Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V neděli se vrátí Dragon s neocenitelným nákladem – močí a krví
Vít Straka Vytisknout článek

V neděli se vrátí Dragon s neocenitelným nákladem – močí a krví

Přistávání Dragonu na hlavních padácích na konci předchozí mise Autor: SpaceX
Přistávání Dragonu na hlavních padácích na konci předchozí mise
Autor: SpaceX
Po 18denním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má v neděli 28. října skončit první z minimálně 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon společnosti SpaceX v rámci kontraktu s NASA za 1,6 miliardy dolarů. Dragon misi uzavře přistáním v Pacifiku se skoro tunou nákladu, kterému by se na ulici každý zdaleka vyhnul – moč, krev a rozbité věci. Pro vědce z NASA jde o náklad ceny zlata.

Dragon CRS-1 připojený ke stanici ISS Autor: NASA
Dragon CRS-1 připojený ke stanici ISS
Autor: NASA
K orbitální stanici se dračí loď připojila (resp. byla připojena) ve středu 10. října, dva dny po startu z mysu Canaveral. V jejích útrobách nalezla posádka stanice cca 400 kg užitečného nákladu včetně zmrzliny. „Připojená fáze“ mise Dragonu proběhla až na menší problémy s jeho systémy relativně hladce.

Dnes (v sobotu 27. října) tráví soukromé plavidlo svůj 17. den na kosmické stanici z celkových 18, stanici opustí v den 94. výročí vzniku samostatného Československa a ještě téhož dne misi definitivně uzavře přistáním ve vodách Tichého oceánu. A zde se dostáváme k velmi zásadní skutečnosti.

Když vynecháme ruskou loď Sojuz, která je schopná kromě tří kosmonautů pojmout jen několik desítek kilogramů nákladu, Dragon kalifornské společnosti SpaceX je v současné době jediným plavidlem, které se vrací na Zemi s nákladem z paluby stanice ISS. A na tuto příležitost čekali vědci a technici, kteří s vyřazením raketoplánů přišli o možnost návratu biologických vzorků, vědeckého nákladu a poškozených věcí z orbitálního komplexu.

André Kuipers pracuje na ISS se zmrazenými biologickými vzorky Autor: Spaceflightnow.com
André Kuipers pracuje na ISS se zmrazenými biologickými vzorky
Autor: Spaceflightnow.com
Drak při této misi přiveze na Zemi zkumavky s močí a krví členů dlouhodobých posádek stanice, které se v mrazácích ISS nahromadily od posledního letu raketoplánu v červenci loňského roku, 384 zkumavek moči a 112 tub krve bude umístěno v mrazácích anebo speciálních batozích s ledem na palubě Dragonu. Vědci analýzou vzorků získají cenné údaje o reakcích lidského těla na dlouhodobý pobyt v kosmu, chybějící dopravní kapacitou na trase ISS-Země tyto experimenty od vyřazení raketoplánů dlouhodobě trpěly.

Většinu ze 760 kg, které se v lodi vrátí na Zemi, bude tvořit právě vědecký náklad, nicméně sveze se i poškozený a nefunkční hardware z kosmické stanice. Jeho opravou inženýři jednak často zjistí příčinu selhání dotyčného přístroje a budou si na podobné situace v budoucnu moci dát pozor, opravou přístrojů a jejich opětovným vysláním na palubu ISS se navíc ušetří peníze za výrobu nových komponent.

Nedělní návrat lodi Dragon započne jejím sejmutím z dolního portu modulu Harmony pomocí staniční robotické paže Canadarm2 (podobně jako při příletu), řízené z vyhlídkové kopule astronauty Akim Hošidem (Japonsko) a Suni Williamsovou (USA). Loď poté přesunou do pozice cca 10 metrů od stanice a ve 14:26 SEČ uvolní k samostatnému letu. Po 3 separačních manévrech pomocí svých trysek odletí Dragon do bezpečné vzdálenosti od stanice.

O několik hodin později, po uzavření dvířek GNC na boku lodi, které ukrývají navigační senzory a záchytný bod pro robotickou paži, čeká kolem 19:30 Dragon téměř 10minutový brzdící manévr, který jej zpomalí natolik, aby loď začala padat k zemskému povrchu. Po odhození servisní sekce se solárními panely a napozicování tepelným štítem vpřed Dragon vstoupí do atmosféry rychlostí Mach 25, před teplotou až 1600 °C jeho návratový modul s nákladem ochrání speciální tepelný štít PICA-X.

Ve výšce 13700 metrů Dragon rozevře dvojici stabilizačních padáků kvůli zpomalení. Ve 3000 metrech loď nahradí duo stabilizačních padáků třemi hlavními padáky, každý o průměru 35 metrů, hlavní padáky pád lodě zpomalí na příjemných 18 km/h.

Vtípek na účet lodi Dragon Autor: Google.com
Vtípek na účet lodi Dragon
Autor: Google.com
Dosednutí do vln Pacifiku asi 800 km západně od pobřeží USA je v plánu okolo 20:20 SEČ, návratový modul bude po zajištění vyzvednut na palubu 30metrové záchranné lodi SpaceX, která do místa přistání vyrazila již v pátek 26. října. Dragon poputuje do přístavu v jižní Kalifornii, citlivé položky nákladu budou předány NASA do 48 hodin po přistání. K vybalení zbylého nákladu a jeho odeslání NASA dojde v pracovišti SpaceX v McGregoru v Texasu, kam bude Dragon přemístěn z přístavu.

Odlet lodi od kosmické stanice včetně jejího sejmutí ze stykovacího uzlu a uvolnění staniční robotickou paží můžete sledovat živě na TV NASA od nedělního poledne, přistání ale NASA vysílat nebude, nicméně formou zřejmě psaného přenosu jej můžete sledovat na webu SpaceX.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: SpaceX, ISS, Dragon


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »