Známá americká firma minulý týden předvedla triumfální návrat lodi Dragon na scénu zásobování stanice ISS. Aby toho nebylo málo, odhozený první stupeň nosné rakety Falcon 9 poprvé v historii úspěšně přistál na lodi v oceánu.
Byla to docela ostře sledovaná mise – další dvě lodě, zásobující stanici ISS, jsou po havárii mimo provoz, takže náklad a zásoby na palubě Dragonu mají o to větší význam. A co teprve návrat vědeckých vzorků ze stanice na konci mise? A podaří se konečně SpaceX hladké přistání odhozeného prvního stupně rakety na bárku v moři? Mnoho otázek a pouze jedna odpověď – vířící mrak trosek, který na nebi vystřídal majestátně se zvedající raketu. Co bylo špatně? A jaké následky bude mít výpadek třetí zásobovací cesty pro astronauty na oběžné dráze?
Dragon při příletu ke stanici 10. října 2012Autor: NASAV říjnu proběhla na první pohled hladce první z 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici, které mají do roku 2016 stanici pomáhat v jejím náročném provozu. Let se skončil úspěchem, když Dragon na třech velikých padácích přistál v Pacifiku se skoro tunou důležitého nákladu ze stanice. Technici však nyní analyzují data z mise, ukrývající celou řadu závad: selhání motoru nosiče při startu, kosmickou radiací vyřazené systémy lodi a špatně fungující mrazák, v němž se vracely velmi citlivé biologické vzorky.
Dragon úspěšně zachycený robotickou paží staniceAutor: TV NASADnešního dne, 10. října 2012, oficiálně začala nová éra kosmonautiky: zásobování kosmické stanice soukromými firmami. Během komplikovaného a napínavého procesu se ke stanici ISS na pouhých asi 10 metrů přiblížila v rámci kontraktu na zásobování stanice první loď Dragon společnosti SpaceX, jež už má na kontě úspěšnou pokusnou misi, a byla zachycena robotickou paží. Přenos zde začal v 10 hodin, kontakt lodi a robotické paže byl potvrzen z řídícího střediska v Houstonu ve 12:56 SELČ. Od 15:03 SELČ je Dragon pevnou součástí ISS.
Devátý červenec přinesl oficiální oznámení NASA, v němž jsou k nalezení jména čtyř zkušených astronautů, kteří se zúčastní zkušebních kosmických letů nových lodí Crew Dragon a CST-100 z produkce firem SpaceX a Boeing, tyto plavidla soukromého sektoru mají v roce 2017 ukončit závislost amerických astronautů na lodích Sojuz. Jak vlastně pokračuje vývoj nových lodí? A kam SpaceX pokročila ve vyšetřování havárie své rakety?
Další zásobovací let soukromé nákladní lodi Dragon je už na spadnutí, proto se v dnešním článku podíváme na detaily této mise. Jedná se v pořadí už o jedenáctý exemplář Dragonu, který se vydá do vesmíru. V útrobách nákladní lodi bude 1790 kilogramů zásob, vědeckých experimentů a náhradních dílů. V nehermetizovaném trunku pak bude upevněn stykovací adaptér IDA, náhrada za kus, který byl ztracen při misi CRS-7. Přistání prvního stupně je samozřejmě opět v plánu, po poslední sérii přistání na moři se však můžeme těšit na pokus o přistání na pevnině. Start samotný je zatím naplánovaný na pondělí v 6:45 našeho času. Přenos vám nabídne živě s českým komentářem server kosmonautix.cz.
Start lodi Dragon 1. března 2013Autor: SpaceX"My ze SpaceX milujeme, když startujeme do vesmíru!" Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX V pátek 1. března 2013 proběhl start lodi Dragon z mysu Canaveral se skoro tunou nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici v rámci druhé mise z 12, za něž NASA vyplatí společnosti SpaceX v rámci kontraktu skoro dvě miliardy dolarů. Start se uskutečnil v 16:10 SEČ, přenos zde začal v 15 hodin.
V úterý 23. června ve 12:53 SELČ úspěšně odstartovala z rampy SLC-40 raketa Falcon 9 na misi Starfall Demo. Šlo o testovací let prvního exempláře návratového pouzdra Starfall, které má bezpilotně dopravovat cenný vědecký náklad z oběžné dráhy zpět na Zemi. Za tímto doposud utajovaným projektem stojí společnost SpaceX a je primárně určen pro vynášení na raketách Super Heavy Starship, která bude moci v budoucnu vynášet více těchto kapslí najednou.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA ve čtvrtek 8. ledna 2026 večer oznámil, že se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na Zemi kvůli zdravotnímu problému jednoho z astronautů. Jeho jméno nebylo kvůli ochraně soukromí uvedeno, ani nebylo upřesněno, o jakou zdravotní indispozici se jedná. NASA pouze sdělila, že astronaut je ve stabilizovaném stavu a není v ohrožení života, takže není třeba okamžitá evakuace posádky. Návrat mise CREW-11 v kabině kosmické lodě CrewDragon Endeavour se uskuteční v příštích dnech. Na Zemi již započaly přípravy na přistání posádky.
Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3. Měsíc je po úplňku. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer končí přelety ISS. Chystá se let lodi Dragon k ISS. Před 35 lety odstartoval náš kosmonaut Vladimír Remek. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. února v 19:00 SEČ.
19. června v 10:50 SELČ se od rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně odlepila raketa Falcon 9. Při misi NROL-179 nosič vynesl blíže neupřesněný náklad pro Národní úřad vojenského a kosmického zpravodajství (NRO). První stupeň s označením B1103 úspěšně přistál na betonové plošině LZ-4 a šlo o jeho třetí let.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Ve středu 27. srpna brzy ráno se po dvou probdělých nocích fanoušci kosmonautiky dočkali. Ze startovního stolu na testovací základně Boca Chica v Texasu se odlepil mohutný kolos tvořený boosterem Super Heavy a kosmickou lodí Starship soukromé společnosti SpaceX.
Ve středu 11. září 2024 se na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vydá ruská kosmická loď Sojuz MS-26 s dvěma ruskými a jedním americkým astronautem. Tím bude Donald Pettit, který se stane nejstarším člověkem, který bude na palubě orbitální stanice ISS za její více než pětadvacetiletou existenci dlouhodobě žít a pracovat. V prostředí mikrogravitace kosmického prostoru prožije zhruba půl roku a zpátky domů by se měl vrátit až v březnu příštího roku.
Ještě stále máme v hlavách dozvuky neuvěřitelného okamžiku v dějinách kosmonautiky, kdy nejsilnější nosič historie dokázal vzlétnout, vynést druhý stupeň Starship a ještě přistát zpět přímo na startovní věži. Mezi nedělním startem Super Heavy Starship a úterním vynesením Starlinků na Falconu 9 jsme ale mohli vidět další významný start se sondou Europa Clipper k Jupiteru, kterou obstaral Falcon Heavy.
Podívejte se na náš rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem, který se proslavil zejména hudebním číslem na palubě ISS. Jeho úspěchy ale zdaleka u hudebních výstupů nekončí. Hadfield během svých tří letů navštívil stanici Mir, podnikl dva výstupy do volného prostoru, velel pohotovostní opravě ISS a celkem na oběžné dráze strávil 166 dní.
Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.
Aktuální válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se promítá i do spolupráce s řadou států v kosmonautice. Nejvýznamnější je další spolupráce na provozování Mezinárodní vesmírné stanice ISS a připravovaný start rusko-evropské mise ExoMars2022. Vyhlášené restrikce vůči Rusku ale mohou ovlivnit i další oblasti kosmické spolupráce na dlouhé roky nebo plánované či již probíhající projekty úplně zastavit.
Starship dnes udělala další ohromný krok ve svém vývoji. Po více než půl roce nadešel druhý testovací start celé monstrózní sestavy Super Heavy Starship. Oficiálně nesl označení IFT-2, neboli Integrated Flight Test 2, v českém překladu Druhý integrovaný letový test. Jeho výsledek je více než pozitivní. Druhý let rozhodně předčil očekávání většiny odborníků na kosmonautiku a otevřel největší raketě všech dob cestu ke svým nemalým cílům.
Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
