Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a SpaceX vyšetřují potíže s lodí Dragon při říjnové misi k ISS
Vít Straka Vytisknout článek

NASA a SpaceX vyšetřují potíže s lodí Dragon při říjnové misi k ISS

Dragon při příletu ke stanici 10. října 2012 Autor: NASA
Dragon při příletu ke stanici 10. října 2012
Autor: NASA
V říjnu proběhla na první pohled hladce první z 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici, které mají do roku 2016 stanici pomáhat v jejím náročném provozu. Let se skončil úspěchem, když Dragon na třech velikých padácích přistál v Pacifiku se skoro tunou důležitého nákladu ze stanice. Technici však nyní analyzují data z mise, ukrývající celou řadu závad: selhání motoru nosiče při startu, kosmickou radiací vyřazené systémy lodi a špatně fungující mrazák, v němž se vracely velmi citlivé biologické vzorky.

První komerční zásobovací mise, za jejichž tucet vyinkasovala kalifornská společnost SpaceX před Vánoci 2008 celkem 1,6 miliardy amerických dolarů, započala startem z mysu Canaveral v neděli 7. října 2012 po setmění místního času. Na přenos nočního startu si museli čeští fanoušci počkat kvůli časovému posunu až na velmi brzké pondělní ranní hodiny a v závěru přenosu vyslechli hodnocení komentátora TV NASA, že start proběhnul až na menší požár na startovací rampě po vypuštění rakety bezvadně. Jak ukázaly pondělní zprávy, neměl tak docela pravdu.

Snímek podivného chování motoru během startu a odlétajících fragmentů Autor: SpaceRef.com
Snímek podivného chování motoru během startu a odlétajících fragmentů
Autor: SpaceRef.com
Záznamy sledovacích kamer v okolí mysu později ukázaly výraznou anomálii v chodu prvního stupně nosiče Falcon 9 (taktéž z dílny SpaceX), konkrétně změnu barvy a tvaru plamene z trysek a jakési odlétající trosky.

SpaceX den po startu oznámila, že 79 sekund po startu zaznamenal počítač rakety náhlý pokles tlaku ve spalovací komoře motoru č. 1 a pro jistotu ho vypnul, chybějící tah poté kompenzoval delším celkovým hořením prvního i druhého stupně rakety. Nedošlo však k destrukci motoru, neb tok jeho dat pokračoval, odlétávající fragmenty pocházely údajně z aerodynamického krytu dotyčného motoru.

Podívejte se na záznam startu, který na youtube.com zveřejnila SpaceX. Nepříjemná událost, připomínající explozi, je patrná v čase asi 1:30.

Událost měla na první pohled happy end, pro Dragon určitě ale šeredně si ji odskákal druhý satelit, letící na orbit uvnitř druhého stupně pod Dragonem. Šlo o prototyp nové generace komunikačních satelitů od společnosti Orbcomm Inc. Dle plánu se měl dostat na vyšší dráhu než Dragon, mířící k ISS, jež se pohybuje asi 400 km nad Zemí, takže cca hodinu po startu byl v plánu druhý zážeh vrchního stupně Falconu a následné vypuštění družice. Nicméně kvůli delšímu primárnímu zážehu druhého stupně kvůli výše rozvedené anomálii motoru již nezbylo dost paliva pro druhý zážeh, navíc byla prodlouženým hořením stupňů lehce pozměněna dosažená dráha, jejíž parametry druhý zážeh zakazovaly vzhledem k bezpečnosti stanice ISS.

Družice Orbcomm byla tedy vypuštěna na nižší dráze a ani ne týden po startu zanikla v zemské atmosféře. Společnost, jež ji vyvinula, let prohlásila za totální neúspěch a zažádala pojišťovnu o uhrazení škody.

Málem osudný start lodi Dragon raketou Falcon 9 7. října 2012 Autor: NASA
Málem osudný start lodi Dragon raketou Falcon 9 7. října 2012
Autor: NASA
Dnes, více než měsíc po dramatickém startu, se však technici i přes prozkoumání enormního množství dat, nedobrali vysvětlení příčiny poruchy motoru. Vyšetřování však nekončí a dle Elona Muska, zakladatele a hlavního konstruktéra SpaceX, může zabrat ještě řadu týdnů.

Po startu let Draka pokračoval v poklidu a ve středu 10. října se automaticky přiblížil na 10 metrů k orbitální stanici, kde byl zachycen její robotickou paží.

V následujících 18 dnech z jeho útrob posádka stanice vynesla 400 kg zásob a výbavy a naložila do něj asi 760 kg nákladu pro návrat na Zemi, kterého je Drak schopen, především vědecké vzorky.

Ani pobyt Dragonu na stanici se neobešel bez potíží, tentokrát zasahovala kosmická radiace. Ta dle názoru techniků byla příčinou výpadku jednoho ze tří hlavních řídících počítačů lodě. Loď Dragon totiž na rozdíl od ostatních lodí, létajících ke stanici, nemá své počítače opatřené speciální anti-radiační ochranou. Zato je schopen pracovat jen se dvěma hlavními počítači. Klasické, proti záření nezabezpečené, počítače jsou totiž levnější a dle zkušeností také rychlejší.

Zákeřná vesmírná radiace prý také zřejmě stojí za výpadkem jedné ze tří navigačních GPS jednotek Dragonu, počítače pohonného systému a přepínače ethernetové sítě. Tyto systémy se však podařilo letovým kontrolorům SpaceX v Kalifornii přivést k rozumu a vrátit do plného provozu.

V neděli 28. října dračí loď kosmickou stanici opustila a za několik hodin poté se bezpečně snesla na padácích do vod Tichého oceánu několik stovek kilometrů od pobřeží Ameriky.

Ani přistání nešlo jako dle učebnice.

Hlavní položkou návratového nákladu Dragonu byly vzorky krve a moči astronautů, pracujících po dobu měsíců na oběžné dráze, právě jejich tělní tekutiny skýtají mnoho možností studia změn lidského těla při dlouhodobém kosmickém letu. Na palubě stanice jsou vzorky uskladněny v silných mrazácích, aby nedošlo k jejich „zkažení“ a ani paluba Dragonu nemohla být výjimkou. Stovky zkumavek moči a krve byly uvnitř lodi umístěny do vaků s ledem anebo do elektrického mrazáku GLACIER.

Dragon po přistání v Pacifiku 28. října 2012 Autor: NASA
Dragon po přistání v Pacifiku 28. října 2012
Autor: NASA
Záchranný tým SpaceX, který po vylovení z moře otevřel návratový modul Dragonu a začal vyndávat takovýto citlivý náklad, čekalo však hořké překvapení. Teplota uvnitř GLACIERu byla namísto přednastavených pro biologické vzorky optimálních -95 °C o celých 30 stupňů Celsia vyšší.

Pravděpodobné vysvětlení, nalezené techniky, je to, že bezprostředně po dopadu do oceánu rychlostí cca 18 km/h se většina kabiny potopí, než zase vypluje na povrch a čeká na záchranáře. V tomto okamžiku zřejmě do elektronických boxů lodi pronikla mořská voda a způsobila výpadek proudu pro mrazák a tři palubní chladící čerpadla.

I když teplota uvnitř GLACIERu přesáhla optimální limity pro některé vzorky, k jejich závažnému poškození vyšší teplotou údajně nedošlo. „Nedošlo k žádnému závažnému dopadu zvýšení teploty na vzorky,“ řekl Josh Byerly z oddělení pro styk s veřejností NASA a dodal, že tato událost nepovede k žádným sankcím ze strany NASA.

„Pracujeme na tom a možná snížíme množství zmraženého nákladu pro návrat při příští misi,“ řekl k záležitosti Mike Suffredini, manažer programu ISS z NASA.

Další start Dragonu k vesmírné stanici byl odsunut o šest týdnů oproti datu zveřejněnému před říjnovým startem, z 18. ledna na 1. března. Jedním z důvodů odkladu je i rozsáhlá aktualizace softwaru, kterou stanice projde začátkem roku 2013.

Zdroj:

Spaceflightnow.com 14. 11. 2012




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Dragon, SpaceX, ISS


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »