Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad a prosinec 2014

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2014

Rosetta a Philae přejí pěkné Vánoce a šťastný nový rok 2015
Autor: ESA/Rosetta/Philae

Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).

Přistání na kometě

Ne nechceme vás tu dokola nudit stále stejnými ukázkami, které už kolovaly světem v listopadu, ale jako ohlédnutí za napínavým přistáním na kometě doporučujeme alespoň seriál Once upon a time, na Youtube už i s českými titulky. Nejveseleji asi působí prozatím poslední díl, vložený níže.

Jak víme, zajímavý je další osud modulu Philae po přistání. Zajímavá animace, která názorně ukazuje, jak vysoko vůči kometárnímu jádru Philae vyskočil a kam přibližně dopadl, je už také k vidění na Youtube. Všimněte si poměru mezi jeho trajektorií a velikostí komety např. na konci videa. I když použitý model komety na videu není ještě z těch detailnějších, dobře se dá vidět, že konec prvního odskoku se udál někde za okrajem velkého kráteru a další osud je tak nejasný, ale modul je asi zaklíněn mezi skalisky někde v těchto místech, kam nyní nedopadá tolik slunečního záření. Snad se jej podaří vyfotit. Rosetta aktuálně sestoupí na nízkou oběžnou dráhu (což bylo v plánu tak jako tak, ale zlepší to rozlišovací schopnost kamery OSIRIS i NavCam).

Poslední video je oslavnou ódou na celou misi Rosetta-Philae. Úžasné 3D animace doprovází zvuk, který ESA nazvala „zpívající kometa“. Ať už si video pustíte se zvukem, nebo jej raději vypnete, rozhodně stojí za vidění.

Bolidy a Geminidy 2014

Období neuvěřitelně plodné na jasné meteory, neboli bolidy, máme právě za sebou. Z pohledu obyvatel Česka můžeme být právem hrdi, že byl natočen pád bolidu a dokonce i nalezen teprve 23. meteorit s rodokmenem. (Video je pořízeno z polské stanice amatérské bolidové sítě a v den publikování ještě nebylo zcela zřejmé, že neletěl nad Polskem). Unikátní je také video se spektrem bolidu, které pořídila kamera sítě EDMONd ve Valašském Meziříčí.

Bolidů bylo k vidění více, ale ten náš je asi všechny zastínil. Podobné pády se udály nad ruským Sverdlovskem (vidět je ale jen nějaké zjasnění za mraky), nad Oklahomou (existují dvě videa, ale i tak si nejsem jist pravostí) a nad Japonskem (opravdu pěkný bolid).

Poslední video z Japonska ve mě evokuje jasnou Tauridu, až na to, že tento roj má své maximum tak o dva měsíce dříve a tak šlo jen o shodu náhod. Ovšem v polovině prosince tu jeden pěkný roj byl, ale u nás jej bohužel dokonale skryla oblačnost. Jedno z nejlepších videí meteorického roje Geminid je níže.

Sluneční aktivita

Nebylo to špatné období. Obří skvrna, co se na Slunci vyskytovala v říjnu, nám sice už zapadla, ale vynahradily nám to jiné. Asi nejhezčí erupce nejsilnější kategorie X nastala 20. prosince. Erupci doprovází výrazné zjasnění, po němž se pod hlavním zdrojem erupce objevují jasnější obloučky a nakonec i výron hmoty z koróny. Téměř ideální divadlo. Ačkoli se to původně nečekalo, část hmoty poté zasáhla Zemi a způsobila slabší polární záře.

Videa polárních září v reálném čase jsme si už ukazovali, ale určitě stojí za vidění i záběry Thierry Legaulta, který točil v druhé polovině října. Je zvláštní dívat se na běžné video se stromy kývajícími se ve větru a vidět nad tím líně se převalující a neustále se proměňující záclony polární záře.

Orion

Vraťme se krátce také k další významné události kosmonautiky. Test lodi Orion proběhl neuvěřitelně bezchybně, snad až na absenci všech pěti nafouklých vaků, který mají na moři držet loď nepřevrácenou, pokud by nedosedla zcela přesně, jak má. Nádherných záběrů je na webu spousta, níže jsme vybrali jedno, které bychom určitě mohli vidět znova – přistání tak, jak by jej viděl astronaut na palubě. Další ještě pomocí textových odkazů: sestřih příprav Orionu z různých fází stavby a testů, video simulace celého testovacího letu, sestřih letu podle ULA, start rakety Delta IV Heavy, detailní pohled na startující raketu, přistání – letecké záběry, přistání – pohled z lodi na moři, vylovení kabiny a naložení do záchranné lodi.

Další starty raket

Zajímavých obrázků ze startů různých typů raket se sešlo v posledních dvou měsících mnoho. Níže je nejprve japonská H-IIA startující se sondou Hayabusa k asteroidu, dále sestřih ULA ze startu rakety Atlas V, čerstvé video ze startu Angary V, start rakety Sojuz z Francouzské Guayány a následuje noční start rakety Proton z Bajkonuru (obě videa doporučujeme sledovat déle než jen pár sekund). Předposlední video zachycuje start rakety GSLV MkIII, což je připravovaný indický nosič kosmických lodí. Poslední video se vrací k nešťastné raketě Antares z pohledu kamer blíže startovní rampě.

Mezinárodní vesmírná stanice a loď Sojuz

Posádku stanice dnes obvykle tvoří dvě trojice kosmonautů, které vozí lodě Sojuz. Zajímavé video z příprav Sojuzu, kde vidíme jeho zastrčení pod ochranný aerodynamický kryt rakety, je k vidění níže.

Stanici už asi znáte dobře, přesto můžeme vám pomoci videem, které je inovativní tím, že si stanici zevnitř můžete prohlédnout ve 3D. Stačí jen nasadit brýle.

V současnosti máme k dispozici množství záběrů pořizovaných přímo na stanici a tak se vyrojilo spoustu videí. Vybočují z nich dva sestřihy a protože si sám nejsem schopen vybrat, který je lepší, vkládám je níže oba.

(50 let) ESA / rok 2014

Tento díl byl opravdu nabitý. Co popřát závěrem? Aby i ten další rok byl stejně zajímavý. Čekají nás namátkou zatmění Slunce a průlet kolem Pluta a mnohé další. Poslední video patří Evropské vesmírné agentuře ESA, jejímž členem je také Česká republika a čerstvě to bude i Slovensko (17. 12. podepsalo dohodu o pětiletém přípravném období před právoplatným vstupem).

Souhrn zajímavých videí pro vás připravujeme ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Modul Philae, Rosetta


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »