Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Marek Wolf

Marek Wolf

Marek Wolf hostem pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe
Marek Wolf hostem pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe

 

Rok narození : 1957

http://astro.mff.cuni.cz/wolf/

Kopalova přednáška za rok 2011

 

Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. (nar. 1957) se zabývá již více než 15 let výzkumem apsidálních pohybů těsných dvojhvězd s excentrickými drahami a publikoval dosud na toto téma 25 prací, které znamenají významný pokrok pro studium vnitřní struktury hvězd, ale též pro ověřování efektů obecné teorie relativity. Po dobu několika desetiletí totiž existoval vážný a nevysvětlený rozpor mezi měřenými hodnotami apsidálních pohybů pro některé zákrytové dvojhvězdy a předpověďmi, které vyplývaly z teorie relativity. Šlo o velmi ožehavou záležitost, která dokonce vedla některé teoretiky k závěru, že v těsných dvojhvězdách postuláty obecné teorie relativity neplatí.

Kopalova přednáška za rok 2011

Česká  astronomická  společnost  udělila  čestnou  Kopalovu  přednášku  2011  Doc.  RNDr. Marku Wolfovi, CSc.  z Astronomického ústavu Karlovy univerzity za současné významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.

Marek Wolf se svými studenty, ale také v součinnosti s českými astronomy - amatéry ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, jakož i v široké mezinárodní spolupráci dlouhodobě a trpělivě pořizoval co nejpřesnější pozorovací data a zasloužil se o jejich podrobnou interpretaci, což vedlo zejména v posledních dvou letech k publikaci zásadních prací, jež tento rozpor objasnila. Ukázalo se totiž, že „nehodné“ dvojhvězdy mají rotační osy složek šikmo skloněné k oběžné rovině. Tím vznikají přídavné efekty ve stáčení přímky apsid, po jejichž odečtení zmíněný rozpor zmizel.

Jde zejména o tyto práce:

Doc. Wolf publikoval od r. 1985 do května 2011 celkem 119 prací v mezinárodních recenzovaných časopisech, ale celkem téměř 260 studií, protože řadu pozorování uveřejnil v cirkulářích MPC, IAU, IBVS atp. Jeho práce především z oboru výzkumu dvojhvězd a blízkozemních planetek  získaly dosud cca 840 citací a Hirschův index H = 15.

Z těchto důvodů se Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. stal nositelem letošního ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti, historicky jejím pátým nositelem.

Navrhovatel udělení této ceny za rok 2011, Dr. Jiří Grygar, uvádí: „Úspěch prací Doc. Wolfa spočívá podle mého názoru v tom, že navázal na průkopnické studie apsidálních pohybů ve dvojhvězdách z pera Prof. Z. Kopala a Prof. M. Plavce, využil přesnějších pozorovacích prostředků současné astronomie a soustavně se věnoval závažnému nerozřešenému problému hvězdné astrofyziky ve spolupráci s kompetentními astronomy - amatéry i studenty, kterým tak poskytoval výborné náměty pro jejich diplomové i disertační práce. Domnívám se proto, že jeho ocenění Kopalovou přednáškou bude i povzbuzením pro všechny, kdo pod vedením Doc. Wolfa pečlivě pozorovali  a  zpracovávali  naměřené  údaje.  Jde  nepochybně  o  příkladnou  souhru  profesionálů a amatérů v oborech, kde se mohou uplatnit i skromnější pozorovací zařízení.“ 

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo 26. listopadu 2011 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Laudatio přednese čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Laureátská přednáška nela název Relativistické efekty těsných dvojhvězd.

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Astronomický ústav Univezity Karlovy

Doporučené odkazy

 



Štítky: Kopalova přednáška, Marek Wolf


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »