Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Rodí se nová planetární soustava

Rodí se nová planetární soustava

Vznikající planetární soustava L1527 IRS Autor: Spitzer Space Telescope
Vznikající planetární soustava L1527 IRS
Autor: Spitzer Space Telescope
Astronomové objevili a „zvážili“ doposud nejmladší vznikající planetární soustavu L1527 IRS (je známá též jako IRAS 04368+2557). Právě se rodící nová hvězda v souhvězdí Býka je obklopena rotujícím diskem z prachu a plynu. Od Země ji dělí vzdálenost 450 světelných roků.

Současná hmotnost hvězdy dosahuje pouze jedné pětiny sluneční hmotnosti. Astronomové však předpokládají, že si bude ze svého okolí přitahovat další materiál, až nakonec „doroste“ do velikosti našeho Slunce. Obklopující disk obsahuje materiál postačující na vytvoření minimálně sedmi planet velikosti Jupiteru.

„Tento velmi mladý objekt obsahuje všechny základní prvky vznikající planetární soustavy,“ říká John Tobin (National Radio Astronomy Observatory, NRAO). K podrobnějšímu výzkumu objektu s označením L1527 IRS, který se nachází v oblasti vzniku hvězd s názvem Taurus Cloud, použil John Tobin se svými spolupracovníci radioteleskopy Submillimeter Array (SMA) a Combined Array for Millimeter-wave Astronomy (CARMA).

Stáří této rodící se planetární soustavy je přibližně 300 000 let (pro porovnání: stáří Sluneční soustavy je 4,6 miliardy roků). „Může však být ještě mladší – vše závisí na tom, jakou rychlostí docházelo v uplynulém období k akumulaci hmoty,“ dodává John Tobin.

Tato mladá hvězda je jedním z nejbližších příkladů rané etapy hvězdného vývoje. K detekci prachu a oxidu uhelnatého astronomové použili radioteleskopy pracující v oboru milimetrových rádiových vln. Nejprve se jim podařilo přesvědčivě dokázat, že mladá hvězda je obklopena materiálem v podobě rotujícího disku, a poté byli schopni určit hmotnost samotné protohvězdy.

Vznikající planetární soustava L1527 IRS Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Vznikající planetární soustava L1527 IRS
Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Na základě změření Dopplerova posuvu rádiových vln, vyzařovaných oxidem uhličitým uvnitř disku, bylo možné zjistit, že oběžná rychlost částic se mění se vzdáleností materiálu od mateřské hvězdy stejným způsobem, jako oběžná rychlost planet ve Sluneční soustavě. „Tato tzv. keplerovská rotace představuje jeden z prvních důležitých kroků k nastartování vzniku planet,“ říká Hsin-Fang Chiang (University of Illinois a Institute for Astronomy of the University of Hawaii).

„Toto je nejmladší doposud objevená protohvězda, u níž můžeme pozorovat charakteristické rysy v obklopujícím disku,“ říká John Tobin. V mnoha ohledech je tato soustava velmi podobná tomu, jak si myslíme, že vypadala Sluneční soustava, když byla ještě velmi mladá. Již dřívější pozorování dalekohledy Gemini Observatory naznačovala přítomnost velkého disku obklopujícího protohvězdu. To motivovalo Johna Tobina a jeho spolupracovníky, aby pokračovali v pozorováních s vysokým rozlišením v oboru milimetrových vln, což jim nakonec umožnilo potvrdit přítomnost disku a změřit jeho rotaci.

„Dokonalejší schopnosti radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) na severu Chile nám dovolí studovat více takových objektů i ve větších vzdálenostech,“ říká John Tobin. „Prostřednictvím tohoto radioteleskopu budeme schopni se dozvědět více o tom, jak disky v okolí protohvězd vznikají a jak rychle mladé hvězdy dorostou do plné velikosti. Mnohem lépe tak porozumíme počátečním okamžikům života planetárních soustav,“ dodává John Tobin.

Zdroj: www.nrao.edu a www.sci-news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: L1527 IRS, Exoplaneta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »