Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad a prosinec 2014

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2014

Rosetta a Philae přejí pěkné Vánoce a šťastný nový rok 2015
Autor: ESA/Rosetta/Philae

Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).

Přistání na kometě

Ne nechceme vás tu dokola nudit stále stejnými ukázkami, které už kolovaly světem v listopadu, ale jako ohlédnutí za napínavým přistáním na kometě doporučujeme alespoň seriál Once upon a time, na Youtube už i s českými titulky. Nejveseleji asi působí prozatím poslední díl, vložený níže.

Jak víme, zajímavý je další osud modulu Philae po přistání. Zajímavá animace, která názorně ukazuje, jak vysoko vůči kometárnímu jádru Philae vyskočil a kam přibližně dopadl, je už také k vidění na Youtube. Všimněte si poměru mezi jeho trajektorií a velikostí komety např. na konci videa. I když použitý model komety na videu není ještě z těch detailnějších, dobře se dá vidět, že konec prvního odskoku se udál někde za okrajem velkého kráteru a další osud je tak nejasný, ale modul je asi zaklíněn mezi skalisky někde v těchto místech, kam nyní nedopadá tolik slunečního záření. Snad se jej podaří vyfotit. Rosetta aktuálně sestoupí na nízkou oběžnou dráhu (což bylo v plánu tak jako tak, ale zlepší to rozlišovací schopnost kamery OSIRIS i NavCam).

Poslední video je oslavnou ódou na celou misi Rosetta-Philae. Úžasné 3D animace doprovází zvuk, který ESA nazvala „zpívající kometa“. Ať už si video pustíte se zvukem, nebo jej raději vypnete, rozhodně stojí za vidění.

Bolidy a Geminidy 2014

Období neuvěřitelně plodné na jasné meteory, neboli bolidy, máme právě za sebou. Z pohledu obyvatel Česka můžeme být právem hrdi, že byl natočen pád bolidu a dokonce i nalezen teprve 23. meteorit s rodokmenem. (Video je pořízeno z polské stanice amatérské bolidové sítě a v den publikování ještě nebylo zcela zřejmé, že neletěl nad Polskem). Unikátní je také video se spektrem bolidu, které pořídila kamera sítě EDMONd ve Valašském Meziříčí.

Bolidů bylo k vidění více, ale ten náš je asi všechny zastínil. Podobné pády se udály nad ruským Sverdlovskem (vidět je ale jen nějaké zjasnění za mraky), nad Oklahomou (existují dvě videa, ale i tak si nejsem jist pravostí) a nad Japonskem (opravdu pěkný bolid).

Poslední video z Japonska ve mě evokuje jasnou Tauridu, až na to, že tento roj má své maximum tak o dva měsíce dříve a tak šlo jen o shodu náhod. Ovšem v polovině prosince tu jeden pěkný roj byl, ale u nás jej bohužel dokonale skryla oblačnost. Jedno z nejlepších videí meteorického roje Geminid je níže.

Sluneční aktivita

Nebylo to špatné období. Obří skvrna, co se na Slunci vyskytovala v říjnu, nám sice už zapadla, ale vynahradily nám to jiné. Asi nejhezčí erupce nejsilnější kategorie X nastala 20. prosince. Erupci doprovází výrazné zjasnění, po němž se pod hlavním zdrojem erupce objevují jasnější obloučky a nakonec i výron hmoty z koróny. Téměř ideální divadlo. Ačkoli se to původně nečekalo, část hmoty poté zasáhla Zemi a způsobila slabší polární záře.

Videa polárních září v reálném čase jsme si už ukazovali, ale určitě stojí za vidění i záběry Thierry Legaulta, který točil v druhé polovině října. Je zvláštní dívat se na běžné video se stromy kývajícími se ve větru a vidět nad tím líně se převalující a neustále se proměňující záclony polární záře.

Orion

Vraťme se krátce také k další významné události kosmonautiky. Test lodi Orion proběhl neuvěřitelně bezchybně, snad až na absenci všech pěti nafouklých vaků, který mají na moři držet loď nepřevrácenou, pokud by nedosedla zcela přesně, jak má. Nádherných záběrů je na webu spousta, níže jsme vybrali jedno, které bychom určitě mohli vidět znova – přistání tak, jak by jej viděl astronaut na palubě. Další ještě pomocí textových odkazů: sestřih příprav Orionu z různých fází stavby a testů, video simulace celého testovacího letu, sestřih letu podle ULA, start rakety Delta IV Heavy, detailní pohled na startující raketu, přistání – letecké záběry, přistání – pohled z lodi na moři, vylovení kabiny a naložení do záchranné lodi.

Další starty raket

Zajímavých obrázků ze startů různých typů raket se sešlo v posledních dvou měsících mnoho. Níže je nejprve japonská H-IIA startující se sondou Hayabusa k asteroidu, dále sestřih ULA ze startu rakety Atlas V, čerstvé video ze startu Angary V, start rakety Sojuz z Francouzské Guayány a následuje noční start rakety Proton z Bajkonuru (obě videa doporučujeme sledovat déle než jen pár sekund). Předposlední video zachycuje start rakety GSLV MkIII, což je připravovaný indický nosič kosmických lodí. Poslední video se vrací k nešťastné raketě Antares z pohledu kamer blíže startovní rampě.

Mezinárodní vesmírná stanice a loď Sojuz

Posádku stanice dnes obvykle tvoří dvě trojice kosmonautů, které vozí lodě Sojuz. Zajímavé video z příprav Sojuzu, kde vidíme jeho zastrčení pod ochranný aerodynamický kryt rakety, je k vidění níže.

Stanici už asi znáte dobře, přesto můžeme vám pomoci videem, které je inovativní tím, že si stanici zevnitř můžete prohlédnout ve 3D. Stačí jen nasadit brýle.

V současnosti máme k dispozici množství záběrů pořizovaných přímo na stanici a tak se vyrojilo spoustu videí. Vybočují z nich dva sestřihy a protože si sám nejsem schopen vybrat, který je lepší, vkládám je níže oba.

(50 let) ESA / rok 2014

Tento díl byl opravdu nabitý. Co popřát závěrem? Aby i ten další rok byl stejně zajímavý. Čekají nás namátkou zatmění Slunce a průlet kolem Pluta a mnohé další. Poslední video patří Evropské vesmírné agentuře ESA, jejímž členem je také Česká republika a čerstvě to bude i Slovensko (17. 12. podepsalo dohodu o pětiletém přípravném období před právoplatným vstupem).

Souhrn zajímavých videí pro vás připravujeme ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Modul Philae, Rosetta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »