Související stránky k článku ESO a Iniciativa Breakthrough Watch otestovaly vylepšený přístroj pro hledání Zemi podobných planet v nejbližším hvězdném systému
Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné a infračervené oblasti, ale která si všímá i dalších observatoří. Studie, která vzala do úvahy celkem 18 vyvíjených satelitních konstelací, mezi nimi SpaceX, Amazon, OneWeb a další, dohromady tvořící asi 26 000 satelitů, byla přijata k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics.
Vznikající planetární soustava L1527 IRSAutor: Spitzer Space Telescope Astronomové objevili a „zvážili“ doposud nejmladší vznikající planetární soustavu L1527 IRS (je známá též jako IRAS 04368+2557). Právě se rodící nová hvězda v souhvězdí Býka je obklopena rotujícím diskem z prachu a plynu. Od Země ji dělí vzdálenost 450 světelných roků.
Astronomové využívající radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, zkoumali podivný oblak plynu, který vznik v důsledku interakce dvojice hvězd. Jedna z nich zvětšila svůj objem takovým způsobem, že obklopila hvězdu druhou, která se následně začala po spirále přibližovat a přinutila svého souseda k odhození vnějších vrstev atmosféry.
Umělecká představa exoplanety typu super-Jupitera kappa And bAutor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. WiessingerAčkoliv astronomové znají již více než 850 planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, přímé zobrazení se jim podařilo pouze u několika málo z nich. Naposled mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím je Joseph Carson (College of Charleston a Max Planck Institute for Astronomy), nyní objevil (přímým zobrazením) exoplanetu typu super-Jupitera obíhající kolem velmi hmotné hvězdy kappa Andromedae (v souhvězdí Andromedy).
Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní – díky výkonu radioteleskopu ALMA a datům z evropské kosmické sondy Rosetta – podařilo vystopovat cestu fosforu z oblastí s probíhajícím vývojem hvězd až do jader komet. Výzkum ukázal, kde molekuly obsahující fosfor vznikají, jakým způsobem se transportují do materiálu komet a jak mohla jedna konkrétní molekula sehrát klíčovou úlohu v počátcích vývoje života na naší planetě.
Mladá planetární soustava PDS 70.Autor: SubaruMezinárodní tým astronomů, jehož vedoucími byli Jun Hashimoto (National Astronomical Observatory of Japan) a Ruobing Dong (Princeton University) využil dalekohled Subaru opatřený přístrojem High Contrast Instrument for the Subaru Next Generation Adaptive Optics (HiCIAO) k výzkumu mladé hvězdy PDS 70 o hmotnosti srovnatelné se Sluncem. Její stáří bylo určeno na 10 miliónů roků.
Vědci pracující s dalekohledem ESO/VLT pozorovali s mimořádným rozlišením centrální část Mléčné dráhy a odhalili nové skutečnosti o historii zrodu hvězd v naší Galaxii. Díky těmto údajům se astronomům podařilo nalézt důkazy dramatické události v životě Galaxie – období neobyčejně intenzivní tvorby hvězd, jehož následkem byly stovky tisíc explozí supernov.
volně se pohybující exoplaneta CFBDSIR2149 - eso1245Autor: ESO/L. Calçada/P. Delorme/Nick Risinger (skysurvey.org)/R. Saito/VVV ConsortiumOsiřelý svět může pomoci vysvětlit, jak vznikají planety i hvězdy
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2012): Astronomové používající dalekohledy ESO/VLT a Canada-France-Hawaii Telescope identifikovali těleso, které je s největší pravděpodobností planetou cestující vesmírem bez své mateřské hvězdy. Jedná se o dosud nejnadějnějšího kandidáta a zároveň nejbližší objekt tohoto typu. Nachází se pouze asi 100 světelných let od Sluneční soustavy. Relativní blízkost objektu a nepřítomnost blízké jasné hvězdy umožnily týmu zkoumat detailně jeho atmosféru. Astronomové tak dostali příležitost vyzkoušet si, jak budou studovat exoplanety u cizích hvězd pomocí příští generace přístrojů.
Astronomové využívající radioteleskop ALMA pořídili mimořádně detailní záběr zachycující dvojici kompaktních prachoplynných disků, v jejichž nitrech se vyvíjejí mladé hvězdy. Systém obklopuje spletitá síť filamentů hmoty, kterou hvězdy nasávají a využívají k dalšímu růstu. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.
Umělecká představa exoplanety HD 40307Autor: Planetary Habitability Laboratory Nová planeta typu tzv. super-Země, na níž mohou existovat podobné klimatické podmínky jako na naší Zemi a může být vhodným místem pro život, byla objevena u blízké hvězdy HD 40307, která patří mezi oranžové trpaslíky podobné Slunci. O objev se zasloužil mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Mikko Tuomi (University of Hertfordshire) a Guillem Anglada-Escude (University of Goettingen).
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, které celou mlhovinu tvoří, stejně jako jemných útvarů mezi nimi. VST je jedním z největších přehlídkových dalekohledů na světě pro viditelnou oblast světla.
Hypotetický protoplanetární disk kolem mladé hvězdyAutor: NASA Byla vyřešena 17 let stará hvězdná záhada?
Po dobu mnoha miliónů roků, přibližně každých šest sekund, dochází k vzájemným srážkám komet v okolí blízké hvězdy s názvem 49 Ceti v souhvězdí Velryby. Tak zní vysvětlení jedné dávné hvězdné záhady. Hvězda je od Země vzdálena 200 světelných roků a je pozorovatelná i pouhým okem.
Uvedený snímek je složeninou několika záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/VST a zachycuje – v podobě řady drobných teček mezi hvězdami ve spodní polovině obrázku – kosmickou přehlídkovou observatoř Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Pozorování byla získána v rámci probíhající spolupráce zaměřené na zpřesnění dráhy družice Gaia, které přinese další vylepšení přesnosti přelomové prostorové mapy Galaxie.
Poloha hlavního pásu planetek ve Sluneční soustavěAutor: NASA, ESA a A. Feild (STScI) Planetární soustavy s planetami na vhodných místech umožňujících existenci života mohou být velmi vzácné. Zdá se, že jsou příliš závislé na přítomnosti pásu asteroidů té správné hmotnosti. Vyplývá to ze studie, kterou uskutečnili Rebecca Martin (NASA Sagan Fellow from the University of Colorado in Boulder) a astronom Mario Livio (Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland).
EHT (Event Horizon Telescope) - skupina osmi pozemských radioteleskopů rozložená po celé Zemi - byl vytvořen proto, aby zachytil obraz černé díry. 10. dubna, v několika dohromady koordinovaných tiskových konferencích, vědci EHT ukázali první přímý vizuální důkaz supermasivní černé díry a jejího stínu.
Planetární soustava s početnou rodinou exoplanetAutor: NASA/Tim Pyle Většina doposud objevených planetárních soustav se velmi odlišuje od Sluneční soustavy. Mnoho z nich obsahuje obří plynné planety, které krouží v kompaktním uspořádání po oběžných drahách v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Mimořádným případem v tomto ohledu je nová planetární soustava, jejíž objev byl ohlášen 15. 10. 2012 – houf pěti planet je doslova namačkán v okolí hvězdy – v oblasti menší než jedna dvanáctina vzdálenosti Země od Slunce!
Stavba observatoře na severním vrcholu hory Cinchado na okraji pouště Atacama v Chile byla zahájena v roce 1965, tři roky po založení ESO [1]. Místo bylo vybráno kvůli své dostupnosti, suchému klimatu a ideálním pozorovacím podmínkám vhodným pro stavbu špičkových vědeckých astronomických přístrojů. Duben 1969 byl prvním měsícem, kdy byla observatoř v provozu po slavnostní inauguraci 25. března 1969.
Představa družice CHEOPS k výzkumu exoplanetAutor: University of Bern Na výzkum planet kroužících kolem jiných hvězd než Slunce bude zaměřena malá vědecká družice Evropské kosmické agentury ESA pojmenovaná CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite). Bude zkoumat blízké „jasné“ hvězdy, o kterých je známo, že kolem nich obíhají planety. Vypuštění družice se předpokládá v roce 2017.
Skrytý v jednom z nejtemnějších koutů souhvězdí Orion, dva tisíce světelných let od nás, roztáhl mezihvězdným prostorem svá jemná křídla kosmický netopýr. Mlhovinu NGC 1788 osvětlují paprsky mladých hvězd vznikajících v jejím nitru, přestože jsou zahaleny v téměř neprůhledných obálkách prachu. Objekt je sice příliš slabý na to, aby bylo možné ho pozorovat pouhým okem, ale dalekohled ESO/VLT, který pořídil jeden z dosud nejdetailnějších snímků této oblasti, dokázal odhalit nenápadnou barevnost této mlhoviny.
Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdyAutor: Haven Giguere/Yale UniversitySpolečné úsilí amatérských a profesionálních astronomů vedlo k prvnímu ohlášenému případu objevené planety obíhající kolem dvou sluncí, které zase obíhají kolem druhé vzdálené dvojice hvězd.
Na připojeném obrázku je umělecká ilustrace PH1, tj. planety objevené účastníky vědeckého projektu Planet Hunters (lovci exoplanet). Planeta PH1 je velký objekt v popředí. Jedná se o cirkumbinární planetu (obíhající kolem dvou hvězd představujících těsný pár).
