Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen
Vít Straka Vytisknout článek

Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen

Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012. Autor: NASA
Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012.
Autor: NASA
Ruská nákladní loď Progress M-15M, která kotvila na Mezinárodní kosmické stanici od dubna, v neděli 22. července večer stanici opustila, aby se s ní mohla o den později opět spojit a vyzkoušet přitom nový vylepšený navigační systém. Jeho selhání záhy po zapnutí si však vynutilo zrušení orbitálního setkání a úhybný manévr lodi. Příčina nezdaru i další běh událostí jsou zatím otázkou.

Na rozdíl od plavidel, která se připojují k americkému segmentu stanice ISS (japonská HTV a komerční Dragon zachytávané robotickým ramenem, dříve raketoplány řízené ručně velitelem) se kosmické lodě, které míří ke stykovacímu uzlu na ruském segmentu, připojují ke stanici v plně automatickém režimu. Jde o zásluhu navigačního systému s názvem Kurs, který byl užíván již na stanici Mir.

Kurs funguje v zásadě velmi jednoduše: na přilétající lodi se nachází jeho aktivní část, kosmická stanice zase obsahuje pasivní část. Aktivní část vysílá z několika antén směrem k pasivní radarové vlny, následně zachycuje jejich odrazy od pasivní části. Ze zachycených signálů již počítače na palubě blížící se lodi dokážou vyčíst důležité údaje o vzdálenosti od cíle, poloze a o vzájemné rychlosti. V případě selhání této automatiky mohou převzít ručně řízení lodi kosmonauti buď na její palubě (Sojuz) nebo pomocí speciální konzole na dálku z paluby stanice (Progress). Po pádu Sovětského svazu se systém stal majetkem Ukrajiny.

Vylepšená anténa systému Kurs-NA. Autor: NASASpaceFlight.com
Vylepšená anténa systému Kurs-NA.
Autor: NASASpaceFlight.com
Vše (nebo alespoň většina věcí) jde kupředu a nějakým způsobem se vyvíjí a toto neminulo ani starý dobrý Kurs. A tak se stalo, že v modulu Zvezda, v srdci ruské části ISS byl nedávno instalován hardware nového vylepšeného systému Kurs-NA, které potřebovaly ověřit v praxi. Nový Kurs slibuje více změn k lepšímu: bude využívat jen jednu jedinou anténu na přilétající lodi, čtyři další odpadnou. Dále jeho komponenty budou hmotnostně lehčí, budou potřebovat 2-3 krát méně elektřiny, než je tomu dnes u současného systému Kurs-A, zvýší i bezpečnost automatického setkání.

V neděli 22. července ve 22:26 SELČ se od stanice ISS odpojila nákladní loď Progress M-15M, která na modulu Pirs kotvila od 22. dubna. Čekalo ji asi 29 hodin samostatného letu, než se stanicí spojí znova a otestuje při tom komponenty nové verze Kursu, které sama nese a které jsou nově instalovány i na ISS. Její definitivní opuštění mezinárodní stanice bylo v plánu 30. července. 3 minuty po separaci provedl Progress 15sekundový zážeh, první z impulsů k tomu, aby se na den odebral na parkovací dráhu asi 160 kilometrů za stanici ISS.

V noci na úterý 24. července našeho času přišel den D a hodina H, Progress znova zažehl své motory a počal se opět blížit ke stanici pro první spojení v režii nového navigačního systému. Jenže přišel tvrdý pád do reality: v 02:23 SELČ, asi 161 kilometrů od ISS, provedl počítač Progressu abort (nouzové přerušení) letu ke stanici, protože v novém systému Kurs-NA záhy po jeho aktivaci došlo k zatím nevysvětlené závažné chybě, v době, kdy právě Kurs prováděl kontrolu sebe sama před zahájením činnosti. Dle bezpečnostních protokolů navedly počítače loď na takovou dráhu, po které stanici bezpečně minul asi 3,3 kilometru pod ní a dále pokračoval po trajektorii, umožňující další pokus o setkání a spojení. V současné chvíli je loď vzdálena asi 779 kilometrů od ISS a pohybuje se v průměrné výšce 408,1 kilometru.

A kdy to bude? První možný termín je o asi 24 hodin později, tedy v noci na středu 25. července našeho času. Tento termín je však nepravděpodobný, jelikož je před dalším pokusem nutné chybu Kursu důkladně prošetřit a provést protiopatření pro příště. Samotné ruské řídící středisko v Koroljovu záhy po abortu označilo noc na středu jako nepravděpodobný termín. Pokud Rusové středu propásnou, pak už budou muset počkat na přílet japonské lodi HTV-3 k ISS (pátek 27. července) a další pokus o stykovku Progressu mohou z bezpečnostních důvodů provést až po něm, asi 28. nebo 29. července. Na webu ruské federální kosmické agentury (Roskosmos) se nyní vyloženě píše: "Další práce na spojení Progressu s Mezinárodní kosmickou stanicí budou pokračovat po připojení japonské nákladní lodě HTV-3."

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Progress, Sojuz, ISS


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »