Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Brně o víkendu skončil 19. sjezd České astronomické společnosti

V Brně o víkendu skončil 19. sjezd České astronomické společnosti

Předseda ČAS Jan Vondrák. Autor: Wiki (uživatel Packa).
Předseda ČAS Jan Vondrák.
Autor: Wiki (uživatel Packa).
V neděli 24. března 2013 skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno dvoudenní 19. sjezd České astronomické společnosti.

Předsedou na další čtyřleté období byl zvolen vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR Ing. Jan Vondrák, DrSc., který byl předsedou i v uplynulém volebním období. Čestným předsedou České astronomické společnosti je RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 25. března 2013.

V letech 1998 - 2004 byl Dr. Vondrák předsedou Českého národního komitétu astronomického, 2001 - 2004 předsedal řídící radě mezinárodní organizace pro sledování rotace Země IERS (International Earth Rotation and Reference Systems Service). Od roku 2003 byl vicepresidentem I. divize Mezinárodní astronomické unie (Fundamental Astronomy) a od valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v roce 2006 v Praze (na jehož organizaci se významně podílel) zastával jako první český astronom v historii funkci předsedy I. vědecké divize IAU. V roce 2011 obdržel na Pařížské observatoři čestný doktorát. Celý profesní životopis najdete v tiskovém přihlášení ČAS č. 102

Sjezd zvolil sedm nových čestných členů:

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. (dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, sluneční fyzik a vynikající popularizátor, držitel dvou ocenění Littera Astronomica), František Martinek (nejčastější přispěvatel na www.astro.cz, pracovník hvězdárny ve Valašském Meziříčí), RNDr. Eva Marková, CSc. (dlouholetá předsedkyně Sluneční sekce ČAS, emeritní předsedkyně České astronomické společnosti), Pavel Suchan (v minulosti i současnosti místopředseda České astronomické společnosti, pracovník Astronomického ústavu AV ČR, specializuje se na světelné znečištění), RNDr. Pavel Kotrč, CSc. (pracovník Astronomického ústavu AV ČR, sluneční fyzik a člen výboru Sluneční sekce ČAS), RNDr. Vojtech Rušin, DrSc. emeritní předseda Slovenské astronomické společnosti a jedna z nejvýraznějších osobností slovenské astronomie) a RNDr. Juraj Zverko, DrSc. (emeritní ředitel Astronomického ústavu SAV a emeritní předseda Slovenské astronomické společnosti). Přehled čestných členů České astronomické společnosti najdete na /cas/clenove/cestni/.

Delegáti přijali na sjezdu České astronomické společnosti tuto rezoluci:

Česká astronomická společnost upozorňuje na stále rychleji se zhoršující noční životní prostřední v  ČR vlivem světelného znečištění a  vyzývá Ministerstvo životního prostředí a Parlament České republiky, aby se tomuto problému věnovaly. Zároveň se tímto připojuje k rezoluci přijaté na Evropské mezinárodní konferenci o světelném znečištění v Bialsko - Biala v roce 2012.

Znění rezoluce přijaté mezinárodní vědeckou komunitou na konferenci v Polsku: Vyzýváme Mezinárodní asociaci pro tmavou oblohu (IDA) a všechny příslušné instituce, aby přijaly pravdivou (tj. vědeckou) definici světelného znečištění: Světlo uměle přidané do venkovního prostředí v noci je vážnou škodlivinou.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Světelné znečištění, Tisková zpráva, ČAS


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »