Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena nová super-Země v zóně života

Objevena nová super-Země v zóně života

Umělecká představa exoplanety HD 40307 Autor: Planetary Habitability Laboratory
Umělecká představa exoplanety HD 40307
Autor: Planetary Habitability Laboratory
Nová planeta typu tzv. super-Země, na níž mohou existovat podobné klimatické podmínky jako na naší Zemi a může být vhodným místem pro život, byla objevena u blízké hvězdy HD 40307, která patří mezi oranžové trpaslíky podobné Slunci. O objev se zasloužil mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Mikko Tuomi (University of Hertfordshire) a Guillem Anglada-Escude (University of Goettingen).

Tato nová exoplaneta obíhá kolem mateřské hvězdy uvnitř tzv. obyvatelné zóny a je součástí planetární soustavy čítající 6 planet. Ještě donedávna astronomové předpokládali, že soustava obsahuje pouze tři planety obíhající příliš blízko hvězdy, než aby na nich mohla existovat voda v kapalném stavu. Avšak na základě nových pozorování byly objeveny tři další planety, které patří mezi super-Země. Do této kategorie astronomové řadí exoplanety hmotnější než Země (až do hmotnosti 10krát převyšující její hmotnost).

Porovnání Sluneční soustavy a planetárního systému HD 40307 Autor: Mikko Tuomi (University of Hertfordshire)
Porovnání Sluneční soustavy a planetárního systému HD 40307
Autor: Mikko Tuomi (University of Hertfordshire)
Mezi třemi nově objevenými planetami je jedna, která budí mimořádný zájem. Její hmotnost 7krát převyšuje hmotnost Země, její průměr byl určen na 1,9 až 2,5 průměru Země. Kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti 90 miliónů km, takže dostává přibližně 67 % energie, které dopadá ze Slunce na naši planetu. Jeden oběh vykoná za 198 pozemských dnů. Tyto charakteristiky zvyšují pravděpodobnost, že se může jednat o obyvatelnou planetu. Na jejím povrchu je možný výskyt kapalné vody a stabilní atmosféry, což vytváří vhodné podmínky pro život. A co je také důležité, na planetě pravděpodobně dochází ke střídání dne a noci, čímž se zde vytvářejí podmínky ještě podobnější pozemskému prostředí.

Guillem Anglada-Escude říká: „Hvězda HD 40307 je naprosto klidná stará trpasličí hvězda, takže zde není důvod, proč by si taková planeta nemohla udržet podobné klimatické podmínky, jaké panují na Zemi.“

Hugh Jones (University of Hertfordshire) dodává: „Delší oběžná dráha nové planety znamená, že zdejší klima a složení atmosféry může zajišťovat vhodné podmínky pro podporu života. V zóně obyvatelnosti panují na přítomných planetách či jejich měsících příznivé podmínky: není zde ani moc horko, ani příliš zima. To ještě více zvyšuje pravděpodobnost možného života.“

Počátkem roku 2012 objevila družice Kepler exoplanetu na podobné dráze. Avšak tato planeta obíhající kolem hvězdy Kepler-22 je od Země vzdálena 600 světelných roků, zatímco nová super-Země s označením HD 40307g se nachází mnohem blíže. Od Země ji dělí vzdálenost pouhých 42 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Maliře.

Potenciálně obyvatelné exoplanety Autor: Planetary Habitability Laboratory
Potenciálně obyvatelné exoplanety
Autor: Planetary Habitability Laboratory
Exoplaneta HD 40307g byla začleněna do katalogu obyvatelných planet, který postupně doplňuje Planetary Habitability Laboratory (PHL) na University of Puerto Rico. Zařadila se na 4. místo na základě podobnosti se Zemí. Profesor Abel Mendez Torres (PHL) prohlásil: „Průměrná teplota na povrchu této planety se může pohybovat kolem +9 °C za předpokladu přítomnosti atmosféry. Na jejím povrchu může rovněž docházet k výrazným sezónním změnám, v důsledku excentricity oběžné dráhy může teplota kolísat v rozmezí od -17 °C do +52 °C. Nicméně pořád ještě se jedná o extrémy, kterým jsou schopny se některé složitější formy života přizpůsobit.“

Zdroj: spaceref.com a phl.upr.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HD 40307, Exoplaneta


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »