Již nějaký ten pátek sleduje jádro komety 67P Churyumov-Gerasimenko sonda Rosetta v rámci ambiciózní mise Evropské Kosmické Agentury. 14. února 2015 došlo k zatím nejtěsnějšímu průletu kolem jádra, a kromě prvních snímků z navigační kamery si pojďme shrnout, kam nás zatím Rosetta ve vědomostech o kometách posunula.
Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března 2017 v sále Hvězdárny a planetária České Budějovice. Přednáška začíná v 19:00 hodin.
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní snímky tohoto podivuhodného světa.
Hvězdárna a planetárium Brno uveden jen pár hodin po plánovaném dosednutí sondy Rosetta na povrch jádra komety Churyumov-Gerasimenko stejnojmenné představení pro digitální planetária. Nejen, že se ohlédne za revoluční misí, ale nabídne divákům unikátní vědecké vizualizace, dosud neviděné v České republice. Premiéra představení je 30. září 2016 o Noci vědců.
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že proletěla přísluním. Jaké jsou její pozorovací podmínky a vývoj jasnosti? Co prozkoumala sonda Rosetta a jak se daří modulu Philae?
Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od Rosetty a následně analyzovalo více než 300 paketů dat. „Philae si vede velice dobře. Jeho operační teplota je -35° C a má k dispozici 24 Wattů energie,“ uvedl Dr. Stephan Ulamec vedoucí projektu. „Lander je připraven k práci.“
Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
Kometární prach je ošidným faktorem i při kosmických misích. Pokaždé, když kosmonautiku čeká nějaká technická premiéra, jsou všichni nervózní. Vstupujeme totiž na neprobádané pole a v podstatě ani nevíme, co všechno může nastat. Pozemní týmy se učí za pochodu reagovat na nečekané situace, se kterými se původně nepočítalo. Evropská sonda Rosetta před pár dny dočasně přerušila vědeckou práci a přepnula se do bezpečnostního módu. Pozemní týmy v těchto dnech analyzují přesné příčiny nedávných problémů, které sondu postihly poté, co se setkala s výronem kometárního prachu.
Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).
Je to již nějaký pátek co se odmlčel přistávací modul Philae na povrchu sondy Churyumov-Gerasimenko. Tým ESA kolem sondy Rosetta považuje ovšem za velice reálnou šanci že se modul opět probudí a ozve se. Vše co potřebuje je dostatečná intenzita a délka oslunění jeho solárních panelů. První pokusy o navázání kontaktu s modulem proběhly od 12. do 20. března 2015. Bohužel byly neúspěšné.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
