Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a SpaceX vyšetřují potíže s lodí Dragon při říjnové misi k ISS
Vít Straka Vytisknout článek

NASA a SpaceX vyšetřují potíže s lodí Dragon při říjnové misi k ISS

Dragon při příletu ke stanici 10. října 2012 Autor: NASA
Dragon při příletu ke stanici 10. října 2012
Autor: NASA
V říjnu proběhla na první pohled hladce první z 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici, které mají do roku 2016 stanici pomáhat v jejím náročném provozu. Let se skončil úspěchem, když Dragon na třech velikých padácích přistál v Pacifiku se skoro tunou důležitého nákladu ze stanice. Technici však nyní analyzují data z mise, ukrývající celou řadu závad: selhání motoru nosiče při startu, kosmickou radiací vyřazené systémy lodi a špatně fungující mrazák, v němž se vracely velmi citlivé biologické vzorky.

První komerční zásobovací mise, za jejichž tucet vyinkasovala kalifornská společnost SpaceX před Vánoci 2008 celkem 1,6 miliardy amerických dolarů, započala startem z mysu Canaveral v neděli 7. října 2012 po setmění místního času. Na přenos nočního startu si museli čeští fanoušci počkat kvůli časovému posunu až na velmi brzké pondělní ranní hodiny a v závěru přenosu vyslechli hodnocení komentátora TV NASA, že start proběhnul až na menší požár na startovací rampě po vypuštění rakety bezvadně. Jak ukázaly pondělní zprávy, neměl tak docela pravdu.

Snímek podivného chování motoru během startu a odlétajících fragmentů Autor: SpaceRef.com
Snímek podivného chování motoru během startu a odlétajících fragmentů
Autor: SpaceRef.com
Záznamy sledovacích kamer v okolí mysu později ukázaly výraznou anomálii v chodu prvního stupně nosiče Falcon 9 (taktéž z dílny SpaceX), konkrétně změnu barvy a tvaru plamene z trysek a jakési odlétající trosky.

SpaceX den po startu oznámila, že 79 sekund po startu zaznamenal počítač rakety náhlý pokles tlaku ve spalovací komoře motoru č. 1 a pro jistotu ho vypnul, chybějící tah poté kompenzoval delším celkovým hořením prvního i druhého stupně rakety. Nedošlo však k destrukci motoru, neb tok jeho dat pokračoval, odlétávající fragmenty pocházely údajně z aerodynamického krytu dotyčného motoru.

Podívejte se na záznam startu, který na youtube.com zveřejnila SpaceX. Nepříjemná událost, připomínající explozi, je patrná v čase asi 1:30.

Událost měla na první pohled happy end, pro Dragon určitě ale šeredně si ji odskákal druhý satelit, letící na orbit uvnitř druhého stupně pod Dragonem. Šlo o prototyp nové generace komunikačních satelitů od společnosti Orbcomm Inc. Dle plánu se měl dostat na vyšší dráhu než Dragon, mířící k ISS, jež se pohybuje asi 400 km nad Zemí, takže cca hodinu po startu byl v plánu druhý zážeh vrchního stupně Falconu a následné vypuštění družice. Nicméně kvůli delšímu primárnímu zážehu druhého stupně kvůli výše rozvedené anomálii motoru již nezbylo dost paliva pro druhý zážeh, navíc byla prodlouženým hořením stupňů lehce pozměněna dosažená dráha, jejíž parametry druhý zážeh zakazovaly vzhledem k bezpečnosti stanice ISS.

Družice Orbcomm byla tedy vypuštěna na nižší dráze a ani ne týden po startu zanikla v zemské atmosféře. Společnost, jež ji vyvinula, let prohlásila za totální neúspěch a zažádala pojišťovnu o uhrazení škody.

Málem osudný start lodi Dragon raketou Falcon 9 7. října 2012 Autor: NASA
Málem osudný start lodi Dragon raketou Falcon 9 7. října 2012
Autor: NASA
Dnes, více než měsíc po dramatickém startu, se však technici i přes prozkoumání enormního množství dat, nedobrali vysvětlení příčiny poruchy motoru. Vyšetřování však nekončí a dle Elona Muska, zakladatele a hlavního konstruktéra SpaceX, může zabrat ještě řadu týdnů.

Po startu let Draka pokračoval v poklidu a ve středu 10. října se automaticky přiblížil na 10 metrů k orbitální stanici, kde byl zachycen její robotickou paží.

V následujících 18 dnech z jeho útrob posádka stanice vynesla 400 kg zásob a výbavy a naložila do něj asi 760 kg nákladu pro návrat na Zemi, kterého je Drak schopen, především vědecké vzorky.

Ani pobyt Dragonu na stanici se neobešel bez potíží, tentokrát zasahovala kosmická radiace. Ta dle názoru techniků byla příčinou výpadku jednoho ze tří hlavních řídících počítačů lodě. Loď Dragon totiž na rozdíl od ostatních lodí, létajících ke stanici, nemá své počítače opatřené speciální anti-radiační ochranou. Zato je schopen pracovat jen se dvěma hlavními počítači. Klasické, proti záření nezabezpečené, počítače jsou totiž levnější a dle zkušeností také rychlejší.

Zákeřná vesmírná radiace prý také zřejmě stojí za výpadkem jedné ze tří navigačních GPS jednotek Dragonu, počítače pohonného systému a přepínače ethernetové sítě. Tyto systémy se však podařilo letovým kontrolorům SpaceX v Kalifornii přivést k rozumu a vrátit do plného provozu.

V neděli 28. října dračí loď kosmickou stanici opustila a za několik hodin poté se bezpečně snesla na padácích do vod Tichého oceánu několik stovek kilometrů od pobřeží Ameriky.

Ani přistání nešlo jako dle učebnice.

Hlavní položkou návratového nákladu Dragonu byly vzorky krve a moči astronautů, pracujících po dobu měsíců na oběžné dráze, právě jejich tělní tekutiny skýtají mnoho možností studia změn lidského těla při dlouhodobém kosmickém letu. Na palubě stanice jsou vzorky uskladněny v silných mrazácích, aby nedošlo k jejich „zkažení“ a ani paluba Dragonu nemohla být výjimkou. Stovky zkumavek moči a krve byly uvnitř lodi umístěny do vaků s ledem anebo do elektrického mrazáku GLACIER.

Dragon po přistání v Pacifiku 28. října 2012 Autor: NASA
Dragon po přistání v Pacifiku 28. října 2012
Autor: NASA
Záchranný tým SpaceX, který po vylovení z moře otevřel návratový modul Dragonu a začal vyndávat takovýto citlivý náklad, čekalo však hořké překvapení. Teplota uvnitř GLACIERu byla namísto přednastavených pro biologické vzorky optimálních -95 °C o celých 30 stupňů Celsia vyšší.

Pravděpodobné vysvětlení, nalezené techniky, je to, že bezprostředně po dopadu do oceánu rychlostí cca 18 km/h se většina kabiny potopí, než zase vypluje na povrch a čeká na záchranáře. V tomto okamžiku zřejmě do elektronických boxů lodi pronikla mořská voda a způsobila výpadek proudu pro mrazák a tři palubní chladící čerpadla.

I když teplota uvnitř GLACIERu přesáhla optimální limity pro některé vzorky, k jejich závažnému poškození vyšší teplotou údajně nedošlo. „Nedošlo k žádnému závažnému dopadu zvýšení teploty na vzorky,“ řekl Josh Byerly z oddělení pro styk s veřejností NASA a dodal, že tato událost nepovede k žádným sankcím ze strany NASA.

„Pracujeme na tom a možná snížíme množství zmraženého nákladu pro návrat při příští misi,“ řekl k záležitosti Mike Suffredini, manažer programu ISS z NASA.

Další start Dragonu k vesmírné stanici byl odsunut o šest týdnů oproti datu zveřejněnému před říjnovým startem, z 18. ledna na 1. března. Jedním z důvodů odkladu je i rozsáhlá aktualizace softwaru, kterou stanice projde začátkem roku 2013.

Zdroj:

Spaceflightnow.com 14. 11. 2012




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Dragon, SpaceX, ISS


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »