Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou
Pokračování besedy o Slunci s prof. Petrem Heinzelem se bude dotýkat nejprve neutrin, které produkují sluneční aktivity. Jak a kde to vše začínalo?
Hlavním tématem ale bude sluneční atmosféra. Fotosféra, chromosféra a sluneční koróna mají své projevy, známé i zatím neobjasněné. Které to jsou?
Prof. Petr Heinzel je emeritním ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR a současným předsedou České astronomické společnost. Jeho specializací je zkoumání Slunce.
V prvním díle roku 2021 budeme pokračovat v besedě s biofyzikem RNDr. Vladimírem Kopeckým Jr. o astrobiologii.
V posledním letošním díle pořadu Hlubinami vesmíru bude RNDr. Vladimír Kopecký Jr., PhD. biofyzik z Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy a šéfredaktor časopisu Astropis poodhalovat obor, který se stává stále aktuálnějším a přitažlivějším.
Dnešní jednání zástupců České astronomické společnosti, ochrany přírody a komunální sféry s ministrem Richardem Brabcem bylo velmi věcné a přineslo posun v problematice světelného znečištění. Byl domluven vznik mezirezortní skupiny, která shrne současný stav světelného znečištění u nás a rozvrství problémy do gescí jednotlivých ministerstev. Tento mezirezortní materiál by měl předložit ministr životního prostředí do vlády do konce tohoto pololetí. Děkujeme panu ministrovi za jeho přístup k ochraně nočního životního prostředí!
V posledním přehledu nejvýznamnějších astronomických objevů roku minulého bude RNDr. Jiří Grygar, CSc. hovořit o hlubokém vesmíru. Nejprve se zastaví u budoucího přiblížení galaxie M 31 v Andromedě k naší Mléčné dráze. Jaké jsou nové poznatky, které přinesla především družice Gaia, o této předpokládané události?
Cieľom medzinárodnej fotosúťaže „Svieťme si na cestu...nie na hviezdy“ je propagácia nutnosti ochrany pred svetelným znečistením. Do 6. ročníka bolo zaslaných 109 súťažných prác od 32 autorov. Prvé tri miesta v každej kategórii boli finančne ocenené (100, 60, 30 EUR), výsledky budú uverejnené v časopise Kozmos 1/2017.
V druhém díle Žní objevů 2019 bude dr. Jiří Grygar, astrofyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR, zaměřovat svou pozornost nejprve na objevy u Saturnu – nové měsíce? Překvapivé dráhy i rotace!
Nadšené pozorovatele noční oblohy jistě znepokojil jinak asi dobře míněný podnikatelský záměr polské firmy Citronex využít odpadního tepla elektrárny a pracovní síly v bohem zapomenutém regionu, který je vděčný za jakákoli pracovní místa, když postavila v zemi nikoho mezi Českem a Německem velký skleník a jala se jím ozářit široké okolí. Proti nadměrnému svícení se postavili nejenom astronomové, ale i lidé z libereckého regionu, kteří se světla nejprve zalekli a posléze na něj už jen nevěřícně koukali. Po vlně upozornění v médiích a jednáních přislíbil Citronex nápravu v podobě zastínění. Tento stínící systém je schopen zachytit až 97 % vyprodukovaného světla, ovšem musí být náležitě využit.
Je již tradicí, že se po letních měsících setkáváme u Žní objevů roku minulého. Jejím autorem je RNDr. Jiří Grygar již 54 let!
Rok 2019 byl ve znamení 50. let od prvních kroků člověka na Měsíci. I my si tento významný počin lidstva připomeneme – snad lidé, kteří neznají tuto událost podrobně, poznají v originálním záběru slavná slova prvního člověka na Měsíci: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“.
Jak jistě víte, vítězným snímkem České astrofotografie měsíce za srpen 2016 se staly "Pradědovy Perseidy" od fotografa Daniela Ščerby. Fantastický snímek zachycující 154 meteorů z populárního letního roje je ovšem jen zlomkem toho, co fotograf se svým kolegou Jiřím Bajákem zamýšleli. Jejich hlavním cílem totiž bylo ukázat nespoutanou krásu jesenické (nejen noční) přírody, která by si zjista zasloužila oficiální ochranu tmavého nebe vznikem dalšího parku. Vychutnejte si proto nyní klenoty Jeseníků prostřednictvím dech beroucího videa, které bylo natočeno v obřím rozlišení 4K.
V druhém díle s předsedkyní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti se zaměříme na samotnou sekci. Co nyní pozoruje, jaké jsou její konkrétní výsledky? Čím disponuje a jaké má sekce vize do budoucna?
Slovenská ústredná hvezdáreň v spolupráci so Slovenským zväzom astronómov - Hvezdáreň v Rimavskej Sobote a Slovenskou astronomickou spoločnosťou pri SAV vyhlasuje 6. ročník medzinárodnej fotografickej súťaže so zameraním na problematiku svetelného znečistenia. Cieľom súťaže je osveta v oblasti problematiky svetelného znečistenia a propagácia správneho svietenia. Organizátori chcú aj takto upozorniť na tento vážny environmentálny problém súčasnej civilizácie. Fotografie budú použité pri propagácii nutnosti zachovania nočného životného prostredia. Uzávierka súťaže: 31. 10. 2016.
S Mgr. Kateřinou Hoňkovou, předsedkyní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, budeme besedovat o nádherných a zajímavých hvězdách. Proč jsou proměnné? Jaké to jsou hvězdy a jak je naši „proměnáři“ pozorují?
Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.
V druhém díle pořadu Hlubinami vesmíru s Mgr. Ondřejem Pejchou, Ph.D., pracovníkem Ústavu teoretické fyziky MFF University Karlovy, vás zveme k pokračování besedy o kataklyzmatických dějích ve vesmíru. Co bude konkrétně tématem? Zaměříme se na výbuchy supernov, jejich pozůstatků i na život dvojhvězd, u nichž dochází ke vzájemnému ovlivňování. Jaké jsou programy sledující nejen tyto jevy?
Pokud byste se toulali po krásách Slovenska a chtěli si výlet zpříjemnit opravdu pěknými pohledy do noční oblohy, rozhodně si udělejte zastávku za bezměsíčné a dobrým počasím přislíbené noci na Královej studni ve Velké Fatře. Ač se to může zdát nepravděpodobné – mít krásné výhledy k Mléčné dráze někde na půli cesty mezi světelným znečištěním produkující Banskou Bystricou a Martinem – budete se divit. Nevšednímu zážitku napomáhá i fakt, že se můžete ubytovat ve stejnojmenném hotelu, který uprostřed tohoto v roce 2015 oficiálně vyhlášeného parku tmavé oblohy na noc zcela zhasíná.