Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu příletu lodi Dragon CRS-1 ke stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu příletu lodi Dragon CRS-1 ke stanici ISS

Dragon úspěšně zachycený robotickou paží stanice Autor: TV NASA
Dragon úspěšně zachycený robotickou paží stanice
Autor: TV NASA
Dnešního dne, 10. října 2012, oficiálně začala nová éra kosmonautiky: zásobování kosmické stanice soukromými firmami. Během komplikovaného a napínavého procesu se ke stanici ISS na pouhých asi 10 metrů přiblížila v rámci kontraktu na zásobování stanice první loď Dragon společnosti SpaceX, jež už má na kontě úspěšnou pokusnou misi, a byla zachycena robotickou paží. Přenos zde začal v 10 hodin, kontakt lodi a robotické paže byl potvrzen z řídícího střediska v Houstonu ve 12:56 SELČ.

Od 15:03 SELČ je Dragon pevnou součástí ISS.

Dragon přilétá k Mezinárodní vesmírné stanici. Zdroj: NASA


13:17 Náš přenos nyní končí, děkujeme za pozornost a těšíme se zase příště.

13:15 Vypadá to, že posádka stanice zapomene na plánovanou pauzu a nadokuje Dragon ke stanici rovnou.

13:13 Dle slov komentátora TV NASA Joshe Byerlyho z řídícího střediska NASA v Houstonu šlo všechno dnes poměrně hladce, navigační systémy Dragonu fungovaly narozdíl od květnové mise normálně a loď celkově je v dobrém stavu. Jedinou anomálií tak byly lehce přeplánované předchozí orbitální manévry Dragonu při dohánění stanice kvůli vadě na nosné raketě a změněnému profilu startu.

13:09 Během 18 dní astronauté vyloží z lodi na 400 kg nákladu, na Zemi se Drak vrátí 28. října se 760 kg nákladu.

Dragon připojený k robotické paži Autor: TV NASA
Dragon připojený k robotické paži
Autor: TV NASA
13:06 Zachycení lodi proběhlo nad Tichým oceánem západně od břehů Kalifornie, sídla SpaceX. Stanice zde přeletěla do orbitálního úsvitu.

13:02 Samotné připojení lodi na dolní port modulu Node-2 (Harmony) je v plánu kolem 15:40 ale bude asi uspíšeno vzhledem ke skoro půlhodinovému náskoku, který nabralo uchopení lodi. Poklop do Dragonu astronauté otevřou zítra.

12:58 "Drak je s námi na palubě," prohlásila velitelka ISS Williamsová a připojila blahopřání pozemním týmům, hlavně SpaceX, a poděkování za zmrzlinu.

Zachycení Dragonu po bleskovém manévru potvrzeno ve 12:56!

12:54 Robotická paže je v pohybu vstříc Dragonu. Manévr posádka stanice mnohokráte simulovala i na samotné stanici pomocí počítačových programů.

Pohled na Dragon, jaký mají astronauté na řídícím stanovišti robotické paže Autor: TV NASA
Pohled na Dragon, jaký mají astronauté na řídícím stanovišti robotické paže
Autor: TV NASA
12:47 Dragon je v dobré pozici pro uchopení, nyní přejde do módu "free-drift", v němž deaktivuje motory, aby nedošlo k samovolnému pohybu a kolizi s robotickou paží. Posádka stanice je připravena.

12:43 Dragon definitivně zastavil přílet 10 metrů od stanice, práce Dragonu zatím úspěšně skončila! Týmy NASA a SpaceX provedou za chvíli hlasování GO/NO-GO pro zachycení zásobovací lodě robotickou paží.

12:40 Vzdálenost od stanice 11,5 metrů, rychlost přibližování 20 cm/s.

12:36 Dragon se pomalu přibližuje ke stanici. Na zajímavou věc upozornil komentátor TV NASA: záblesky kolem lodi nejsou činností jejích trysek ale bouřemi nad Pacifikem.

12:29 Rychlost finálního přibližování: 30 cm/s, zajišťující kontrolovatelnost manévrů a možnost okamžitého přerušení, pokud by to bylo nutné.

12:26 Dragon zahájil další přílet ke stanici z bodu 30 metrů daleko. Vezme mu asi 17 minut přemístit se o dvacet metrů blíže stanici, kde již plavidlo zastaví definitivně a vyčká na robotickou paži.

Drak je u stanice Autor: TV NASA
Drak je u stanice
Autor: TV NASA
12:20 Stanice a loď letí asi 404 kilometrů nad Indickým oceánem, ohnisko práce je nyní na Zemi.

12:15 Průběh věcí si udržuje asi 15minutový náskok, uchopení lodi staničním jeřábem zůstává v plánu ve 13:22.

12:12 Loď má zůstat 30 m daleko asi 14 minut, řídící střediska NASA (Houston) a SpaceX (Hawthorne, Kalifornie) rozhodnou, zda je vše v pořádku a připraveno k příletu lodi do bodu 10 metrů od stanice, kde ji astronauti zachytí robotickou paží.

12:10 Loď je v pozici 30 metrů daleko a zastavila přílet, astronauti hlásí, že je vše OK.

12:08 Vše pokračuje hladce a s časovým náskokem. Samotné zachycení Dragonu robotickou paží se možná stihne také dříve, než v plánovaných cca 13:20, nicméně kolem 13. hodiny je očekáván dočasný výpadek spojení s ISS vzhledem k její dráze, Houston zřejmě zachycení Dragonu v této mezeře bude odmítat.

12:03 Za kolegy do kopule se připlul podívat ruský kosmonaut Jurij Malenčenko. Když v roce 2007 poprvé velela ISS žena, Američanka Peggy Whitsonová, Malenčenko odmítl nominaci k této misi, protože nechtěl pracovat pod ženským velením. Nakonec k tomuto letu kývl, nechtěl přijít o kosmický let. Nyní na stanici velí historicky druhá žena, Suni Williamsová z USA, a Malenčenko pracuje na stanici pod jejím velením.

11:59 Dragon je asi 90 metrů od stanice, od poslední kontrolní zastávky jej dělí 60 metrů.

11:58 Oproti květnové misi dnes pracují navigační systémy Dragonu perfektně. Paprsky laserového systému LIDAR se tehdy odrážely od lesklého povrchu japonské laboratoře Kibo, i když Dragon mířil k sousednímu modulu, což jeho navigační systém zmátlo a zkomplikovalo to jeho premiérový přílet ke stanici. Software tohoto systému byl tedy trochu předělán, aby Kibo ignoroval. Zdá se, že to zabralo.

11:49 Drak je 119 metrů od stanice, míří do další kontrolní zastávky 90 metrů od něj.

2.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
11:48 Dragon za okny stanice se astronautům stále zvětšuje, určitě se mají na co těšit, až zítra otevřou jeho poklop. Například už jen na vanilkovou a čokoládovou točenou zmrzlinu, cestující v mrazáku uvnitř lodi, určeném primárně pro biologické vzorky.

11:38 Dragon 163 metrů od stanice, rychlost přibližování kolem 70 cm/s (rychlost obíhání kolem Země 8 km/s).

11:37 Dragon se přibližuje ke komplexu cca 70 cm/s, kolem 12:10 má dorazit do bodu 30 metrů daleko, kde opět zastaví, řídící střediska NASA a SpaceX zhodnotí situaci a dají GO/NO-GO jeho dalšímu přiblížení ke stanici. Zatím jde vše dobře.

11:35 Kdo však problémy při startu Falconu 9 odnesl, je komunikační satelit společnosti Orbcomm Incorporation, který se vezl na oběžnou dráhu spolu s Dragonem, byl vysazen na nižší dráze, nyní se plánuje jeho další osud.

11:29 Dragon něco málo přes 200 metrů od stanice, rychlost příletu 80 cm/s.

11:27 V relativně klidné chvíli se můžeme vrátit k pondělnímu lehce dramatickému startu Dragonu, kdy asi 80 sekund po startu vysadil jeden z devíti motorů prvního stupně rakety. Dle pondělního prohlášení SpaceX motor náhle ztratil tlak a byl vypojen z činnosti počítačem rakety, který bleskurychle vyřešil situaci naplánováním delšího hoření zbylých motorů (prvního i druhého stupně, u prvního stupně až o půl minuty). Záběry startu připomínaly skoro až explozi motoru, k té však dle SpaceX nedošlo, protože tok dat z motoru pokračoval. Tak či tak, Falcon 9 si obdivuhodně poradil.

11:20 Stále jedeme o asi 10 až 15 minut dříve oproti plánu.

11:15 "Tým v Houstonu i v Hawthornu (SpaceX) jsou připraveny k příletu Dragonu z pozice 250 metrů," hlásí posádce stanice spojař Rick Sturckow z Houstonu. Dragon se pohybuje směrem ke stanici, všechny jeho systémy fungují perfektně, znova zastaví ve 30 metrech.

Snímek stanice z infračervené kamery Dragonu.  Autor: TV NASA
Snímek stanice z infračervené kamery Dragonu.
Autor: TV NASA
11:10 Obrázek ISS z kamery Dragonu se pomalu zvětšuje, Dragon je 270 metrů daleko, přibližuje se rychlostí 20 cm/s. Další kontrolní zastávku má ve 250 metrech.

11:04 Dragon je na svém příletu ke stanici řízen automaticky počítačem na palubě, kterému dodávají navigační data laserové a infračervené senzory, zaměřené na stanici. Při demonstrační misi trochu zlobily, infračervené senzory byly zmateny Sluncem, paprsky laseru se zase odrážely od více bodů stanice. Dnes jde zatím vše dle plánu, stanice míří do orbitální noci.

10:56 Draka máme v kontrolním bodu 350 m od stanice, kde na chvíli zastavil kvůli kontrole situace, než ho tým SpaceX pustí blíž. Taky se zde má pootočit o 180 stupňů.

10:54 Přílet a jeho zastavení vůči stanici v 350metrové vzdálenosti bylo původně v plánu v 11:09, operace jsou však dnes v předstihu oproti plánu o asi 10 až 15 minut, zachycení Dragonu robotickým manipulátorem je nicméně stále v plánu ve 13:22.

10:44 Houston potvrzuje, že stanice dosáhla správné pozice pro zachycení lodi, které je stále v plánu ve 13:22.

Suni pořizuje fotky Autor: TV NASA
Suni pořizuje fotky
Autor: TV NASA
10:38 Dragon úspěšně provedl tzv. mid-correction burn, upravující jeho trajektorii směr stanice, celá ISS nyní podstupuje proces manévrování do polohy pro zachycení lodi, pootočení jí má zabrat asi 5 minut. Suni z kopule pořizuje HD fotky Dragonu.

10:33 Dragon je kilometr od stanice, posádka stanice jej oficiálně začíná monitorovat.

10:29 Asi v 10:35 má loď provést plánovaný korekční manévr, zdokonalující její příletovou dráhu ke stanici.

10:25 Dragon je na záběrech ze stanice stále větší a větší, zanedlouho dorazí do bodu 350 metrů od stanice, kde na chvíli svůj přílet zastaví, aby dal týmům na Zemi čas zkontrolovat, zda je vše v pořádku. Všechny jeho systémy zatím fungují, jak mají.

10:21 Stanice i komerční loď letí vysoko nad hranicí Atlantského a Indického oceánu, jižně od Afriky.

10:18 Astronauté na palubě ISS připravují stanoviště v proslulé vyhlídkové kopuli, odkud budou řídit staniční robotickou paži a chytat loď. Hlavním operátorem robotické paže dnes bude japonský astronaut Aki Hošide, asistovat mu má velitelka stanice z USA Suni Williamsová.

10:15 Více o této misi Dragonu si můžete přečíst v našem článku ze soboty.

10:11 Náladu týmům v NASA a SpaceX malinko zkazilo selhání jednoho z motorů prvního stupně rakety Falcon 9 při startu Dragonu, jež si vynutilo delší hoření zbylých motorů rakety při startu, bylo nutné následně upravit plán i orbitálních manévrů lodi, jež je však v dobrém stavu.

Aktuální pohled na loď z ISS Autor: TV NASA
Aktuální pohled na loď z ISS
Autor: TV NASA
10:05 Dragon před chvilkou provedl zážeh, jež zahájil jeho finální přibližování ke stanici, učinil tak s předstihem asi 15 minut oproti plánu. Nyní se bude ke stanici přibližovat a zastaví se asi 350 m od ní, aby mohla proběhnout kontrola situace. Kamery ISS již Draka vidí.

10:00 Je středa 10. 10., 10 hodin, což neznamená nic jiného, než že právě začíná náš přenos příletových manévrů prvního regulérního Dragonu v těsné blízkosti ISS, u kterého vás vítáme.

Zdroje a doporučené odkazy: (EN)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Dragon, SpaceX, ISS, Online přenos


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »