Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za listopad 2022: LDN 1228

ČAM za listopad 2022: LDN 1228

LDN 1228
Autor: Zdeněk Vojč

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2022 získal snímek „LDN 1228“, jehož autorem je Zdeněk Vojč   Dance of the Demons, tak také někteří astronomové nazývají oblast oblohy zachycenou na vítězném snímku listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. A není divu, jeví se nám jako pohled skrze rozervané a silně zaprášené záclony do okna středověkého hradu, skrytého kdesi v tajemných lesích Transylvánských Karpat. Okno navíc osvícené pouze mihotavým světlem skomírající svíce. I přes jisté, strach či neklid evokující souvislosti je to označení jistě poetičtější než LBN 552 a LDN 1228. Pod těmito zkratkami je totiž můžeme nalézt v příslušných katalozích mlhovin.

Jedná se o difuzní temné mlhoviny obřího vesmírného molekulárního mračného komplexu. Objekty tohoto typu zkatalogizovala v roce 1960 americká astronomka Beverly Turner Lynds. Zkratka LBN představuje Lynds' Catalogue of Bright Nebulae, tedy katalog jasných mlhovin, LDN pak katalog mlhovin temných. Její astronomická kariéra je spojena například s National Radio Astronomy Observatory Green Bank, Kitt Peak National Observatory nebo například Center for Astrophysics and Space Astronomy v Boulderu. Stejně působivé je i její členství ve významných organizacích, jako například American Association for the Advancement of Science, International Astronomical Union, American Astronomical Society a v dalších.

Celou oblast nalezneme v souhvězdí Cephea, pouhých 12 stupňů od Polárky. Jedná se tedy o oblast cirkumpolární, u nás nikdy nezapadající pod obzor. Co nás na první pohled zaujme, jsou mohutné prachové vrstvy v pozadí oživené teplými barvami reflexních oblastí. Celý snímek je pak oživen několika jasnými modrými hvězdami. Samotné mlhoviny nalezneme poměrně snadno. LDN 1228 se nachází prakticky uprostřed snímku. V levé třetině snímku pak nalezneme komplex mlhovin LBN 552. Ta je ostatně nejslabším členem katalogu LBN a je tedy velkou výzvou pro astrofotografy. Jasná oranžová struktura uprostřed představuje reflexní mlhovinu GN 21.00.4, nebo pod jiným katalogem RNO 129. V jejím centru se nachází slabý stelární objekt, protohvězda či velmi mladá hvězda „pohybující“ se v Hertzsprung–Russellově diagramu vývojově směrem k „hlavní posloupnosti“.

Podobně bohatý na exotické objekty je i temný mrak LDN 1228. V hustých oblastech molekulárního mračna se nachází shluk mladých hvězd, včetně hvězdy emitující masivní výtrysk. Na obrázku jsou také vidět četné "Herbig-Haro objekty". Ty vznikají, když se plyn emitovaný hvězdou setká s oblaky prachu. Často jsou zarovnány podél její rotační osy. Objekty Herbig-Haro mají velmi krátkou životnost, v nejlepším případě několik tisíc let.

Na závěr nám dovolte jak za porotu soutěže, tak za jejího patrona Českou astronomickou společnost poblahopřát astrofotografovi Zdeňku Vojčovi k úžasnému pohledu do divokých oblastí vesmíru plných nejen temných či jasných mlhovin, ale i exotických objektů vytvářejících neopakovatelné kouzlo vesmíru.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 07.09.2022 po setmění

Optika: TS150 f/7, Riccardi x75, F/5.25 @ 787mm

Montáž: EQ8

Snímač: ASI6200MM, Astrodon LRGB

Popis:

440x180sec L, 138x180sec RGB. foceno 08,09,10. 2022

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »