V říjnovém díle budeme pokračovat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. v přehledu nejvýraznějších objevů v astronomii roku minulého. Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože výzkum naší mateřské hvězdy obstarává hned dvojice nových sond. Pak se zastavíme na periférii Sluneční soustavy a povíme si i zajímavosti ze světa galaxií.
Prof. Petr Heinzel je emeritním ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR a současným předsedou České astronomické společnost. Jeho specializací je zkoumání Slunce.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil udělil na návrh senátorů Jiřího Duška a Ladislava Václavce stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky panu Jiřímu Grygarovi. Stalo se tak 28. září 2021.
V prvním díle roku 2021 budeme pokračovat v besedě s biofyzikem RNDr. Vladimírem Kopeckým Jr. o astrobiologii.
Nikdo nevěří, kolik mu je. Nejznámější astrofyzik u nás. Vědec, nejlepší popularizátor astronomie široko daleko v čase i prostoru milovaný např. díky seriálu Okna vesmír dokořán, známý cyklista a hejtman Ebicyklu, člověk pevných zásad kultivující naší společnost svými zásadovými postoji. Bývalý předseda Učené společnosti ČR, bývalý předseda Rady České televize, bývalý předseda České astronomické společnosti, která se s ním jen tak nechtěla ve funkci rozloučit, a tak ho zvolila čestným předsedou. To a mnoho jiných zásluh, funkcí, přednášek, vědeckých zkoumání ... je Jiří Grygar, který se 17. března 2021 v plné síle dožívá 85 let.
V posledním letošním díle pořadu Hlubinami vesmíru bude RNDr. Vladimír Kopecký Jr., PhD. biofyzik z Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy a šéfredaktor časopisu Astropis poodhalovat obor, který se stává stále aktuálnějším a přitažlivějším.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 3. do 21. 3. 2021. Měsíc po novu dorůstá na večerní obloze k první čtvrti. Nad jihozápadem je vidět také Mars a níže nad obzorem i Uran. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. 20. března začíná jaro. Starlinků přibývá jak máku, tento týden startovaly hned dvě várky. Situace na obloze je tak pro astronomy čím dál horší. Čína úspěšně otestovala novou raketu CZ-7A. Očekáváme zážeh centrálního stupně SLS. Tento týden si připomínáme narozeniny Jiřího Grygara (85 let), který ovlivnil životy mnoha astronomů. Výročí má i nadaná astronomka Antonia Maury (155 let), první let kapalinové rakety Roberta Goddarda (95 let) a dramatický let Gemini 8 (55 let).
V druhém díle s předsedkyní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti se zaměříme na samotnou sekci. Co nyní pozoruje, jaké jsou její konkrétní výsledky? Čím disponuje a jaké má sekce vize do budoucna?
Při příležitosti velké slavnostní akce ke 100. výročí založení Mezinárodní astronomické unie, se v Planetáriu Praha uskuteční mimo jiné dvě přednášky. Ty shrnou minulost a současnost české astronomie a budeme je vysílat živě 6. dubna od 14 hodin zde na astro.cz prostřednictvím youtube.
S Mgr. Kateřinou Hoňkovou, předsedkyní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, budeme besedovat o nádherných a zajímavých hvězdách. Proč jsou proměnné? Jaké to jsou hvězdy a jak je naši „proměnáři“ pozorují?
Program Dobré vědět vzniká na Slezské univerzitě v Opavě. Dosud jej vedl student, který je stabilně mezi třemi nejhoršími v ročníku. Proto jej v roli moderátora vystřídá zkušenější člověk...
V druhém díle pořadu Hlubinami vesmíru s Mgr. Ondřejem Pejchou, Ph.D., pracovníkem Ústavu teoretické fyziky MFF University Karlovy, vás zveme k pokračování besedy o kataklyzmatických dějích ve vesmíru. Co bude konkrétně tématem? Zaměříme se na výbuchy supernov, jejich pozůstatků i na život dvojhvězd, u nichž dochází ke vzájemnému ovlivňování. Jaké jsou programy sledující nejen tyto jevy?
V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
I když jsme v karanténním režimu, přineseme vám i v květnu pokračování cyklu Hlubinami vesmíru, protože jsme jej natočili těsně před jeho vyhlášením. S Mgr. Ondřejem Pejchou, Ph.D. z Ústavu teoretické fyziky MFF University Karlovy budeme hovořit o výbuších ve vesmíru. Výzkum těchto jevů přináší mnohdy až neuvěřitelné skutečnosti. Jaké to jsou? Nechte se vtáhnout do tajů vesmíru fascinujícího už jen svou samou podstatou.
"V minulosti se jich lidé obávali. Brali je jako zlá znamení. Doba se však změnila..." Těmito řádky začínala kniha Tajemná zatmění, která spatřila světlo světa a oči dychtivých čtenářů na jaře roku 2015. Na 248 stranách se pokusila prostřednictvím pestrých faktů, fantastických obrázků (především z dílny legendárního prof. Miloslava Druckmüllera) i cestopisných zážitků zprostředkovat takřka nepopsatelnou krásu měsíčních a slunečních zatmění. Nyní vychází její zbrusu nové, rozšířené a aktualizované vydání, které navíc okořenil velice lidskou a svojskou předmluvou sám dr. Jiří Grygar.
Hostem dalšího dílu zůstává od minula astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., který bude pokračovat ve výkladu o tom, jaké jsou a jak se chovají malá tělesa Sluneční soustavy. Podíváme se k blízkozemním planetkám Didymos, Ryugu či Bennu a jiným. Jejich výzkum poodhalí otázky, které astronomy zajímají už dlouhá desetiletí. Jaké to jsou? Pojďte se s námi u těchto těles na chvíli zastavit. Víte například, že v Německu je celý kostel postaven z meteoritu, který tam dopadl před 14,5 miliónem let?
Celovečerní dokument o Jiřím Grygarovi jde do televize a do kin. V týdnu nás čekají hned tři premiéry nového celovečerního dokumentárního filmu o Jiřím Grygarovi. Ten vznikal poslední čtyři roky na oboru Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě. Opavská premiéra se odehraje 13. 3. od 18:30 v novém kinosále na Slezské univerzitě v Opavě, Hauerova 4, pražská premiéra proběhne 17. 3. ve 20:00 v kině Atlas. Obě premiéry se uskuteční za účasti Jiřího Grygara a tvůrců filmu. Pak bude následovat televizní premiéra v neděli 18. 3. ve 20:00 na Prima ZOOM.
Astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. je pracovníkem Astronomické ústavu AV ČR, oddělení meziplanetární hmoty, a tak je zřejmé, o čem bude v naší besedě řeč. Zaměříme se na malá tělesa Sluneční soustavy.
V pokračování s dr. Jiřím Grygarem budeme v listopadu pokračovat v objevech ve Sluneční soustavě a také se podíváme k exoplanetám. Zastavíme se tedy u trpasličí planety Pluto, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, další trpasličí planety Ceres a první část cesty zakončíme u Slunce. Pak se podíváme na planety u jiných hvězd, například Proximy Kentaura.
Beseda o aktivitách pražského planetária pokračuje i v tomto díle. Jak se pořady pro planetárium připravují? Co vše lze shlédnout? Jaké organizuje Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy vzdělávání a jaké vědomosti absolventi získají? Jak je využívají?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
Širokoúhlý pohled na naši domovskou galaxii, jak se elegantně klene nad českým obzorem. Fascinuje mě, jak dokáže i běžný chytrý telefon z pevného stativu zachytit tak obrovské množství hvězd a prachových mračen, které jsou od nás vzdálené tisíce světelných let.
