Ptát se dam na jejich věk je samozřejmě krajně neslušné. V případě Iny to ale geology zajímá ze všeho nejvíc! Ina je totiž ženské jméno pro zvláštní lunární útvar, který se nachází v Jezeře štěstí. Problém je, že stáří Iny dosud neznáme. Odhady se pohybují od 3,5 miliardy let až po méně než 100 milionů roků.
NASA v minulém týdnu zveřejnila parádní záběry přechodu Měsíce přes disk Země, pořízené z hlubokého vesmíru kosmickým teleskopem DSCOVR. Snímky odhalily odvrácenou stranu Měsíce a zároveň Zemi v úplňku, což je opravdu netradiční pohled.
Děs a Hrůza. Přesně to v překladu z řečtiny znamenají jména Phobos a Deimos – dvou měsíců planety Mars. Nenechte se mýlit – i když vypadají jen jako dvě přerostlé „brambory“, nejnovější výzkumy ukazují, že mohou být klíčem k opravdu neuvěřitelné minulosti načervenalé planety. Ve videu se dozvíte i to, jak byly oba měsíce objeveny nebo jak vypadá „zatmění“ Slunce na rudé planetě.
Čtyřhlavý tým složený z vědců a umělců představí (2.4.) v Bike Jesus poprvé na klubové scéně unikátní sonifikační projekt s názvem 4.5Ga~24h. Projekt si klade za cíl vyjádřit celou historii planety Země pomocí zhudebnění vědeckých dat.
Josef Klepešta (4. 6. 1895–12. 7. 1976) byl český astronom a astrofotograf. Byl jedním ze zakladatelů České astronomické společnosti v roce 1917, dlouhou dobu byl jejím jednatelem. Byl významným popularizátorem astronomie, psal články do Říše hvězd. V roce 1941 obdržel Nušlovu cenu a je po něm pojmenována planetka (3978) Klepešta.
K březnu roku 2026 známe ve Sluneční soustavě už přes 1000 měsíců. V tomto díle Lunární dílny provedeme jejich malou inventuru. Dozvíte se také, proč Merkur ani Venuše nemají žádný měsíc, zatímco u Jupiteru a Saturnu objevujeme stovky nových těles.
Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody na povrchu tzv. oxidických minerálů byl právě publikován v prestižním časopise Astrophysical journal.
Na Měsíci existuje voda. Samozřejmě pod povrchem. A to nikoli jen vázaná v minerálech nebo zachycená v hlubokém stínu kráterů, ale i ve formě vodního ledu v měsíčním regolitu, hlavně v blízkosti pólů a dokonce i jako podzemní jezera. Nová studie českých vědců přináší důkazy o výrazných rozdílech mezi polárními a nepolárními oblastmi Měsíce a identifikuje konkrétní místa, kde je pro výskyt vody větší pravděpodobnost.
Měsíc máme nad hlavou celý život – a přesto jeho skutečnou tvář zná jen málokdo, včetně řady astronomů. V Lunární dílně si proto ukážeme, proč jsou snímky Měsíce ve filmech, klipech i na pohlednicích často chybné a jak se v nich naučit orientovat.
Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako „brzdy“. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.
V těchto letech probíhá sérii zákrytů otevřené hvězdokupy Plejády Měsícem. V pondělí 23. 6. 2025 ráno dostaneme další příležitost úkaz spatřit. Vzhledem k velkým úhlovým rozměrům obou objektů lze vše vidět i okem bez dalekohledu.
Žebříček největších meteoritů na naší planetě vede jednoznačně Hoba – šedesátitunový železný kolos z Namibie. Jiné meteority doprovází nečekané peripetie: somálský El Ali byl po staletí jen orientačním bodem v krajině, než se ukázalo, že jde o patnáctitunový kus kosmického železa, kvůli kterému se rozpoutaly nelegální obchody i zásahy místních ozbrojených skupin.
Diamanty na vašem snubním prstýnku nejsou tak vzácné, jak byste se mohli domnívat. Na základě použití zvukových vln o velmi nízké frekvenci vědci odhalili zásoby diamantů rozložených hluboko pod zemským povrchem a množství těchto vzácných nerostů odhadli na více než jednu biliardu tun. Tyto údaje vyplývají z nové studie publikované týmem vědeckých pracovníků z MIT (Massachusetts Institute of Technology), Harvard University, University of California at Berkeley a mnoho dalších významných vědeckých institucí.
Sonda Hakuto-R se pokusila o přistání na Měsíci již v roce 2023. Mise však skončila neúspěchem. Japonská společnost ispace však okamžitě začala pracovat na náhradní misi číslo dvě. Tato sonda startovala 15. ledna 2025 pomocí rakety Falcon 9 společně se sondou Blue Ghost, jejíž mise skončila naprostým úspěchem, když přistála 2. 3. 2025 v Moři nepokojů. Na japonskou sondu, letící po jiné, mnohem úspornější trajektorii, se díky tomu možná již zapomnělo. Nyní se blíží čas pokusu o přistání. Podaří se na povrch Měsíce posadit i evropské vozítko Tenacious?
Je Měsíc jen nudná koule na obloze? Omyl. Bez něj bychom možná jen tak nepochopili gravitaci, heliocentrický model ani Einsteinovu teorii relativity. Od lovců mamutů přes Galilea až po misi Apollo – Měsíc byl tichým hybatelem největších objevů v dějinách vědy.
Jan Vondrák a Cyril Ron z ASU společně s Yavorem Chapanovem z Bulharska se zabývali pohybem zemské rotační osy v zemském tělese. Zjistili, že na periodu tohoto pohybu mají měřitelný vliv geomagnetické záškuby, jejichž podstata není doposud zcela objasněna. Práce ukazuje, že i zdánlivě nedůležité jevy mohou mít měřitelný vliv na pozici rotační osy v naší planetě.
Podlehli jste novinovým titulkům, vyšli v noci do přírody, hledali Měsíc a ... odcházeli zklamaní, že místo růžové měl svoji klasickou bělavou barvu? Nic si z toho nedělejte. Růžový Měsíc, stejně jako modrý Měsíc, krvavý Měsíc, nebo třeba jahodový Měsíc nemá nic společného s aktuální barvou Měsíce na obloze. Ta je vždy závislá na momentálním stavu atmosféry, výšce Měsíce nad obzorem a též na případné fázi zatmění Měsíce.
Úplněk je nejjasnější fází Měsíce, kterou astronomové přímo nesnášejí. Hvězdy mizí v jeho oslnivém světle a měsíční povrch působí jako plochý a nezajímavý. Jenže zdání klame! V tomto videu se seznámíte s mnoha důvody, proč se i za úplňku vyplatí na Měsíc zamířit svůj dalekohled!
Na přelomu letošního ledna a února budeme mít zajímavou příležitost podívat se během druhé poloviny noci, respektive v průběhu svítání, hned na všech pět očima viditelných planet naší Sluneční soustavy. Tímto seskupením Jupitera, Marsu, Saturnu, Venuše a Merkuru bude navíc den po dni procházet couvající srpek Měsíce, blížící se k novu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk
