Související stránky k článku Výzkumy v ASU AV ČR (101): Hvězdná erupce během planetárního tranzitu
Protoplanetární disk u hvězdy TW HydraeAutor: NASA, ESA, Z. Levay (STScI/AURA)Vznik exoplanety v přímém přenosu.
Doposud bylo objeveno téměř 900 planet mimo Sluneční soustavu (tzv. exoplanet). Nyní se však astronomové domnívají, že se jim poprvé podařilo získat přesvědčivý důkaz vznikající planety na nepředpokládaném místě – ve velké vzdálenosti od velmi mladé hvězdy typu červeného trpaslíka.

Mezi nejzajímavější projevy sluneční aktivity patří bezpochyby sluneční erupce. Ty jsou často spojovány s ovlivněním technologických prvků na Zemi a v jejím bezprostředním okolí. K tomuto ovlivnění však dochází zejména v případě, kdy je erupce spojena s výronem hmoty do koróny. Ne všechny erupce jsou s těmito výrony spojeny a navíc existuje i třída erupcí, u nichž sice výron odstartuje, ale nedostane se ze sféry vlivu Slunce. O jedné takové nepovedené erupci pojednává studie, na níž se podílel i Marian Karlický ze Slunečního oddělení ASU.
Elinor Gates z Lickovy observatořeAutor: Lick ObservatoryAmerická astronomka Elinor Gates pronese na dálku 6. června přednášku Looking deep into the universe, ve které se dotkne hned několika zajímavých témat. Následovat bude diskuze s českými posluchači.

Se zlepšující se dostupností rutinních pozorování chladných hvězd se o dění v jejich bezprostředním okolí dozvídáme stále větší podrobnosti. V mnoha případech nám získané údaje ukazují, že jsou tyto hvězdy velmi podobné s naším Sluncem, tedy přinejmenším pokud se týká hvězd chladnějších spektrálních typů. Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU a z Vratislavské univerzity byl u studie, která určovala parametry hvězdné protuberance, jež opakovaně zakrývala velmi dlouho trvající erupci probíhající na téže hvězdě.
Život ve vesmíru?V sobotu 4. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude hledání života ve vesmíru. Toto je částečně upoutávka na pořad, částečně pohled do zákulisí jeho přípravy.

Jakým způsobem ovlivňuje přítomnost magnetického pole chování látky v akrečním disku v okolí černé díry? Přesně tuto otázku si položili autoři představované práce, mezi nimiž byl i Vladimír Karas z ASU. Studie, provedená s pomocí numerické simulace, poukazuje na nezanedbatelný vliv magnetismu v extrémních akrečních discích. Některé z popisovaných jevů by mohly vysvětlovat například proměnnost centra naší Galaxie.
Protoplanetární disk kolem hvězdy TW HydraeAutor: ESA–C. CarreauNa základě mimořádných schopností kosmického dalekohledu ESA s názvem Herschel Space Observatory astronomové velice přesně „zvážili“ protoplanetární disk v okolí blízké hvězdy. Zjistili, že stále ještě má dostatečnou hmotnost na zformování mladých planet o celkové hmotnosti 50 Jupiterů, a to několik miliónů roků potom, co se kolem většiny jiných hvězd stejného věku planety již vytvořily.

Nedávná pozorování pořízená například Hubbleovým vesmírným dalekohledem nebo astrometrickou družicí Gaia přinesla detailní informace o pohybech hvězd uvnitř hvězdokup. Z nich vyvstaly nové otázky týkající se dlouhodobého dynamického vývoje těchto samogravitujících systémů. Václav Pavlík z ASU byl hlavním autorem teoretické studie, která posuzovala vliv počátečního rozdělení směrů rychlostí hvězd ve hvězdokupě na její vývoj.
Různé typy exoplanet v představě výtvarníkaAutor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)Na základě dat z americké družice Kepler astronomové začínají hledat planety velikosti Země obíhající kolem vzdálených hvězd. Nové analýzy dat ukázaly, že přibližně 17 % hvězd vlastní planety velikosti Země na drahách bližších, než obíhá planeta Merkur kolem Slunce. Jestliže je v naší Galaxii přibližně 100 miliard hvězd, může zde existovat nejméně 17 miliard planet velikosti Země!

Polární záře je fascinující přírodní jev, který byl pozorován a zkoumán po tisíce let. Dlouho jsme je měli spojeny jen s naší Zemí, s průzkumem Sluneční soustavy se ale ukázalo, že podobné jevy lze nalézt i u jiných planet. Od toho již není daleko k hledání polárních září u extrasolárních planet, kde je lze logicky očekávat. Ale polární záře u hvězd? Jiří Kubát z ASU byl u studie, která se zabývala možnou detekcí ekvivalentů polárních září v atmosférách horkých hvězd.
Vnější pás asteroidů kolem VegyAutor: NASA/JPL-Caltech Astronomové objevili, jak se zdá, rozsáhlý pás asteroidů kolem Vegy, druhé nejjasnější hvězdy noční oblohy severně od nebeského rovníku. K objevu využili data ze dvou velkých kosmických observatoří: Spitzer Space Telescope (NASA) a Herschel Space Observatory (ESA).

V literatuře přibývá studií prokazujících, že černé díry jsou ve vesmíru téměř všudypřítomné. Od těch hvězdných černých děr vyskytujících se například v kompaktních dvojhvězdách po černé veledíry v jádrech galaxií a kvazarů. Jejich detekce v drtivé většině případů spoléhá na přítomnost okolní látky, která kolem černé díry vytváří akreční disk. Parametry černých děr jsou pak z vlastností záření disku určovány. Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z ASU publikovali teoretickou práci vyšetřující chování částic na orbitách v okolí černých děr.
Srovnání pozorování ALMA s představou disku a plynových proudů u hvězdy HD 142527 - eso1301Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/M. Kornmesser (ESO), S. Casassus et al.Nadějné známky proudů plynu nasávaných obřími planetami
Astronomové využívající dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) mohli poprvé spatřit jedno z významných stadií zrodu obřích planet. Skrze mezeru v disku hmoty kolem mladé hvězdy protékají mohutné proudy plynu. Jedná se o první přímé pozorování tohoto procesu. Jeho příčinou jsou pravděpodobně obří planety, které plyn nasávají během svého růstu. Výsledky byly zveřejněny 2. ledna 2013 v časopise Nature.

Hvězdy zůstávají jasnými body, i když je pozorujeme sebevětšími dalekohledy. Ovšem některé procesy formují v okolí těchto hvězd roztodivné struktury plynu a prachu. Jednou z takových hvězd je R Aquarii, nám nejbližší symbiotická dvojhvězda. Tiina Liimets ze Stelárního oddělení byla u odhalovaní historie podivuhodných útvarů mlhoviny v bezprostředním okolí této hvězdy.
Vznikající planetární soustava L1527 IRSAutor: Spitzer Space Telescope Astronomové objevili a „zvážili“ doposud nejmladší vznikající planetární soustavu L1527 IRS (je známá též jako IRAS 04368+2557). Právě se rodící nová hvězda v souhvězdí Býka je obklopena rotujícím diskem z prachu a plynu. Od Země ji dělí vzdálenost 450 světelných roků.

Astronomický ústav si v pondělí 17. června připomene 70 let od chvíle, kdy se stal součástí Akademie věd. Program na observatoři v Ondřejově začne ve 12:30 za účasti předsedkyně Akademie věd paní Evy Zažímalové a hejtmanky Středočeského kraje paní Petry Peckové.
Umělecká představa exoplanety typu super-Jupitera kappa And bAutor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. WiessingerAčkoliv astronomové znají již více než 850 planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, přímé zobrazení se jim podařilo pouze u několika málo z nich. Naposled mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím je Joseph Carson (College of Charleston a Max Planck Institute for Astronomy), nyní objevil (přímým zobrazením) exoplanetu typu super-Jupitera obíhající kolem velmi hmotné hvězdy kappa Andromedae (v souhvězdí Andromedy).

Počty objevených extrasolárních planet již dávno přesáhly hodnotu pěti tisíc, v 905 případech byly objeveny celé planetární systémy. Jen velmi malé množství z nich ale vykazuje koplanární orbity a ještě menší počet pak orbity nejen v téměř jedné rovině, ale navíc vzájemně gravitačně svázané tzv. rezonancemi. Systém HD 110067 je dost možná jedním z nich. Prvotní indikátor přináší práce, jejímž hlavním autorem byl Jiří Žák.
Mladá planetární soustava PDS 70.Autor: SubaruMezinárodní tým astronomů, jehož vedoucími byli Jun Hashimoto (National Astronomical Observatory of Japan) a Ruobing Dong (Princeton University) využil dalekohled Subaru opatřený přístrojem High Contrast Instrument for the Subaru Next Generation Adaptive Optics (HiCIAO) k výzkumu mladé hvězdy PDS 70 o hmotnosti srovnatelné se Sluncem. Její stáří bylo určeno na 10 miliónů roků.

Sluneční skvrny jsou lidstvu známy již po staletí. Za jakých podmínek se ale formuje jejich penumbra a co tomu předchází? Na tyto otázky hledala odpověď Marta García-Rivas ze Slunečního oddělení ASU.