Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Fotografie exoplanety typu super-Jupitera

Fotografie exoplanety typu super-Jupitera

Umělecká představa exoplanety typu super-Jupitera kappa And b Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger
Umělecká představa exoplanety typu super-Jupitera kappa And b
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger
Ačkoliv astronomové znají již více než 850 planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, přímé zobrazení se jim podařilo pouze u několika málo z nich. Naposled mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím je Joseph Carson (College of Charleston a Max Planck Institute for Astronomy), nyní objevil (přímým zobrazením) exoplanetu typu super-Jupitera obíhající kolem velmi hmotné hvězdy kappa Andromedae (v souhvězdí Andromedy).

Použitím přístroje High Contrast Instrument for the Subaru Next Generation Adaptive Optics (HiCIAO) a kamery Infrared Camera and Spectrograph (IRCS) umístěné na japonském dalekohledu Subaru (Mauna Kea, Havajské ostrovy) byli astronomové schopni přímo vyfotografovat novou exoplanetu – plynného obra o hmotnosti 13krát větší, než je hmotnost planety Jupiter. Planeta obíhá mateřskou hvězdu téměř 2krát dále než Neptun kolem Slunce. Povrchová teplota exoplanety je odhadována na 1 400 °C. Mateřská hvězda je 2,5krát hmotnější než Slunce, což z ní dělá doposud nejhmotnější hvězdu, u které byly přímo zobrazeny exoplanety či tzv. hnědí trpaslíci.

Objev super-Jupitera u hvězdy kappa Andromedae Autor: NOAJ/Subaru/J. Carson, College of Charleston
Objev super-Jupitera u hvězdy kappa Andromedae
Autor: NOAJ/Subaru/J. Carson, College of Charleston
Přímé zobrazení exoplanety je velmi obtížné, protože centrální hvězda snadno přezáří slabé světlo obíhající planety. Hlavním cílem projektu SEEDS Project, jehož součástí je i tento tým astronomů, je výzkum stovek blízkých hvězd a snaha o přímé zobrazení exoplanet či přítomných protoplanetárních disků. Skupina astronomů používá k tomuto výzkumu japonský dalekohled Subaru vybavený přístrojem HiCIAO a systémem adaptivní optiky.

Dalekohled již byl namířen na mnoho mladých hmotných hvězd. Nyní se astronomové zaměřili na relativně mladou hvězdu kappa Andromedae, která je od Země vzdálena 170 světelných roků. Je členem hvězdného proudu Columba, který tvoří mladé hvězdy ve věku kolem 30 miliónů roků (stáří Slunce je přibližně 4,5 miliardy roků). Teplota hvězdy (11 000 kelvinů) je zhruba dvojnásobná v porovnání se Sluncem. Mladé hvězdy jsou lákavým cílem pro přímé zobrazení případných planet, protože jejich mladé planety si podržely podstatnou část tepla z období vzniku, tudíž mají zvýšenou jasnost v oboru infračerveného záření.

Exoplaneta kappa And b, což je označení nově objeveného super-Jupitera (plynného obra mnohem hmotnějšího než Jupiter), byla nezávisle objevena v lednu a v červenci 2012 při pozorování na čtyřech odlišných vlnových délkách. Porovnáním jejich vzájemných poloh ze dvou odlišných časových období bylo potvrzeno, že kappa And b vykazuje na obloze společný pohyb s mateřskou hvězdou, což znamená, že obě tělesa jsou navzájem gravitačně svázána.

Objev super-Jupitera u hvězdy kappa Andromedae Autor: NAOJ/Subaru/J. Carson (College of Charleston)/T. Currie (University Toronto)
Objev super-Jupitera u hvězdy kappa Andromedae
Autor: NAOJ/Subaru/J. Carson (College of Charleston)/T. Currie (University Toronto)
Velká hmotnost mateřské hvězdy a její obří plynné planety je v ostrém protikladu s tělesy naší Sluneční soustavy. Před několika lety někteří pozorovatelé a teoretikové odhadovali, že velké hvězdy jako například kappa Andromedae pravděpodobně mají velké planety. Vycházeli jednoduše ze zvětšeného modelu naší Sluneční soustavy. Jiní odborníci zase předpokládali, že existují určité limity při extrapolaci rozměrů Sluneční soustavy: jestliže je hvězda příliš hmotná, její intenzivní záření může narušit proces vzniku „normálních“ planet, které by se jinak vyskytovaly v cirkumstelárním disku kolem hvězdy. Objev super-Jupitera kappa And b ukazuje, že i hvězdy větší než 2,5 hmotnosti Slunce jsou ještě schopny vytvářet planety.

Výzkumný tým projektu SEEDS pokračuje v průběžném studiu záření přicházejícího z exoplanety kappa And b napříč širokým spektrem vlnových délek za účelem určení chemického složení atmosféry plynného obra a k upřesnění parametrů jeho oběžné dráhy. Astronomové rovněž průběžně studují soustavu s cílem objevit případné další planety, které mohou ovlivňovat oběžnou dráhu nové planety. Tento pokračující výzkum může přinést podrobnější informace nejen o vzniku exoplanet typu super-Jupitera, ale také všeobecné poznatky o možnostech vzniku planet v okolí hmotných hvězd.

Zdroj: www.naoj.org a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Super-Jupiter, Subaru, Exoplaneta, Kappa Andromedae


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »