Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomický rok

Astronomický rok

Měsíc stáří 21,83 dne
Autor: Antonín Hušek

Začátkem října spustila Sekce pro děti a mládež svůj první samostatný projekt s názvem Astronomický rok. Projekt je určen dětem  prvního stupně základních škol a doplňuje a rozšiřuje učivo prvouky, přírodovědy a přírodopisu o malé astronomické úkoly. V projektu spoléháme na spolupráci se školami a konkrétními učiteli, bez nich není v našich silách děti zapojit do pravidelné, i když nenáročné, činnosti.

Jakou jsme zvolili formu projektu? Každý měsíc zašleme na školy, které se do projektu přihlásí, jednu pozorovací úlohu a rozpracované náměty na jednu projektovou hodinu, včetně pracovních listů a seznamu potřebných pomůcek. Vše v elektronické formě. Na stránkách sekce pak k těmto dvěma částem přibude část třetí, námět na domácí pokus. Všechny tři části mají v daném měsíci společné téma, například pro měsíc říjen jsou tímto tématem fáze Měsíce. V dalších měsících děti a jejich učitele povedeme k pozorování povrchu Měsíce, určení severu pomocí Polárky, rozeznání typických zimních a jarních souhvězdí, pozorování družic a meteorů, seznámíme je se jmény některých jasných hvězd a posledním tématem bude pozorování Jupitera. Ani k jednomu pozorování, úkolu či projektové hodině není přitom potřebná žádná technika, děti si vystačí s pozorováním očima, jako pomůcky postačí běžné věci, které se ve škole nebo doma nacházejí: papír, lepidlo, míčky, modelína, pastelky, hladká mouka a kakao, špejle či párátka, baterka….

Demonstrace fází Měsíce pomocí míčku a baterky
Demonstrace fází Měsíce pomocí míčku a baterky
Pozorovací část Astronomického roku je soutěžní. Pokud nám školy v určeném termínu odešlou naskenované vyplněné pracovní listy, naše malá porota jim přidělí body a ty pak zveřejníme na stránkách sekce. Hodnoceny budou jak školy, tak jednotliví účastníci. Po posledním splněném pozorovacím úkolu body sečteme a hezkou cenou odměníme první tři školy a 10 nejšikovnějších malých pozorovatelů.

Prozatím jsme s nabídkou projektu obeslali pražské školy. Okruh oslovených škol chceme ještě rozšířit, ale abychom byli schopní průběžně hodnotit vypracované úlohy, nemůžeme zaslat nabídku úplně všem školám v republice. Na druhou stranu stojíme o aktivní spolupráci se školami a proto, pokud se mezi čtenáři článku najde někdo, kdo by se chtěl do projektu přihlásit a naše oficiální pozvánka do jeho školy nedošla, stačí nám napsat na adresu astronomicky.rok@astro.cz a my mu pošleme jak přihlášku, tak první pozorovací úkol a projektovou hodinu. A pokud se snad Astronomický rok dostane také k dětem ze škol, které se do projektu zapojit nechtějí, ale ony samy ano, ani to není problém. Přes výše uvedenou adresu takovému nadějnému adeptovi na astronoma rádi zašleme pozorovací úlohy a poradíme, jak na ně.

Návody na domácí pokusy naleznete na stránkách Sekce pro děti a mládež v sekci Astronomický rok.

Zákres fází Měsíce
Zákres fází Měsíce
Po skončení projektu všechna zadání včetně pracovních listů a všech příloh zveřejníme na našich stránkách. Budou tak přístupné i dalším dětem, učitelům a mohou posloužit i jako materiály pro astronomické kroužky.

Věříme, že Astronomický rok bude děti i učitele bavit. Pokud ano, chceme na něj navázat  i v dalších letech.

Věra Bartáková, Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti

Kontakty:   astronomicky.rok@astro.cz, bartakova@astro.cz, tel. 737 826 352

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce pro děti a mládež



O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.

Štítky: Sekce pro děti a mládež ČAS, Astronomický rok


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »