Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen
Vít Straka Vytisknout článek

Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen

Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012. Autor: NASA
Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012.
Autor: NASA
Ruská nákladní loď Progress M-15M, která kotvila na Mezinárodní kosmické stanici od dubna, v neděli 22. července večer stanici opustila, aby se s ní mohla o den později opět spojit a vyzkoušet přitom nový vylepšený navigační systém. Jeho selhání záhy po zapnutí si však vynutilo zrušení orbitálního setkání a úhybný manévr lodi. Příčina nezdaru i další běh událostí jsou zatím otázkou.

Na rozdíl od plavidel, která se připojují k americkému segmentu stanice ISS (japonská HTV a komerční Dragon zachytávané robotickým ramenem, dříve raketoplány řízené ručně velitelem) se kosmické lodě, které míří ke stykovacímu uzlu na ruském segmentu, připojují ke stanici v plně automatickém režimu. Jde o zásluhu navigačního systému s názvem Kurs, který byl užíván již na stanici Mir.

Kurs funguje v zásadě velmi jednoduše: na přilétající lodi se nachází jeho aktivní část, kosmická stanice zase obsahuje pasivní část. Aktivní část vysílá z několika antén směrem k pasivní radarové vlny, následně zachycuje jejich odrazy od pasivní části. Ze zachycených signálů již počítače na palubě blížící se lodi dokážou vyčíst důležité údaje o vzdálenosti od cíle, poloze a o vzájemné rychlosti. V případě selhání této automatiky mohou převzít ručně řízení lodi kosmonauti buď na její palubě (Sojuz) nebo pomocí speciální konzole na dálku z paluby stanice (Progress). Po pádu Sovětského svazu se systém stal majetkem Ukrajiny.

Vylepšená anténa systému Kurs-NA. Autor: NASASpaceFlight.com
Vylepšená anténa systému Kurs-NA.
Autor: NASASpaceFlight.com
Vše (nebo alespoň většina věcí) jde kupředu a nějakým způsobem se vyvíjí a toto neminulo ani starý dobrý Kurs. A tak se stalo, že v modulu Zvezda, v srdci ruské části ISS byl nedávno instalován hardware nového vylepšeného systému Kurs-NA, které potřebovaly ověřit v praxi. Nový Kurs slibuje více změn k lepšímu: bude využívat jen jednu jedinou anténu na přilétající lodi, čtyři další odpadnou. Dále jeho komponenty budou hmotnostně lehčí, budou potřebovat 2-3 krát méně elektřiny, než je tomu dnes u současného systému Kurs-A, zvýší i bezpečnost automatického setkání.

V neděli 22. července ve 22:26 SELČ se od stanice ISS odpojila nákladní loď Progress M-15M, která na modulu Pirs kotvila od 22. dubna. Čekalo ji asi 29 hodin samostatného letu, než se stanicí spojí znova a otestuje při tom komponenty nové verze Kursu, které sama nese a které jsou nově instalovány i na ISS. Její definitivní opuštění mezinárodní stanice bylo v plánu 30. července. 3 minuty po separaci provedl Progress 15sekundový zážeh, první z impulsů k tomu, aby se na den odebral na parkovací dráhu asi 160 kilometrů za stanici ISS.

V noci na úterý 24. července našeho času přišel den D a hodina H, Progress znova zažehl své motory a počal se opět blížit ke stanici pro první spojení v režii nového navigačního systému. Jenže přišel tvrdý pád do reality: v 02:23 SELČ, asi 161 kilometrů od ISS, provedl počítač Progressu abort (nouzové přerušení) letu ke stanici, protože v novém systému Kurs-NA záhy po jeho aktivaci došlo k zatím nevysvětlené závažné chybě, v době, kdy právě Kurs prováděl kontrolu sebe sama před zahájením činnosti. Dle bezpečnostních protokolů navedly počítače loď na takovou dráhu, po které stanici bezpečně minul asi 3,3 kilometru pod ní a dále pokračoval po trajektorii, umožňující další pokus o setkání a spojení. V současné chvíli je loď vzdálena asi 779 kilometrů od ISS a pohybuje se v průměrné výšce 408,1 kilometru.

A kdy to bude? První možný termín je o asi 24 hodin později, tedy v noci na středu 25. července našeho času. Tento termín je však nepravděpodobný, jelikož je před dalším pokusem nutné chybu Kursu důkladně prošetřit a provést protiopatření pro příště. Samotné ruské řídící středisko v Koroljovu záhy po abortu označilo noc na středu jako nepravděpodobný termín. Pokud Rusové středu propásnou, pak už budou muset počkat na přílet japonské lodi HTV-3 k ISS (pátek 27. července) a další pokus o stykovku Progressu mohou z bezpečnostních důvodů provést až po něm, asi 28. nebo 29. července. Na webu ruské federální kosmické agentury (Roskosmos) se nyní vyloženě píše: "Další práce na spojení Progressu s Mezinárodní kosmickou stanicí budou pokračovat po připojení japonské nákladní lodě HTV-3."

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Progress, Sojuz, ISS


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »