Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za únor 2021: Loď Argo - Gumova hmlovina (Gum 12), Hmlovina Eta Carinae a Južný Kríž

ČAM za únor 2021: Loď Argo - Gumova hmlovina (Gum 12), Hmlovina Eta Carinae a Južný Kríž

Loď Argo - Gumova hmlovina (Gum 12), Hmlovina Eta Carinae a Južný Kríž
Autor: Robert Barsa

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2021 získal snímek „Loď Argo - Gumova mlhovina (Gum 12), mlhovina Eta Carinae a Jižní kříž“, jehož autorem je Robert Barsa  

Mléčná dráha. Prostě známá věc. Vždyť se o ní mluví i v pohádkách. A dokonce i v pověstech  a bájích. Známe ji však  Ruku na srdce, kdo ji doopravdy na obloze viděl? A je tam vůbec?

Při pohledu nejen z měst, ale již i z vesnic ji opravdu mnohdy nespatříme. A ne vždy je to kvůli tomu, že je zrovna viditelná jen ta její slabší část. Prostě si na oblohu svítíme víc, než bychom museli a vidíme na ní čím dál méně.

Ovšem vítěz únorového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Robert Barsa nám pohled na ni přináší. Za jejím portrétem však vyrazil až do Chile, do oblasti, kde je tma. Alespoň trochu.

Mléčnou dráhu považovali staří Babyloňané za stvořenu z ulomeného ocasu prabožstva slané vody dračice Tiamat. Hindské Purány ji považují za obdobu pozemské řeky Gangy a nazývají ji „Nebeská Ganga“. Helénské kultury ji považují za rozlité mléko bohyně Héry a ve východní Asii pak ji mnohé kultury jmenují „Stříbrnou řekou“.

Na vítězném snímku nalezneme Mléčnou dráhu skutečně excelentní. Zahrnuje oblast oblohy od Centaura až po Velkého psa. Těsně nad obzorem nalezneme dvě jasné hvězdy souhvězdí Centaura, modravou Hagar a červenou Rigil Centaurus. Nedaleko nich pak bychom při velmi podrobné prohlídce nalezli slabě svítící nejbližší hvězdu od našeho Slunce Proximu Centauri. Jedná se o hvězdu s jasností 11 magnitud ve vzdálenosti 4,22 světelných let. Tmavý oblak nad nimi je tzv. Coalsack neboli „Pytel uhlí“ - tmavá mlhovina, nad jejímž horním okrajem nalezneme známý Jižní kříž. Tato temná mlhovina představuje pravděpodobně poměrně klidný prachový oblak bez tvorby nových hvězd. Ač je znám již od starověku, nenese označení v žádném známém katalogu mlhovin, vyjma katalogu Caldwell. Zde má pořadové číslo 99. Jde o jednu z nejbližších temných prachových mlhovin, její  vzdálenost je asi 600 světelných let.

Ještě výše na snímku nalezneme dvě červené mlhoviny, z nichž ta výše představuje mlhovinu obklopující velkou a jasnou proměnnou hvězdu η Carinae. Ta je 100 až 150 krát hmotnější než naše Slunce a svítí asi 5 milionkrát více. Kvůli její hmotnosti a stavu vývoje předpokládáme, že během astronomicky krátké doby několika málo milionů let vybuchne jako supernova. Obklopuje ji mlhovina zvaná Homunkulus, která s jistou pravděpodobností vznikla před 170 lety během mohutného, asi 20 let trvajícího zjasnění. Tehdy byla dokonce druhou nejjasnější hvězdou oblohy. Množství hmoty, které hvězda tehdy vyvrhla, odpovídalo přibližně hmotnosti našeho Slunce.

Ovšem úplně nejdominantnějším objektem horní oblasti snímku je mohutná červená mlhovina označená Gum 12, podle Gumova katalogu emisních mlhovin. Nachází se na rozhraní souhvězdí Jižní zádě a Plachet. Jedná se o pozůstatek výbuchu supernovy z doby okolo 1 milionu let nazpátek časem. Na obloze zabírá oblast větší než 40 stupňů. My se nacházíme asi 450 světelných let od předního a 1500 světelných let od zadního okraje této vodíkové mlhoviny. Na snímku vidíme dobře dvě přibližně kruhové oblasti nazvané Gum 14 a Gum 17. O Gumově mlhovině zůstává stále mnoho neznámého, včetně časování a dokonce i samotného počtu výbuchů supernov, jež jí daly vzniknout.

Na závěr bychom rádi poděkovali autorovi Robertu Barsovi za zaslání snímku do soutěže ČAM  jak za porotu soutěže, tak i za Českou astronomickou společnost, která soutěž zaštiťuje. Jistě i za ostatní milovníky astronomie mu blahopřejeme k jejímu pořízení i k vítězství v únorovém kole soutěže.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: SpaceObs, San Pedro de Atacama, Chile

Datum pořízení: 09.12.2020

Optika: Sigma Art 50 mm f/1.4

Montáž: statív, Skywatcher StarAdventurer

Snímač: Canon EOS 6Da

Popis:

panoráma 10 záberov s expozíciami 3x 60 sekúnd, ISO 1600 na každé pole

 

Zpracování:

Registrácia a spriemerovanie jednotlivých záberov mozaiky pomocou programu Sequator. Zloženie panorámy v Autopano Giga, ďalšie spracovanie v programe PixInsight – farebné vyváženie, kontrast, úrovne

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Panorama zvířetníkového světla a mléčné dráhy

Panorama mobilním telefonem. Složeno ze šesti expozic (30sec., ISO 3200).

Další informace »