Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Neobyčejná planetární soustava

Neobyčejná planetární soustava

Planetární soustava s početnou rodinou exoplanet Autor: NASA/Tim Pyle
Planetární soustava s početnou rodinou exoplanet
Autor: NASA/Tim Pyle
Většina doposud objevených planetárních soustav se velmi odlišuje od Sluneční soustavy. Mnoho z nich obsahuje obří plynné planety, které krouží v kompaktním uspořádání po oběžných drahách v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Mimořádným případem v tomto ohledu je nová planetární soustava, jejíž objev byl ohlášen 15. 10. 2012 – houf pěti planet je doslova namačkán v okolí hvězdy – v oblasti menší než jedna dvanáctina vzdálenosti Země od Slunce!

„Toto je extrémní případ kompaktní planetární soustavy,“ říká Darin Ragozzine, vědecký pracovník University of Florida. „Pokud pochopíme vznik takovéto soustavy, je naděje, že porozumíme rovněž vzniku ostatních typů planetárních soustav, a také tomu, proč většina planetárních soustav se tak odlišuje od stavby Sluneční soustavy.“

Tento nový planetární systém pojmenovaný KOI-500 byl objeven na základě dat získaných družicí Kepler, která je určena k objevování exoplanet. „Je opravdu vzrušující skutečností, že družice Kepler objevila již stovky hvězd s větším počtem tranzitujících planet,“ říká Darin Ragozzine. „Toto je nejlépe zdokumentovaná soustava, která nám toho může hodně říci nejen o planetách, ale také o její stavbě v porovnání se Sluneční soustavou.“

Skutečností, že téměř všechny doposud objevené planetární soustavy jsou tak odlišné od Sluneční soustavy, jsou astronomové udiveni, protože z dosavadních výzkumů vyplývá, že naše Sluneční soustava je výstřední. Výzkum z roku 2010 vede k závěru, že pouze asi 10 až 15 % hvězd ve vesmíru má kolem sebe podobné planety, jaké vlastní naše Slunce: s terestrickými planetami v blízkosti hvězdy a několik plynných obřích planet ve vnějších oblastech planetární soustavy.

Avšak nová neobyčejná planetární soustava, objevená v datech získaných družicí Kepler, obsahuje několik planet soustředěných v malém rozmezí v okolí mateřské hvězdy, což vede k závěru, že naše Sluneční soustava může být vskutku výjimečná.

Planetární soustava KOI-500 Autor: www.SPACE.com
Planetární soustava KOI-500
Autor: www.SPACE.com
„Ze stavby této planetární soustavy můžeme odvodit, že její planety nevznikly ve svých současných polohách,“ říká Darin Ragozzine. „Planety mohly být původně rozprostřeny na mnohem větším prostoru a mohly migrovat směrem ke hvězdě do mimořádně kompaktního uspořádání, jak to vidíme dnes.“

Existuje několik teorií vysvětlujících vznik velkých planet ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, které zahrnují migraci planet směrem k mateřské hvězdě a zase směrem do vnějších oblastí během procesu vzniku planetární soustavy. Avšak proč se vnitřní planety včetně Země nepřiblížily ke Slunci do jeho těsné blízkosti?

„Nevíme, proč k tomu nedošlo ve Sluneční soustavě,“ říká Darin Ragozzine a dodává, že soustava KOI-500 „se stala prubířským kamenem pro budoucí teorie, které se budou snažit vysvětlit, jak tato kompaktní planetární soustava vznikla. Studium tohoto systému bude inspirovat nové teorie k vysvětlení, proč naše Sluneční soustava je tak odlišná.“

Pětice objevených planet v soustavě KOI-500 oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za 1,0; 3,1; 4,6; 7,1 a 9,5 dne (což je délka místního „roku“).

Všech 5 planet doslova sviští v těsné blízkosti hvězdy, navzdory tomu, že obsahují materiál na několik zeměkoulí (jejich průměry 1,3krát až 2,6krát převyšují velikost naší Země). Planetární soustava KOI-500 je od Země vzdálena přibližně 1100 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lyry. Stáří ústřední hvězdy bylo odhadnuto na jednu miliardu roků, její hmotnost odpovídá hmotnosti Slunce, avšak je poněkud menší (0,74 průměru Slunce).

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická observatoř Kepler, KOI-500, Exoplaneta


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »