Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hluboko pod zemským povrchem se mohou ukrývat velké zásoby diamantů

Hluboko pod zemským povrchem se mohou ukrývat velké zásoby diamantů

Diamanty

Diamanty na vašem snubním prstýnku nejsou tak vzácné, jak byste se mohli domnívat. Na základě použití zvukových vln o velmi nízké frekvenci vědci odhalili zásoby diamantů rozložených hluboko pod zemským povrchem a množství těchto vzácných nerostů odhadli na více než jednu biliardu tun. Tyto údaje vyplývají z nové studie publikované týmem vědeckých pracovníků z MIT (Massachusetts Institute of Technology), Harvard University, University of California at Berkeley a mnoho dalších významných vědeckých institucí.

Ukazuje se, že diamanty možná nemusí být tak exotickými nerosty a na (geologickém) měřítku jsou poměrně běžné,“ říká Ulrich Faul, vědecký pracovník na Department of Earth, Atmospheric, and Planetary Sciences, MIT, který pomáhal vypracovat tuto studii. „Nemůžeme se k nim sice dostat, avšak nachází se tam mnohem více diamantů, než jsme se vůbec kdy domnívali.“

Diamanty se nacházejí ve vytvořených podpovrchových horninách nazvaných kratony, které obvykle tvoří jádro tektonických desek planety, z nichž mnohé přežily opakované spojování a dělení kontinentů. Podle zástupců MIT se mohou rozprostírat až do hloubky 322 km pod povrch Země v podobě „obráceného pohoří“ (sahajícího shora dolů), kde panují dostatečně vysoké teploty a tlaky pro jejich vznik. Výzkumníci odhadují, že spodní části těchto kratonů – jejich kořeny – mohou obsahovat jedno až dvě procenta diamantů.

Zvukové vlny pronikající skrz Zemi jsou používány k záznamu zemětřesení. Vědci také využívají seismická data k odhalení, z čeho jsou složeny nejhlubší části naší planety. Vykreslí přitom obraz, jak s největší pravděpodobností vypadají horniny uvnitř Země. Zvukové vlny putují prostředím rozdílnou rychlostí závisející na složení, teplotě a hustotě hornin a nerostů, přes které procházejí. To poskytuje vědcům metodu k určení, jaký typ horniny se pod zemským povrchem nachází, a to na základě porovnání rychlostí těchto zvukových vln, uvádějí pracovníci z MIT.

Vědci zjistili, že tyto zvukové vlny mají tendenci zvyšovat svoji rychlost, když procházejí přes kořeny kratonů – šíří se mnohem rychleji, než se doposud předpokládalo. Po provedení série experimentů v laboratořích, kde byly zvukové vlny posílány přes různé horniny, vědci zjistili, že pouze hornina obsahující 1 až 2 % diamantů mezi jinými složkami může umožňovat rychlosti zaznamenané při jejich šíření přes kořeny kratonů.

K odhadu celkové hmotnosti diamantů na Zemi odborníci předpokládali v kořenech kratonů 1 až 2 % diamantů a to zkombinovali s celkovým objemem kratonů nacházejících se na naší planetě. Předpokládané množství tak dosáhlo čísla 1016 tun diamantů, což více než 1000× převyšuje dosavadní odhady.

Prověřovali jsme nejrůznější možnosti ze všech možných variant a toto je jedna z těch, které zbyly jako přijatelné vysvětlení,“ říká Ulrich Faul. Předpokládané diamanty bohužel nelze těžit – leží v hloubce 145 až 241 kilometrů pod zemským povrchem, mnohem hlouběji, než sahají dosud nejhlubší uskutečněné vrty.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] news.mit.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Země, Výskyt diamantů, Kratony, Diamanty


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »