Úvodní  >  Související stránky k článku Kopalova přednáška a Den s Astropisem 26. listopadu

Související stránky k článku Kopalova přednáška a Den s Astropisem 26. listopadu

Ondřej NývltOstatní

Vychází Astropis 112 (2/2018)

V letošním letním čísle časopisu Astropis nalezneme opět spoustu zajímavého čtení nejen na dovolenou: Dr. M. Topinka píše o novém zlatém dole astronomie – současném pozorování gravitačních vln, gama záblesků a dalších elektromagnetických projevů téhož jevu. Prof. P. Kulhánek připomíná životní cestu nedávno zesnulého Stephena Hawkinga, ing. J. Pavlousek se ohlíží za tradicí demonstrátorů (nejen) na Štefánikově hvězdárně v Praze a Mgr. P. Pecháček se vrací na přelom 19. a 20. století za ženami v astronomii. 

Ondřej NývltOstatní

Vychází 111. Astropis č. 1/2018

Společnost Astropis už dokázala připravit a vydat 111 čísel časopisu, který se již pevně zabydlel na naší scéně. Obálce dominuje nádherná fotografie ze startu Falconu Heavy a tak je jasné, jaké je jedno z hlavních témat tohoto čísla. Z astronomických jevů ovšem nezapomínejme ani na mezihvězdného návštěvníka Oumuamua, kterému je také věnován jeden článek. Očekávat můžeme i další pohled na gravitační vlny z pera Petra Kulhánka a mnohé další.

Ondřej NývltOstatní

Vychází časopis Astropis 4/2017

Poslední číslo roku 2017 Vám přináší opět mnoho zajímavého čtení. Velmi poutavým čtením bude článek věnovaný udělení Nobelovy ceny za objev gravitačních vln. Nechybí další souhrnný přehled novinek v astronomii za rok 2016. Podařilo se pokročit v hledání zdrojů nejvyšších energií, jak přiblíží další z článků z oblasti astrofyziky. V historickém ohlédnutí se podíváme na působení Josefa Sýkory v Uzbekistánu. Další zajímavý článek se věnuje pozoruhodné hoře Ahuna na trpasličí planetě Ceres. Pozorovatelé Měsíce dostanou naservírovány rovnou dva krátery. Své místo mají tradičně i pobočky a sekce České astronomické společnosti.

Miloš PodařilOstatní

Návrhy na Kopalovu přednášku pro rok 2013

Zdenek Kopal K uctění památky význačného českého astronoma 20. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2013. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2013.

Redakce Astro.czOstatní

Vychází Astropis 3/2017

Léto končí a čtenáři Astropisu se po dovolených a prázdninách mohou těšit na nové vydání – 3/2017. Na jeho stránkách naleznou obvyklé rubriky jako přehled úkazů na období od října do prosince 2017 včetně mapy noční oblohy, novinky z astronomie, rubriku ČAS – tentokrát se představí Přístrojová a optická sekce – nebo zajímavé fotografie. Nebudou ani ochuzeni o dvě recenze na nové knihy: A.Watts: „Předpověď počasí snadno a rychle“ a J. Levinová: „Vesmírné blues“. Z dalších, lze již říct, pravidelných příspěvků do Astropisu si budou moci přečíst novinky z astronautiky od Lukáše Houšky z partnerské redakce Kosmonautix.cz a povídání o útvarech na Měsíci od Milana Blažka – kráter Moretus.

Pavel SuchanOstatní

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2012

Logo České astronomické společnostiČeská astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2012 Doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu, tj. postupným rozplétáním spekter a světelných křivek na jednotlivé komponenty. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 175 z 22. 11. 2012

Redakce Astro.czOstatní

Vychází Astropis 2/2017

V letošním druhém („letním“) vydání časopisu Astropis se dočkáme hned dvou historických článků. Nejprve nám Pavel Najser představí Williama Parsonse a jeho obří dalekohled Leviathan, který byl největším dalekohledem 19. století. Ondřej Nývlt nás pak ve dvoudílném článku, jehož první část přinášíme právě v tomto čísle, zavede do historie letecké astronomie od úplných začátků do současnosti. V dalším článku se zaměříme na praktickou astronomii, respektive spektrografii. Miroslav Matoušek nám totiž ukáže, že ač je amatérská spektrografie u nás zatím spíše neznámým pojmem, tak i s malým úsilím může přinést mnoho zajímavých výsledků. Navíc i při pozorování z centra města. Michal Švanda nám kromě souhrnu sluneční aktivity za 2. pololetí roku 2016 přináší i velmi zajímavé téma předpovídání aktivity naší nejbližší hvězdy.

Redakce Astro.czMultimédia

Vychází Astropis 1/2017

V prvním letošním čísle časopisu Astropis se kromě obvyklých rubrik, jako novinky, recenze nebo úkazy na obloze, můžete seznámit s dalšími velmi zajímavými tématy, která vám v rychlosti představíme v článku.

Redakce Astro.czMultimédia

Vychází Astropis Speciál: Průvodce astrofotografií

Časopis Astropis vydává svůj dlouho očekávaný speciál roku 2016 na téma astrofotografie. Jde o poměrně revoluční počin, neboť astrofotografie je v Česku a na Slovensku čím dál oblíbenějším oborem, ale dostupné literatury je v tuzemském jazyce málo. V tomto speciálním čísle naleznete odpovědi na základní otázky co vlastně astrofotografie je a jak s ní začít. Na celkem 44 stranách tak najdete bohatý úvod pro zájemce o tento krásný, ale náročný koníček.

Kateřina HofbauerováMultimédia

Nenechte si ujít den s Astropisem - bude s Mikulášem!

Tradiční přednáškový astronomický den pořádá sdružení Astropis v budově Akademie věd v Praze na Národní 3. Tentokráte vychází na 5. prosince 2015 a můžete tak očekávat "Mikulášskou nadílku" nějen poutavých přednášek. Těšit se můžete rovněž na udělení ceny ČAS - Kopalovy přednášky. Jaký tedy bude Milulášský den s Astropisem? Více v článku a také na stránkách Astropisu www.astropis.cz.

David OndřichMultimédia

Astropis 3/2012

Obálka čísla 3/2012.Autor: Astropis.Vyšlo a na cestu k předplatitelům se vydalo čtvrté letošní číslo Astropisu s označením 3/2012. Předplatitelé by ho před koncem tohoto týdne měli najít ve svých schránkách.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »