Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Rodí se nová planetární soustava

Rodí se nová planetární soustava

Vznikající planetární soustava L1527 IRS Autor: Spitzer Space Telescope
Vznikající planetární soustava L1527 IRS
Autor: Spitzer Space Telescope
Astronomové objevili a „zvážili“ doposud nejmladší vznikající planetární soustavu L1527 IRS (je známá též jako IRAS 04368+2557). Právě se rodící nová hvězda v souhvězdí Býka je obklopena rotujícím diskem z prachu a plynu. Od Země ji dělí vzdálenost 450 světelných roků.

Současná hmotnost hvězdy dosahuje pouze jedné pětiny sluneční hmotnosti. Astronomové však předpokládají, že si bude ze svého okolí přitahovat další materiál, až nakonec „doroste“ do velikosti našeho Slunce. Obklopující disk obsahuje materiál postačující na vytvoření minimálně sedmi planet velikosti Jupiteru.

„Tento velmi mladý objekt obsahuje všechny základní prvky vznikající planetární soustavy,“ říká John Tobin (National Radio Astronomy Observatory, NRAO). K podrobnějšímu výzkumu objektu s označením L1527 IRS, který se nachází v oblasti vzniku hvězd s názvem Taurus Cloud, použil John Tobin se svými spolupracovníci radioteleskopy Submillimeter Array (SMA) a Combined Array for Millimeter-wave Astronomy (CARMA).

Stáří této rodící se planetární soustavy je přibližně 300 000 let (pro porovnání: stáří Sluneční soustavy je 4,6 miliardy roků). „Může však být ještě mladší – vše závisí na tom, jakou rychlostí docházelo v uplynulém období k akumulaci hmoty,“ dodává John Tobin.

Tato mladá hvězda je jedním z nejbližších příkladů rané etapy hvězdného vývoje. K detekci prachu a oxidu uhelnatého astronomové použili radioteleskopy pracující v oboru milimetrových rádiových vln. Nejprve se jim podařilo přesvědčivě dokázat, že mladá hvězda je obklopena materiálem v podobě rotujícího disku, a poté byli schopni určit hmotnost samotné protohvězdy.

Vznikající planetární soustava L1527 IRS Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Vznikající planetární soustava L1527 IRS
Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Na základě změření Dopplerova posuvu rádiových vln, vyzařovaných oxidem uhličitým uvnitř disku, bylo možné zjistit, že oběžná rychlost částic se mění se vzdáleností materiálu od mateřské hvězdy stejným způsobem, jako oběžná rychlost planet ve Sluneční soustavě. „Tato tzv. keplerovská rotace představuje jeden z prvních důležitých kroků k nastartování vzniku planet,“ říká Hsin-Fang Chiang (University of Illinois a Institute for Astronomy of the University of Hawaii).

„Toto je nejmladší doposud objevená protohvězda, u níž můžeme pozorovat charakteristické rysy v obklopujícím disku,“ říká John Tobin. V mnoha ohledech je tato soustava velmi podobná tomu, jak si myslíme, že vypadala Sluneční soustava, když byla ještě velmi mladá. Již dřívější pozorování dalekohledy Gemini Observatory naznačovala přítomnost velkého disku obklopujícího protohvězdu. To motivovalo Johna Tobina a jeho spolupracovníky, aby pokračovali v pozorováních s vysokým rozlišením v oboru milimetrových vln, což jim nakonec umožnilo potvrdit přítomnost disku a změřit jeho rotaci.

„Dokonalejší schopnosti radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) na severu Chile nám dovolí studovat více takových objektů i ve větších vzdálenostech,“ říká John Tobin. „Prostřednictvím tohoto radioteleskopu budeme schopni se dozvědět více o tom, jak disky v okolí protohvězd vznikají a jak rychle mladé hvězdy dorostou do plné velikosti. Mnohem lépe tak porozumíme počátečním okamžikům života planetárních soustav,“ dodává John Tobin.

Zdroj: www.nrao.edu a www.sci-news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: L1527 IRS, Exoplaneta


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »