Přehled událostí na obloze od 14. 3. do 20. 3. 2016. Měsíc bude kolem čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. Z Bajkonuru startuje v pondělí velmi očekávaná mise ExoMars2016. V pátek startuje k ISS kosmická loď s třemi kosmonauty. V neděli začne jaro.
Ve stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově pracují na společném výzkumu manželé Brankica a Jiří Kubátovi. Máme zvláštní příležitost je přivítat v našem studiu TV Noe, abychom besedovali o jejich práci. Čím se zabývají?
Pakliže nemáte na sobotní odpoledne 6. února 2016 žádné plány, méme pro vás naprosto bezkonkurenční tip! Zajeďte si do malebné Litomyšle, rodného města legendárního astronoma Zdeňka Kopala, a vychutnejte si pestrý program v tamním Regionálním muzeu. Od 14 hodin se můžete těšit na vernisáž unikátní putovní výstavy o astronomii, představení cestopisné knihy Zdeňka Kopala a vše završí velmi populární přednášející dr. Jiří Grygar - jak jinak než - přednáškou o Plutu.
Vášnivý astrofotograf Zdeněk Bardon je hostem i v tomto druhém díle. Budeme společně besedovat o tom, jak a proč fotit oblohu a objekty vzbuzující zvědavost a inspiraci pro smysluplné hledání podstaty světa.
Říká se, že najít jehlu v kupce sena je těžké. Proti hledání člověka, který by neznal předního českého astrofyzika Jiřího Grygara je to ale brnkačka. Tento mimořádně známý popularizátor vědy se zapsal do mysli diváků především bezkonkurenčním seriálem Okna vesmíru dokořán, který spoustě lidí ukázal krásy kosmu. Nyní máte možnost shlédnout záznam z nového pořadu, ve kterém Jiří Grygar putuje digitálním vesmírem.
Letos proběhne úplné zatmění slunce nad Tichým oceánem a na závěr se uchýlí nad jihoamerický kontinent do Chile a Argentiny. Na pláních Atacama v Chile je jedna z nejprestižnějších astronomických observatoří světa La Silla. Podaří se napojit na stream této Evropské jižní observatoře?
Televizní stanice Noe, skrze svého redaktora Jindřicha Suchánka, mimochodem nositele ceny Littera Astronomica České astronomické společnosti, zpovídala v prvním díle svého dvoudílného astrofotografického pořadu Hlubinami vesmíru amatérského astronoma Zdenka Bardona. I když, právě v jeho případě se označení amatérský astronom poněkud míjí svým významem. Od brýlových čoček namířených do hlubin vesmíru se dopracoval až k dalekohledům, jejichž objektivy by se nevešly do zastavěné plochy velkého obývacího pokoje, mnohdy ani do plochy měnšího rodinného domku.
Vznik rodin planetek v důsledku kolize - kresbaAutor: NASA/JPL-CaltechV sobotu 13. července 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem budou malá tělesa sluneční soustavy – planetky.
Astrofyzik doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. pracuje v pražské části Astronomického ústavu AV. Jeho specializací je mimo jiné spektrum hvězd a my se o tomto oboru budeme bavit právě v našem pořadu. Jak vzniká spektrum? Čím detekujeme spektra hvězd? Co vše z nich lze vyzkoumat? V čem se liší horké od studených hvězd?
Z expedice 1973.Autor: Miroslav Šulc. Po poměrně úspěšné expedici v r. 1972 došel V. Znojil k názoru, že je třeba uspořádat ještě jednu, kvůli doplnění materiálu. Jejím vedoucím měl být opět J. Grygar z AsÚ ČSAV, ale metodiku naplánoval V. Znojil. Byla rafinovanější než v předchozím roce, pozorovatelé měli ve stanovených okamžicích přestavovat dalekohledy na jiné oblasti oblohy. Bylo to zapříčiněno snahou využít činnost meteorického roje delta-Aquariid, radar musel být nastavován do úhlové vzdálenosti 90° od radiantu, tudíž muselo být spočteno – kvůli dennímu pohybu – 20 záměrů dalekohledů pro každou stanici. Za tím účelem vyráběl V. Znojil a V. Musil mapky a J. Žižka se pokoušel vyrobit digitální hodiny (odečítání sekund z obyčejných hodinek bylo nepohodlné), což se mu nepodařilo.
S geologem a planetologem dr. Jiřím Březinou se budeme bavit o gravitaci a jejích vlivech ve Sluneční soustavě. Zaměříme se i na vulkanismus - není jen na Zemi. Povídání nás vtáhne do dějů, které jsou sice známy, ale víme o nich, jak probíhají? Dr. Jiří Březina žil dlouhá léta v exilu v Německu. Dnes žije v Praze a přes pokročilý věk je stále činorodým vědcem.
Z expedice 1972.Autor: Miroslav Šulc. Vzrůst aktivity brněnské MS pod personálním vedením V. Nečase a vědeckým řízením V. Znojila díky zvýšení počtu členů v předchozím letech (20 řádných a 11 kandidujících) pokračoval a spěl do vrcholu. Díky tomu mohla být uspořádána v r. 1972 16. celostátní expedice (27. dle BD) s třetím pokusem o souběžná radarová a optická pozorování. Podílel se na ní AsÚ ČSAV v Ondřejově (J. Grygar a M. Šimek), MS ČAS (M. Šulc), LHaP v Brně (Z. Mikulášek, V. Nečas, V. Znojil), hvězdárna, resp. Šroubárna Ždánice a LH v Úpici. Expedice se konala ve dnech 6. - 20. 8. na základně Ondřejov - Rápošov (obec cca 20 km JZ od Kutné Hory; stanice byla asi 1 km od Rápošova severně na kótě 516 m) a podle jmen obcí obdržela název RAPONDEX.
V pořadu Hlubinami vesmíru pokračujeme v setkání s doc. Michalem Švandou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení. Nejprve se budeme zabývat erupcemi na slunci, ale i u jiných hvězd. Hlavním tématem budou však především nejbližší hvězdy našemu slunci.
Radioteleskop Green Bank Telescope (GBT, West Virginia, USA) V sobotu 18. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude při příležitosti 90 let vysílání rozhlasu radiová astronomie.
Televize Noe uvede v lednu debatu s předními odborníky na téma současného vývoje v astronomii. Hosty pořadu budou dr. Jiří Grygar – astrofyzik, prof. Zdeněk Stuchlík – teoretický fyzik a prof. Petr Kulhánek – matematický fyzik. Premiéra již v pátek 4. ledna od 20:00 hod. Vážení čtenáři, neváhejte se zapojit svými dotazy!
Expedice z roku 1969.Autor: Foto: Miroslav Šulc.14. dílem byla ukončena I. perioda historie meteorických expedic, tímto dílem otevíráme periodu II. Je charakterizována skutečností, že hlavní organizátoři celostátních meteorických expedic, Z. Kvíz a L. Kohoutek emigrovali; poněvadž Z. Kvíz byl předsedou meteorické sekce ČAS a L. Kohoutek členem jejího předsednictva, stala se ve věci pořádání expedic ČAS neakceschopnou. Z organizátorů zůstal k dispozici jen J. Grygar, který se však primárně věnoval astrofyzice a na meteorickou astronomii mu čas nezbyl.
V pořadu Hlubinami vesmíru se tentokrát podíváme na vlastnosti Slunce a hvězd. Hostem bude doc. Mgr. Michal Švanda, PhD. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení. Přiblížíme si rotaci hvězd, jejich teploty, velikosti, vzdálenosti i jiné vlastnosti. Jak se dají zjistit tyto procesy i na vzdálených hvězdách? Čím jsou ovlivněny a jak probíhají?
Expedice z roku 1968.Autor: Foto: Miroslav Šulc. Zdálo se, že rok 1968 bude úspěšný, když se zdařila expedice MARODEX a v plánu byla celostátní expedice. Události se ovšem, jak asi sami tušíte, vyvinuly zcela jinak. Nejprve na jaře proběhl v klidu průlet planetky Ikaros kolem Země, který vzbuzoval u obyvatelstva již v roce 1967 obavy z katastrofy. Ta nastala, ale ne kosmická...
Matematik z VUT Brno Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. se poslední dobou zabývá slunečními zatměními. Výprava do Maďarska v roce 1999 jej přivedla na myšlenku matematického zpracování obrazu. Ze snímků pořízených různými ohnisky a expozicemi získává tak detailní pohledy na sluneční korónu, že o jeho práci projevili i odborníci z NASA.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
