Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Českého učení technického v Praze je pravidelným hostem pořadu Hlubinami vesmíru v televizi Noe. Vzhledem k tomu, že astronomové získali nový úžasný vědecký přístroj v podobě Webbova vesmírného dalekohledu, bude se debata točit i kolem objevů, které již přinesl, nebo je můžeme očekávat. V prvním dílu nás čeká i pohled na vesmír samotný a jeho vývoj a na druhé straně prozkoumáme i nejbližší okolí Země a jejích radiačních pásů.
26. května 2017 se v Bystřici nad Pernštejnem uskuteční podpis Memoranda za zachování tmavé oblohy na Bystřicku. Česká astronomická společnost bude jedním ze signatářů a podpis za ní učiní její čestný předseda Dr. Jiří Grygar.
Na začátku druhého dílu bude dr. Michal Bursa popisovat, jak je to s časem u velmi hmotných objektů, především u černých děr. Jak se chová čas ve vesmíru?
Jaké jsou černé díry? Jak vznikají ty „menší“ hvězdné a jak ty masivní, uprostřed galaxií?
Pokud se dlouhodobě zajímáte o problematiku světelného znečištění, nebude pro vás novinkou, že v České republice již nenajdeme přírodně tmavou oblohu. Co je ovšem ještě víc alarmující, že o mnoho lépe na tom nejsou ani oblasti tmavé oblohy. S náznaky pěkně tmavé oblohy s výraznou Mléčnou dráhou se zde ještě setkáme, ale teprve pokud navštívíme lokality s oblohou téměř dokonale tmavou nebo úplně přírodní, zjistíme, že obloha nad Českem je tristní a ani na Šumavě či v Novohradských horách to není žádná výhra. Motivací k napsání článku bylo nejen poukázat na to, že některé mapy světelného znečištění nejsou vhodné, ale také to, že u nás vznikly aktuální mapy, které situaci vystihují celkem přesně, byť to není pozitivní pohled.
Mgr. Michal Bursa, Ph.D., je od května 2022 ředitelem Astronomického ústavu AV ČR a jeho specializací jsou velmi hmotné objekty a s tím související relativistické jevy ve vesmíru. Jedním z nich jsou černé díry.
Co jsou to za objekty? Jak se chovají a co o nich v současnosti víme? Jaké osobnosti stály na počátku?
Bohužel se zdá, že dohody neplatí stoprocentně. Mgr. Martin Gembec z Klubu astronomů Liberecka – pobočky České astronomické společnosti, zdokumentoval případ z 27. 3. 2017, kdy bylo světlo ve skleníku v 5:00 SELČ zapnuto a zjevně jim nefunguje automatika nebo jsou prostě líní (a bohužel velmi bezohlední) ho na tu hodinu zastínit. O takových případech jsme měli občasná hlášení. Proto pište, pokud takový případ zaznamenáte. O tomto případu už jsme informovali Ministerstvo životního prostředí i vedení Libereckého kraje, kterým náleží poděkování za zásadní roli v nápravě stavu zhruba před rokem. Fotografie byla pořízena z lokality Bulovka vzdálené 16,8 km.
V pokračování o meteorické astronomii bude průvodcem opět RNDr. Jiří Borovička, CSc., z Astronomického ústavu AV ČR. Odkud meteory přilétají a z čeho jsou složeny? Které meteorické roje jsou nejvýraznější a co je významné např. u Taurid? I letos byly zaznamenány již dva jasné bolidy. Kde?
Astronomové z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na 10 místech nové CHKO Brdy. V rozsáhlém území nové CHKO totiž na rozdíl od našeho běžného vnitrozemí nejsou světelné zdroje. Z pohledu astronomů je to potenciálně zajímavá lokalita pro pozorování. Noční obloha bez rušivých světel je ale také přírodním bohatstvím, které láká k výpravám za nočními živočichy. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy tak nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení.
RNDr. Jiří Borovička, CSc., je český astronom pracující v Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Ve spolupráci s dalším světovým odborníkem na meteority, Pavlem Spurným, se zabývá výzkumem meziplanetární hmoty, především meteorů. V pořadu Hlubinami vesmíru nás seznámí s metodami meteorické astronomie.
RNDr. Petr Mareš, Ph.D., supervizor ESERO nás seznámí s činností tohoto vzdělávacího projektu, který v rámci ESA působí na území ČR.
Co všechno ESERO u nás dělá? Jak působí a na co se zaměřuje?
Televize Noe pokračuje v diskuzích o vesmírných tématech i tuto sobotu, netradičně však trochu později, od 20:25. V tomto díle pokračujeme v besedě s RNDr. Michaelem Prouzou, Ph.D., ředitelem Fyzikálního ústavu Akademie věd a řeč bude o chystaném dalekohledu Vera Rubin v Chile a poté o kosmologických otázkách – temné hmotě a energii, základních silách ve vesmíru apod.
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky bude v tomto pořadu zpočátku hovořit o svém působení a poté se zaměříme na astročástikovou fyziku.
Prvním dílem pořadu v roce 2022 se podíváme k výzkumu exoplanet s dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR. Jak se zjišťují z kosmu exoplanety?
Zákrytové metody a sledování radiálních rychlostí blízkých hvězd přinášejí zatím ty nejpodrobnější výsledky. Jak to astronomové prokazují a čím?
Dnešní jednání zástupců České astronomické společnosti, ochrany přírody a komunální sféry s ministrem Richardem Brabcem bylo velmi věcné a přineslo posun v problematice světelného znečištění. Byl domluven vznik mezirezortní skupiny, která shrne současný stav světelného znečištění u nás a rozvrství problémy do gescí jednotlivých ministerstev. Tento mezirezortní materiál by měl předložit ministr životního prostředí do vlády do konce tohoto pololetí. Děkujeme panu ministrovi za jeho přístup k ochraně nočního životního prostředí!
Ke konci roku se zaměříme na moderní astronomický obor, kterým je objevování a výzkum extrasolárních planet. Co jsou to za objekty? Jak vypadají a jaké jsou jejich vlastnosti? Kde je nebližší exoplaneta a kam až k jejich detekci prozatím dohlédneme? Nejen na tyto otázky nám odpovídal dr. Petr Kabáth, vedoucí Skupiny výzkumu exoplanet při Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Cieľom medzinárodnej fotosúťaže „Svieťme si na cestu...nie na hviezdy“ je propagácia nutnosti ochrany pred svetelným znečistením. Do 6. ročníka bolo zaslaných 109 súťažných prác od 32 autorov. Prvé tri miesta v každej kategórii boli finančne ocenené (100, 60, 30 EUR), výsledky budú uverejnené v časopise Kozmos 1/2017.
