Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2023: NGC 6188 Souboj draků v souhvězdí Oltář

ČAM za leden 2023: NGC 6188 Souboj draků v souhvězdí Oltář

NGC 6188 Souboj draků v souhvězdí Oltář
Autor: Jakub Korbel

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2023 získal snímek „NGC 6188 - souboj draků v souhvězdí Oltář“, jehož autorem je Jakub Korbel Dnes zahájíme svou pouť vesmírnými dálkami v souhvězdí Oltáře. Pokud máte pocit, že jste toto souhvězdí na naší obloze nikdy neviděli, je to správně. S deklinací -45o až -67,5o je viditelné až z oblastí mnohem blíže k rovníku. Například z jižní Libye bychom viděli pouze jeho severní část.

 

Astrofotograf Jakub Korbel do tohoto souhvězdí zamířil svůj dalekohled až z daleké Namibie, hluboko pod rovníkem. Jeho cílem však nebylo toto souhvězdí složené z poměrně slabých hvězd, nýbrž velmi bizarní emisní mlhovina NGC 6188. Tvar této mlhoviny je natolik dramatický, že v některých pozorovatelích evokuje pohled na bojující draky.

Sama mlhovina leží na okraji mohutného a pro viditelné světlo neviditelného molekulárního mračna situovaného do souhvězdí Oltáře. Fantastické tvary útvarů v mlhovině jsou vymodelovány hvězdným větrem a intenzivním ultrafialovým zářením nových hvězd v oblasti. Tyto hvězdy, které jsou staré pouhých několik miliónů let, jsou součástí hvězdné asociace Ara OB1. Ta obsahuje několik desítek masivních hvězd spektrální třídy O a B (proto ta OB asociace). Jakmile bude okolní prach a plyn odfouknut, hvězdy se uvolní z gravitačního sevření a začnou se od sebe vzdalovat. Předpokládá se, že i většina všech hvězd v Mléčné dráze vznikla v podobných OB asociacích. V centru místní asociace nalezneme otevřenou hvězdokupu NGC 6193 na hranici viditelnosti pouhým okem. Obsahuje asi 27 hvězd.

Tyto mladé hvězdy však nejsou první hvězdnou generací v této oblasti. Za svůj vznik vděčí explozím supernov předchozí generace hvězd, které vymetly a stlačily okolní molekulární plyn, což vedlo ke vzniku hvězdných globulí a protohvězd.

Mlhovina se nachází ve vzdálenosti přibližně 4000 světelných let a její průměr se odhaduje na 200 světelných let. „Dračí tlamy“ ve středu snímku dosahují na délku několika desítek světelných let.

Ještě se podívejme na spodní okraj snímku, kde nalezneme jasně modrou mlhovinu NGC 6145. Ta se už nachází v souhvězdí Pravítka a byla vytvořena svítivou hvězdou typu O, asi 40 x hmotnější než naše Slunce. Její stáří se odhaduje na 3–4 milióny let a za přibližně stejnou dobu skončí svůj život výbuchem supernovy. Průměr mlhoviny, kterou obklopuje slabší plynné halo, se odhaduje na 4 světelné roky a leží ve vzdálenosti asi 4200 světelných let. Toto halo se stále rozpíná do mezihvězdného prostoru, kde se sráží s místním materiálem za vzniku emisí záření. Pochází z dřívějších aktivních fází života jasné hvězdy.

Obrázek ukazuje oblast ve falešných barvách v Hubblově paletě, která zvýrazňuje emisi atomů síry, vodíku a kyslíku v barvě červené, zelené a modré.

Na samý závěr bychom rádi poděkovali autorovi za nádherný pohled na vesmírnou válku draků, který zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, jež se koná pod záštitou České astronomické společnosti. A připojujeme samozřejmě velkou gratulaci nejen k vítězství, ale i ke snímku samotnému.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Namibie

Datum pořízení: 22.05.2022

Optika: Sharpstar 94EDPH + 0.8x Reducer

Montáž: Rainbow Astro RST-135

Snímač: ZWO ASI 2600MM

Popis:

SHO 86x300s

 

Zpracování:

Pixinsight, Adobe Lightroom

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »