122 cm Schmidtovej komory na Mt. Palomare (Palomar Observatory Sky Survey) a zaradil ju do svojho katalógu oblastí HII (emisných hmlovín), ktorá neskôr dostala aj priliehavé meno „Lietajúci netopier“.

Hmlovinu fotografoval v roku 2011 aj amatérsky astrofotograf Nicolas Outters, a na svoje prekvapenie našiel v „netopierovi“ aj ďalšiu modrastú hmlovinu, ktorú pre jej charakteristický tvar nazval „Le Calamar“ a keďže to bola ním objavená už štvrtá hmlovina, je označovaná ako „Ou4“.

Charakteristická modrozelená farba je dôsledkom emisie dvakrát ionizovaného kyslíka (OIII) a jej tvar súvisí s aktivitou veľmi horúcej trojhviezdy HR8119 (5,6 mag, v strede obrázku). Ionizáciu spôsobuje intenzívne ultrafialové žiarenie centrálnej hviezdy, ktorej povrchová teplota presahuje 25 000 K. Ako oranžový klenot je nad centrálnou hviezdou aj červený nadobor, premenná hviezda V419 Cephei, spektrálneho typu M2 s povrchovou teplotou okolo 3 200 K. Zvláštny bipolárny vzhľad hmloviny presnejšie nepoznáme, no súvisí s viacnásobnosťou centrálnej hviezdy.

Určenie vzdialenosti hmloviny bolo veľmi náročné, no dnes je takmer súlad na vzdialenosti okolo 2 300 svetlených rokov a tak je „kalmar v netopierovi“. Skutočný rozmer Ou4 je teda vyše impozantných 50 svetelných rokov a na oblohe zaberá plochu takmer troch mesačných splnov, zorné pole na obrázku má asi 1,5 x 2,2°.

Záverom ďakujeme Davidovi Zimákovi za krásny obrázok, na ktorý si snáď spomenieme pri letných potulkách nočnou oblohou, že tam niekde v kráľovskom Cefeovi je ukrytá aj táto krása, ktorú nám sprostredkoval zaslaním svojej fotografie do súťaže Česká astrofotografie měsíce, ktorá je pod patronátom České astronomické společnosti. Autorovi prajeme ešte veľa jasných nocí a podobných úchvatných pohľadov do neba.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Uherské Hradiště

Datum pořízení: 11.07.2023

Optika: Lacerta Fotonewton 200/800 Edition 2021 + NEXUS koma korektor x0.75

Montáž: SW EQ6-R

Snímač: ZWO ASI2600mm Pro

Popis:

Astronomik Deep-Sky Blue 36mm: 38×120″(1h 16′)
Astronomik Deep-Sky Green 36mm: 22×120″(44′)
Astronomik Deep-Sky Red 36mm: 19×120″(38′)
Astronomik H-alpha CCD MaxFR 6nm 36 mm: 44×300″(3h 40′)
Astronomik OIII CCD MaxFR 6nm 36 mm: 128×300″(10h 40′)

Celkový čas expozice: 16h 58min

Bortle Dark-Sky Scale: 5.00

 

Zpracování:

Snímáno přes APT
Postporocessing : Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Pavol Rapavý

Pavol Rapavý

RNDr. Pavol Rapavý (*1955, Prešov) je slovenský popularizátor astronomie a ředitel Hvězdárny v Rimavské Sobotě. Mimo aktivity související s hvězdárnou se věnuje astrofotografii a je členem poroty a nositelem čestného uznání České astrofotografie měsíce. Neposledně také svou činnost zaměřuje na iniciativy spojené s regulací světelného znečištění, a to jak přednáškovou činností, tak pomocí při zakládání oblastí tmavé oblohy na Slovensku. Jako vedoucí sekretariátu Slovenského Zväzu Astronómov se dále spolupodílí na organizaci soutěže Sviťme si na cestu... ne na hvězdy a aktivně přispívá do slovenského časopisu Kozmos.

Štítky: ČAM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »