Astronomický táborAutor: Archiv Jihlavské astronomické společnosti Jihlavská astronomická společnost a Dům dětí a mládeže v Jihlavě letos pořádají již 10. ročník astronomického tábora. Od 17. do 30. července se na Hájence Černé lesy opět sejdeme, abychom strávili 14 dní v přírodě a pod hvězdnou oblohou. Tábor je určený všem od 8 do 17 let a není třeba se bát, že s astronomií teprve začínáte.
Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti pořádá jedenáctý ročník letnío dětského astronomického tábora. Tábor probíhá v příjemném prostředí Orlických hor v termínu 11. - 24. 8. 2019.
Návštěva lanového centra během tábora.Autor: SDM ČAS. V srpnu 2012 změnila Sekce pro děti a mládež formu letního astronomicko-kosmonautického tábora. Osamostatnili jsme se a dali jsme táborům jméno, společné pro všechny budoucí ročníky - Vesmírná odysea. Také jsme víceméně tradiční tábor změnili na táborové soustředění a dali tím šanci pokročilým táborníkům, kteří již přesáhli hranici 15 let, ještě se s námi astronomii a kosmonautice pár let věnovat. Letošní tábor se uskuteční v termínu od 10. do 23. srpna 2013, opět v Orlických horách...
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, tentokrát ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, pořádá jarní seminář/workshop zaměřený na zpracování astronomických dat. Seminář proběhne o víkendu 29. 4. - 1. 5. 2016 na hvězdárně v Ondřejově. Účastníci workshopu se seznámí s metodami dávkového zpracování fotometrických dat; s programem PHOEBE pro modelování světelných křivek; a také s jednoduchou metodou měření radiálních rychlostí ve spektrech dvojhvězd. Součástí semináře bude také představení nového pozorovacího projektu eruptivních dvojhvězd. V případě jasné oblohy budou mít účastníci jedinečnou možnost se zapojit do pozorování na ondřejovském 65 cm dalekohledu.
Malá, zdánlivě nenápadná vesnička Sítiny se už třetím rokem potýká s náhlým letním přílivem obyvatelstva. Počet lidí tu během letních prázdnin vzroste o několik stovek procent, a to vždy při příležitosti konání Astronomické expedice. Rok 2023 nebyl výjimkou a na místní stále se zvětšující astronomické základně se sešlo přes sedm desítek příznivců astronomie.
Začátkem října spustila Sekce pro děti a mládež svůj první samostatný projekt s názvem Astronomický rok. Projekt je určen dětem prvního stupně základních škol a doplňuje a rozšiřuje učivo prvouky, přírodovědy a přírodopisu o malé astronomické úkoly. V projektu spoléháme na spolupráci se školami a konkrétními učiteli, bez nich není v našich silách děti zapojit do pravidelné, i když nenáročné, činnosti.
V uplynulých sedmnácti letech pořádala Jihlavská astronomická společnost populární letní dětský astronomický tábor. Pokud epidemická situace dovolí, nejinak tomu bude i v letošním roce, byť letošní tábor dozná několika důležitých změn.
Na táborové základně Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku v termínu od 21. července do 4. srpna 2018 proběhl již patnáctý ročník letního dětského Astronomického tábora Jihlavské astronomické společnosti. Děti se v průběhu dvou parných letních týdnů opět mnohému přiučily v průřezových tématech celé astronomie a kosmonautiky. V letošním ročníku se blýskly zejména skupiny zabývající se astrofotografií a radioastronomií.
Na Vysočinu padá večerní soumrak. Asi dva kilometry za Brtnicí na Jihlavsku, na kopci na louce u lesa skupina táborových vedoucích vykládá z postaršího Transitu astronomické dalekohledy. Zpovzdálí se ozývá hlahol. Pod kopcem se záhy objevuje šedesátka dětí, které míří nahoru na kopec k dalekohledům. Během krátké chvíle se děti rozdělují do skupinek, s vedoucími připravují jednotlivé dalekohledy a začínají zkoušet pozorovat první objekty večerní oblohy. Tak vypadá začátek večera na letním Astronomickém táboře Jihlavské astronomické společnosti.
V termínu od 27. 7. do 31. 7. 2015 se na hvězdárně v Pardubicích uskutečnil první ročník astronomického tábora pro děti a mládež, tedy pro všechny, kterým učarovala věda, technika astronomie nebo kosmonautika. Jaký tedy byl letošní pilotní ročník? V následujících řádcích se Vám pokusíme přiblížit atmosféru našeho tábora. Ve vestibulu DDM ALFA op Delta se scházejí první zájemci. Některé z nich velmi dobře známe. Jsou to členové našich asronomických kroužků. Nicméně objevují se i tváře nové, neokoukané, na nichž je vidět, že přicházejí plní očekávání. Do 8:00 jsme v komletní sestavě. 21 astrotáborníků. Jde se na věc...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
