Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Tmavá obloha v Brdech: Rozsáhlé území bez světelných zdrojů je v ČR unikátem
Josef Jíra Vytisknout článek

Tmavá obloha v Brdech: Rozsáhlé území bez světelných zdrojů je v ČR unikátem

Porovnání počítačově zpracovaných snímků celooblohové kamery z okraje Plzně, z Brd a z Manětínska.
Autor: Michal Bareš, Česká astronomická společnost.

Astronomové z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na 10 místech nové CHKO Brdy. V rozsáhlém území nové CHKO totiž na rozdíl od našeho běžného vnitrozemí nejsou světelné zdroje. Z pohledu astronomů je to potenciálně zajímavá lokalita pro pozorování. Noční obloha bez rušivých světel je ale také přírodním bohatstvím, které láká k výpravám za nočními živočichy. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy tak nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 18. ledna 2017.

„Z deseti měřených lokalit se pro astronomická pozorování jeví jako nejslibnější plochy bez lesa v okolí obcí Míšov a Teslíny v jižní části CHKO. Jedná se o lokality snadno přístupné díky silnici I/19, s dobrým rozhledem a relativně tmavou oblohou. Atraktivní jsou i Padrťské rybníky v mělkém údolí se širokým rozhledem, kde dojem z nočního prostředí neruší žádný zdroj umělého osvětlení,“ říká spoluautor studie Michal Bareš ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti.

„Přestože v prostoru nové CHKO Brdy je to k nejbližšímu světelnému zdroji někdy až 5 kilometrů, velká města, například Praha a Plzeň, zde působí jako silné zdroje světelného znečistění a výsledky měření v této oblasti až na lesy kolem Třemšína degradují,“ shrnuje závěry letošního měření jasu oblohy v oblasti nové CHKO Brdy spoluautor studie Josef Jíra ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti.

Ze studie, která se opírá o měření jasu noční oblohy na 10 místech v CHKO Brdy, se tmavostí oblohy Brdy jako celek příliš neliší od méně zalidněných venkovských oblastí. Zóna bez osídlení je zkrátka příliš malá na to, aby dokázala eliminovat světlo přicházející z okolí a rozptylující se ve vyšších vrstvách atmosféry. Území, zejména pak jeho severní část, z hlediska kvality oblohy vyniká pouze na místní úrovni, v regionálním měřítku již není nijak výjimečné, podobně tmavá místa můžeme nalézt např. na Křivoklátsku nebo ve středním Povltaví. „Znatelné snížení světelné zátěže by vyžadovalo výraznou změnu způsobu osvětlování zejména v obcích, které bezprostředně sousedí s CHKO, tedy v Příbrami, Jincích, Hořovicích, stejně jako v Plzni a Praze,“ říká předseda Odborné skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Noční prostředí však není pouze obloha, ale též živá příroda a krajina. A právě zde spatřujeme největší bohatství Brd. Neexistence umělého osvětlení v prakticky celé CHKO znamená, že pokud nejste na vrcholu s dalekým rozhledem, nespatříte žádný zdroj umělého světla a všude kolem vás je tma (a také ticho). To je něco, co je ve středních Čechách poměrně unikátní. Noční ekosystém na relativně velkém území zde není nijak ovlivněn umělým osvětlením a přirozený denní a roční životní cyklus živočichů ani rostlin není v tomto ohledu nijak narušen. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení. Tento stav je však citlivý na narušení i jen malým a z hlediska noční oblohy bezvýznamným zdrojem světla (což je patrné např. v obcích Míšov a Teslíny). Bylo by proto žádoucí zachovat území CHKO prosté přítomnosti stálých zdrojů umělého světla i do budoucna a toto území vzhledem ke své poloze využít k popularizaci noční oblohy a přírody.

Noční snímek České republiky pořízený přístrojem VIIRS z družice Suomi NPP znázorňuje zenitovou zář, tj. světlo směřující přímo vzhůru (2014). Oblastí s tmavou oblohou v ČR rok od roku ubývá. Autor: Earth Observation Group / NOAA NGDC, úpravy Milada Moudrá.
Noční snímek České republiky pořízený přístrojem VIIRS z družice Suomi NPP znázorňuje zenitovou zář, tj. světlo směřující přímo vzhůru (2014). Oblastí s tmavou oblohou v ČR rok od roku ubývá.
Autor: Earth Observation Group / NOAA NGDC, úpravy Milada Moudrá.

Pro ohodnocení kvality tmavé oblohy používají astronomové devítistupňovou Bortleovu stupnici, kde vynikající skutečně tmavá obloha (stupeň 1) umožňuje vidět pouhým okem hvězdy až magnitudy 8 a obloha uvnitř velkoměsta (stupeň 9) jen stěží umožní zahlédnout i ty nejjasnější hvězdy. Nejtmavší noční oblohu nabízejí v ČR zejména pohraniční hory, kde vznikly také první dvě oblasti tmavé oblohy: Jizerská a Beskydská, obě jako přeshraniční. Manětínská oblast tmavé oblohy je jedinou naší vnitrozemskou oblastí tmavé oblohy. Vznikla před dvěma lety severně od Plzně na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. V ČR se nejtmavší obloha stupně 3 Bortleovy škály vyskytuje v nejodlehlejších částech Šumavy a Novohradských hor. Pouhým okem tam lze vidět hvězdy mezi 6,5 a 7. magnitudou. Skutečně tmavá obloha 1. a 2. stupně Bortleovy stupnice se u nás již nevyskytuje.

Celá studie i s jasovými mapami všech měřených lokalit je ke stažení na internetových stránkách Západočeské pobočky České astronomické společnosti www.zpcas.cz a na stránkách www.svetelneznecisteni.cz.

Mapa ČR z nového atlasu světelného znečištění s vyznačením chráněných území vč. CHKO Brdy. Hranice CHKO jsou vyznačeny tenkou čarou, hranice národních parků silnější čarou. Mapa ukazuje, jak se vlivem lidské činnosti (umělý jas) změnil původní přírodní jas noční oblohy nad ČR. Autor: Falchi et al. 2016.
Mapa ČR z nového atlasu světelného znečištění s vyznačením chráněných území vč. CHKO Brdy. Hranice CHKO jsou vyznačeny tenkou čarou, hranice národních parků silnější čarou. Mapa ukazuje, jak se vlivem lidské činnosti (umělý jas) změnil původní přírodní jas noční oblohy nad ČR.
Autor: Falchi et al. 2016.

Poznámky pro editory

Západočeská pobočka je součástí České astronomické společnosti a sdružuje astronomy profesionály a amatéry a další zájemce o astronomii především z Plzeňského kraje. V současné době má více než 50 členů. Vedení pobočky se snaží vytvořit prostor a podmínky hlavně pro aktivní zájemce o astronomii. Organizuje klubová setkání, pořádá exkurze na výstavy a putování po zajímavých místech spojených s astronomií. Pod hvězdnou oblohou mají členové možnost se setkávat při pozorovacích víkendech a mnoha dalších pozorovatelských aktivitách. Při akcích určených pro veřejnost se pobočka snaží propagovat Českou astronomickou společnost a popularizovat astronomii v západních Čechách. www.astro.zcu.cz.

Kontakty a další informace

Josef Jíra
předseda Západočeské pobočky České astronomické společnosti
Tel.: 777 332 621
Email info@zpcas.cz

Pavel Suchan
tiskový mluvčí České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815,
Email: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Noční prostředí a světelné znečištění v CHKO Brdy (studie)
[2] Světelné znečištění a ochrana nočního životního prostředí v České republice
[3] Světelné znečištění na Astro.cz
[4] Oblasti tmavé oblohy v Česku
[5] Tiskové zprávy České astronomické společnosti



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Tisková zpráva, Světelné znečištění


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »