Související stránky k článku Přelet ISS přes Slunce
Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESASrpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu,
sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové
opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou
odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek
„IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal
Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze severní polokoule viditelná galaxie M31, obrací jejím směrem své objektivy mnoho astrofotografů. Ať již jako první nebeský cíl svého fotografického nadšení nebo třeba jako zkušební objekt testující kvality nové fotografické sestavy. Autor vítězné fotografie soutěže Česká astrofotografie měsíce Martin Vyhlídal však přinesl ještě „jemnější“ pohled do této oblasti.
Finále zběsilé jízdy: pohled kamerou Progressu na ISS.Autor: TV NASAJak dlouho trvá cesta na kosmickou stanici? Jak známo, nosná raketa s lodí nemůže být zamířena přímo na stanici, ale plavidlo vynese na určitou výchozí dráhu, nižší než dráha stanice, ze které se kosmická loď určitým počtem manévrů ke stanici dopracuje. Standardní doba, dělící start a spojení se stanicí, se u většiny plavidel pohybuje okolo dvou dní. Rusové ale přišli se zlepšovákem, který v noci na dnešek s úspěchem vyzkoušeli - zásobovací loď Progress se s ISS spojila asi za šest hodin po vypuštění. Tento pozoruhodný úspěch má v budoucnu zásadním způsobem zjednodušit pilotované výpravy na orbitální stanici.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021
obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš
Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také Měsíc. Tentokrát s velkým písmenem M na začátku. Byť krátery pokrytý souputník Země zabírá na snímku více než polovinu obrazové plochy, má zde zdánlivě malou, avšak velkou a důležitou „konkurenci“- Mezinárodní kosmickou stanici ISS. A právě tyto dva objekty vlastně vytvářejí celé téma fotografie.
Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel PechV červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021
obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý
Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním srpnové kolo. Začněme druhou polovinou názvu – Laka. Jedná se o nejmenší a nejvýše položené jezero Šumavy, respektive její české části. Je ledovcového původu a první zmínky o něm nalezneme na Kreybichově mapě kraje Prácheň z roku 1831. Zde ovšem ještě nemá jméno. Musíme se k němu vyšplhat, stejně jako to udělal autor snímku, do nadmořské výšky 1096 metrů. Odměnou nám bude pohled na toto zajímavé jezero lišící se od okolních jezer tím, že nemá dno pokryto kamínky či bahnem, ale rašelinou. Zajímavé jsou i plující ostrůvky.
Progress M-15M při finálním přibližování k ISS pro druhé spojení.Autor: TV NASARuský bezpilotní "náklaďák" Progress M-15M, 47. loď svého druhu, jež zamířila ke stanici ISS, v dubnu dopravil na palubu kosmické stanice 2,8 tuny zásob a výbavy. V neděli 22. července Mezinárodní kosmickou stanici opustil, ještě však ne definitivně, za nějakých 30 hodin se s ní měl opět spojit a vyzkoušet přitom poprvé v praxi novou vylepšenou verzi autopilota Kurs-NA. Toto však skončilo naprostým nezdarem, nový autopilot během testu v noci na 24. července krátce po svém zapnutí vypověděl službu a loď se musela stanici vyhnout. Po několika dnech Progress nesoucí hardware nového Kursu dostal poslední šanci - a uspěl! Se stanicí se pod taktovkou vylepšeného autopilotu hladce spojil v neděli 29. července nad ránem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2021 obdržel snímek „Jupiter a Saturn“, jehož autorem je Pavol Janúšek.
Ta scéna se opakuje již nějakou miliardu let. Možná již necelý milión let ji na nebi sleduje druh Homo sapiens. Přešla do legend, nejvýrazněji do těch starořeckých a římských a stala se zárodkem jejich náboženství. Vstoupila i do astrologie, aby se nakonec vyloupla v moderní astronomii podloženou teorií pohybu planet.
Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012.Autor: NASARuská nákladní loď Progress M-15M, která kotvila na Mezinárodní kosmické stanici od dubna, v neděli 22. července večer stanici opustila, aby se s ní mohla o den později opět spojit a vyzkoušet přitom nový vylepšený navigační systém. Jeho selhání záhy po zapnutí si však vynutilo zrušení orbitálního setkání a úhybný manévr lodi. Příčina nezdaru i další běh událostí jsou zatím otázkou.
Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392 700 km, která byla v okamžiku pořízení snímku 151,9 miliónu kilometrů od Země. Měsíc, taktéž ještě poměrně hezká koule stále ještě pomalu chladnoucího bazaltu, čediče, železa a dalších materiálů, byla vzdálena 0,4 miliónu kilometrů. Jeho průměr je 3475 km. Kosmická stanice ISS byla od nás vzdálena přibližně 400 km a její rozměry dosahují téměř rozměrů sportovního stadionu. Slunce se řítí na své dráze kolem centra Galaxie rychlostí 250 km/s. Měsíc obíhá kolem Země rychlostí 1023 km/s a ISS obíhá rychlostí 7,66 km/s. Na snímku viditelný povrch Slunce má teplotu přibližně 6000 °C, drobné skvrnky jsou tak o 1500 °C chladnější. Povrch Měsíce od Slunce odvrácený, tedy vlastně ten, co na snímku „vidíme“, chladne až na -181 °C, na přivrácené straně ke Slunci naopak panují teploty i 123 °C. Teplota povrchu stanice kolísá mezi –150 a 120 °C.
Start lodi Sojuz TMA-05M.Autor: EnergiaMožná si vzpomenete na přistání lodi Sojuz s evropským astronautem Kuipersem a jeho dvěma kolegy, které se uskutečnilo přesně před dvěma týdny a zredukovalo posádku stanice ISS na pouhé tři kosmonauty. To však již dlouho nebude pravda, protože dnes brzy ráno z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nová loď Sojuz s třemi astronauty, kteří budou na orbitální stanici plnit důležité úkoly po následující čtyři měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2021
obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na obloze nalezneme v souhvězdí Lva. Ve skutečnosti se tato malá skupinka galaxií nachází mnohem dále, než hvězdy souhvězdí Lva, a to přibližně 35 miliónů světelných let od nás. Všechny tři galaxie patří do skupiny spirálních galaxií. Pro nás mají téměř didaktické postavení. Na každou z nich se díváme totiž z poněkud jiného směru.
Raketoplán Discovery navždy opustil ISSAč se to možná zdá, titulek rozhodně neoznamuje článek katastrofického rázu. Pokud jste pozorně pročítali naše aktualizované zpravodajství z mise raketoplánu Discovery STS-133, pak vám určitě neuniklo, že se včera - v pondělí 7. března 2011 - raketoplán se svou posádkou od ISS odpoutal. Nyní se blíží poslední fáze mediálního rozruchu, a sice jeho přistání. Ještě předtím se ale nad českou kotlinou pozorné oči mohly zúčastnit symbolického úkazu - historicky posledních přeletů ISS a odpoutaného raketoplánu Discovery. Celé scenérii po dobu přeletu dominoval Měsíc, nedaleko jasný Jupiter a nad jihovýchodním obzorem pak nejjasnější hvězda noční oblohy - Sírius.
Aktualizováno: 20. března 2011, 15:51 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek
„ Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska
Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny Rosetta slovenského autora Petera Juristy.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2021 získal snímek
„Polárka v prachu“, jehož autorem je Jan Veleba
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2021 získal snímek
„Loď Argo - Gumova mlhovina (Gum 12), mlhovina Eta Carinae
a Jižní kříž“, jehož autorem je Robert Barsa
Již patnáct let udílí Česká astronomická společnost na základě doporučení poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM) cenu pro nejlepší české a slovenské astrofotografy. Je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma či astronomky za významné fotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok. Za rok 2020 vybrala porota z úžasného množství autorů dva oceněné. Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii získal pan Evžen Brunner. Cenou Jindřicha Zemana Junior byl oceněn teprve šestnáctiletý student Filip Stehlík.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek
„Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent
Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a dokonce i skvrny na něm se začaly objevovat ve větší míře. Hvězdárny však byly většinu roku uzavřeny a s nimi i dalekohledy v kopulích, kterými by návštěvníci mohli obdivovat krásu pohledu třeba právě na planety. Ti pak zůstali odkázáni na dalekohledy, které se tu a tam objevují i v domácnostech a možná je ani nenapadlo otočit je k obloze, aby se na tyto oběžnice podívali, byť přístrojem menším.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek
„Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo
Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují ve velmi těsném rozmezí okolo ekliptiky, dochází k podobným setkáním poměrně často. Tato konjunkce však byla poměrně unikátní.
