Úvodní  >  Související stránky k článku Vychází Astropis 135 – tématické číslo věnované 100+5 letům České astronomické společnosti

Související stránky k článku Vychází Astropis 135 – tématické číslo věnované 100+5 letům České astronomické společnosti

Kateřina HofbauerováOstatní

Vychází Astropis 148

Na obálce nás vítá Artemis II v montážní hale před transportem na startovací rampu. Na obálku navazuje článek Dr. Martina Pauera, kde se zamýšlí nad touto misí – Artemis II – a co bude dál? 

Martin GembecÚkazy

49. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 12. do 11. 12. 2022. Měsíc bude v úplňku a zakryje Uran a Mars. Jupiter a Saturn jsou večer poblíž jihu. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Kosmická loď Orion se vrací k Zemi. Na čínské kosmické stanici proběhla výměna posádek. Startuje evropská meteorologická družice třetí generace. Před 50 lety startovala k Měsíci poslední mise Apollo 17. Česká astronomická společnost slaví 105 let existence.

David OndřichOstatní

Vychází Astropis 147

Obálka nám představuje téma prvního článku čísla, kde zahajujeme sérii vyprávění Ing. Martina Fuchse o Prvním LED planetáriu světa. Na snímku je vidět Mléčná dráha v kopuli nového pražského planetária, skrz kterou prosvítá provozní osvětlení umístěné za LED panely, které na ploše 750 m2 tvoří momentálně největší displej, na jaký se můžete v jakémkoli planetáriu na světě podívat.

Redakce Astro.czOstatní

Memorandum o spolupráci ČAS a SAS pri SAV

Petr Heinzel – predseda Českej astronomickej spoločnosti (ČAS) a Rudolf Gális – predseda Slovenskej astronomickej spoločnosti pri Slovenskej akadémii vied (SAS pri SAV) podpísali memoradum o spoluprácii ČAS a SAS pri SAV. Akt slávnostného podpísania sa uskutočnil v rámci 21. zjazdu ČAS, ktorý sa konal dňa 18. septembra 2021 v Prahe.

Redakce Astro.czMultimédia

Vychází Astropis 146

Na obálce prosincového vydání časopisu Astropis nám září hvězdokupa RCW 38 v infračerveném světle z přehlídkového dalekohedu VISTA. Oblast tvorby hvězd se nachází asi 5,5 tisíce světelných roků od nás v souhvězdí Plachet na jižní obloze. Nejnovější číslo Astropisu přinese řadu obsáhlých článků.

David OndřichOstatní

Vychází Astropis 144

Obálka posledního vydání časopisu Astropis nás láká prachoplynovým oblakem z Velkého Magellanova mračna, které pořídila kamera WFC3 na palubě HST. V časopisu najdeme pokračování úspěšného seriálu o astronomických objevech minulého roku, velmi zajímavé čtení o historii dalekohledu, rozhovor s nositelkou Nušlovy ceny a nositelem ocenění Česká hlava. Objevitel druhé české komety nám přiblíží objev té své i těch minulých československých a první české. Nechybí ani pohled do vzdáleného vesmíru a kosmonautika.  

Petr ScheirichOstatní

Nenechte si ujít seminář Astro@Ondřejov.2018

Amatérská prohlídka oblohy, sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AVČR vás srdečně zvou na setkání ASTRO@ONDŘEJOV.2018, který se uskuteční 9. až 11. listopadu 2018 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Redakce Astro.czOstatní

Vychází Astropis 143

Obálka posledního vydání časopisu Astropis nás vítá snímkem komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) z dalekohledu FRAM na Kanárských ostrovech pořízeného 14. října 2024. Časopis přináší klasický přehled astronomického dění Letošní pohled na vesmír vloni z pera Dr. Jiřího Grygara a Mgr. Davida Onřicha.

Redakce Astro.czMultimédia

Vychází Astropis 142

Podzimní 142. číslo časopisu je tu pro vás se dvěma rozhovory o cestách za úplnými zatmění Slunce. Dokončí historické okénko osobností české astronomie. Další témata přináší povídání o "ledových světech", observatořích nebo černých děrách, tentokrát těch středních hmotností. Kde vlastně jsou? Nedílnou součástí jsou také novinky z astronomie a kosmonautiky a speciální část je tentokrát věnována Astronomické olympiádě, naší výkladní skříni, kde se studentům tolik daří.

Redakce Astro.czOstatní

Ohlédnutí za setkáním ČAS po 100 letech

V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti v Praze. Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina – nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem. Za rekonstrukci je třeba poděkovat naprosto bezvadným hercům podle scénáře Petra Sobotky.

Redakce Astro.czOstatní

Vychází Astropis 141

Prázdninové číslo Astropisu se věnuje Návratu krále, alias dvojitého astrografu Štefánikovy hvězdárny v Praze, který je úzce spojen s Českou astronomickou společností, a Ing. Pavlousek nás seznámí i s jeho prvním majitelem Rudolfem Königem jako astronomem i obchodníkem.  Nemalá část čísla se pak věnuje kosmickým aktivitám, počínaje Hydronautem a Little Moon City od Dr. Pavlíka, s Thomasem Robertsem probereme Vesmírnou politiku a bezpečnost, Mgr. Ondřich nás seznámí s Potížemi a budoucností HST, přes Českou cestu do vesmíru až po to, že Čína získala vzorky z odvrácené strany Měsíce v článku od Dr. Laifra.

Martin GembecÚkazy

49. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 4. 12. do 10. 12. 2017. Česká astronomická společnost slaví 100 let. Měsíc bude v poslední čtvrti. 8. 12. dojde k zákrytu hvězdy Regulus. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Rusové vypustili úspěšně dvě rakety Sojuz 2, ale ačkoli raketa pracovala dobře, v případě jednoho startu selhal urychlovací stupeň. SpaceX úplně uzemnila raketu k misi Zuma, mezitím provádí přípravy ke startu Falconu Heavy, který však nejspíš sklouzne do roku 2018. Tento týden by však měla letět raketa Falcon 9 s lodí Dragon k ISS a to z opravené rampy SLC-40.

Kateřina HofbauerováOstatní

Vychází Astropis 139

Nové číslo Astropisu otevírá tradiční Letošní pohled na vesmír vloni III od Jiřího Grygara a Davida Ondřicha, který nás zavede za významnými objevy z roku 2022 v astronomii a astrofyzice. Pavel Najser uzavře příběh o zapomenuté hvězdárně na pražských Hřebenkách závěrem téměř detektivním. Petr Brož obsáhle představí bahenní sopky na Marsu s experimenty, které ukazují chování bahna na Zemi a v podmínkách Marsu. Přidáme rozhovor s Petrem Heinzelem o sluneční astrofyzice a Zdeněk Řehoř pokračuje v přehledu astronomických montáží.

Martin ČernickýOstatní

Pamětní mince ČNB k příležitosti 100. výročí České astronomické společnosti - historie a okolnosti vzniku

Česká národní banka vydá k příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) dne 6. prosince 2017 stříbrnou pamětní minci o nominální hodnotě 200,- Kč. Slavnostní uvedení do oběhu proběhne ve spolupráci s Evropskou numizmatickou asociací ve středu 6. prosince 2017 v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze.

Kateřina HofbauerováMultimédia

Vychází Astropis 137

Nové číslo Astropisu otevírá tradiční Letošní pohled na vesmír vloni od Jiřího Grygara, a od Davida Ondřicha, který nás zavede za významnými objevy z loňského roku v astronomii a astrofyzice. Michal Švanda s Martinou Pavelkovou nás seznámí s tím, jak se počítají reprezentativní relativní čísla slunečních skvrn? Jaroslav Pavlousek vzpomene v článku Bohem nadaný fotograf Josef Klepešta autora ikonické fotografie bolidu u galaxie v Andromedě. Kolega Vladimír Libý vyzpovídal bývalého redakčního kolegu v článku S dopravákem za Českou republiku do vesmíru a kolega Josef Ladra nás seznámí s budoucností převodovek v astronomických montážích. Václav Laifr nám představí Čínskou kosmickou stanici. Samozřejmě nechybí ani mapa podzimní oblohy, recenze knihy Thomase Hertoga a další novinky.

Redakce Astro.czOstatní

Podpořte Českou astronomickou společnost na Dobromat.cz

Chystáte se nakupovat vánoční dárky online? Pak můžete finačně podpořit Českou astronomickou společnost a nebude Vás to stát ani o korunu navíc. Naopak vaše podpora umožní například další běh serveru Astro.cz nebo akce pro veřejnost v rámci 100 let České astronomické společnosti v roce 2017. Budeme vám moc vděční!

Kateřina HofbauerováOstatní

Vychází Astropis 136 – pravidelné číslo

Standarní číslo časopisu Astropis obsahuje mapu letní oblohy, novinky i trochu historie. Na 44 stranách časopisu najdete článek Petra Kulhánka o kvantovém vesmíru, vysvětlení slunečních period z pera Michala Švandy a Martiny Pavelkové, historický článek věnovaný Tháletově hře stínů od Jana Švábenického a ohlédnutí za Nušlovou cenou v roce 2022 od Jany Žďárské a Petra Heinzela, který je předsedou České astronomické společnosti. Nechybí pravidelný článek věnovaný Měsíci od Pavla Gabzdyla, dění na obloze v letních měsících a tipy a návody pro pozorování a další pravidelné rubriky.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »