Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomický rok

Astronomický rok

Měsíc stáří 21,83 dne
Autor: Antonín Hušek

Začátkem října spustila Sekce pro děti a mládež svůj první samostatný projekt s názvem Astronomický rok. Projekt je určen dětem  prvního stupně základních škol a doplňuje a rozšiřuje učivo prvouky, přírodovědy a přírodopisu o malé astronomické úkoly. V projektu spoléháme na spolupráci se školami a konkrétními učiteli, bez nich není v našich silách děti zapojit do pravidelné, i když nenáročné, činnosti.

Jakou jsme zvolili formu projektu? Každý měsíc zašleme na školy, které se do projektu přihlásí, jednu pozorovací úlohu a rozpracované náměty na jednu projektovou hodinu, včetně pracovních listů a seznamu potřebných pomůcek. Vše v elektronické formě. Na stránkách sekce pak k těmto dvěma částem přibude část třetí, námět na domácí pokus. Všechny tři části mají v daném měsíci společné téma, například pro měsíc říjen jsou tímto tématem fáze Měsíce. V dalších měsících děti a jejich učitele povedeme k pozorování povrchu Měsíce, určení severu pomocí Polárky, rozeznání typických zimních a jarních souhvězdí, pozorování družic a meteorů, seznámíme je se jmény některých jasných hvězd a posledním tématem bude pozorování Jupitera. Ani k jednomu pozorování, úkolu či projektové hodině není přitom potřebná žádná technika, děti si vystačí s pozorováním očima, jako pomůcky postačí běžné věci, které se ve škole nebo doma nacházejí: papír, lepidlo, míčky, modelína, pastelky, hladká mouka a kakao, špejle či párátka, baterka….

Demonstrace fází Měsíce pomocí míčku a baterky
Demonstrace fází Měsíce pomocí míčku a baterky
Pozorovací část Astronomického roku je soutěžní. Pokud nám školy v určeném termínu odešlou naskenované vyplněné pracovní listy, naše malá porota jim přidělí body a ty pak zveřejníme na stránkách sekce. Hodnoceny budou jak školy, tak jednotliví účastníci. Po posledním splněném pozorovacím úkolu body sečteme a hezkou cenou odměníme první tři školy a 10 nejšikovnějších malých pozorovatelů.

Prozatím jsme s nabídkou projektu obeslali pražské školy. Okruh oslovených škol chceme ještě rozšířit, ale abychom byli schopní průběžně hodnotit vypracované úlohy, nemůžeme zaslat nabídku úplně všem školám v republice. Na druhou stranu stojíme o aktivní spolupráci se školami a proto, pokud se mezi čtenáři článku najde někdo, kdo by se chtěl do projektu přihlásit a naše oficiální pozvánka do jeho školy nedošla, stačí nám napsat na adresu astronomicky.rok@astro.cz a my mu pošleme jak přihlášku, tak první pozorovací úkol a projektovou hodinu. A pokud se snad Astronomický rok dostane také k dětem ze škol, které se do projektu zapojit nechtějí, ale ony samy ano, ani to není problém. Přes výše uvedenou adresu takovému nadějnému adeptovi na astronoma rádi zašleme pozorovací úlohy a poradíme, jak na ně.

Návody na domácí pokusy naleznete na stránkách Sekce pro děti a mládež v sekci Astronomický rok.

Zákres fází Měsíce
Zákres fází Měsíce
Po skončení projektu všechna zadání včetně pracovních listů a všech příloh zveřejníme na našich stránkách. Budou tak přístupné i dalším dětem, učitelům a mohou posloužit i jako materiály pro astronomické kroužky.

Věříme, že Astronomický rok bude děti i učitele bavit. Pokud ano, chceme na něj navázat  i v dalších letech.

Věra Bartáková, Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti

Kontakty:   astronomicky.rok@astro.cz, bartakova@astro.cz, tel. 737 826 352

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce pro děti a mládež



O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.

Štítky: Sekce pro děti a mládež ČAS, Astronomický rok


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »