Úvodní  >  Související stránky k článku Zemřel RNDr. Ivan Šolc, CSc., který pomohl sledovat vesmír v rentgenovém záření

Související stránky k článku Zemřel RNDr. Ivan Šolc, CSc., který pomohl sledovat vesmír v rentgenovém záření

Martin GembecÚkazy

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Jan HerzigVzdálený vesmír

Observatoř IXPE pomáhá rozluštit tajemství urychlování částic ve výtryscích černých děr

Jedny z nejjasnějších vesmírných objektů jsou nazývány blazary. Sestávají ze supermasivní černé díry, která pohlcuje materiál ze svého akrečního disku, což dává vzniknout dvou silným výtryskům plazmatu kolmým na akreční disk, které směřují přímo k Zemi. Plazma se přitom v těchto výtryscích pohybuje rychlostí blízkou rychlosti světla. Již desítky let si přitom vědci pokládají otázku, jak jsou v nich částice urychlovány na takto vysoké energie.

Redakce Astro.czOsobnosti

Zdeněk Tarant (3. 5. 1953 – 23. 5. 2021)

Zemřel Bc. Zdeněk Tarant, dlouholetý předseda Astronomické společnosti Most, která byla kolektivním členem České astronomické společnosti se statutem pobočky. Jako vzpomínku přinášíme proslov syna Mgr. Zbyňka Taranta, PhD., který zazněl na pohřbu 31. 5. 2021 v Mostě.

Martin GembecÚkazy

20. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 15. 5. do 21. 5. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno nízko na východě je jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce bylo již skoro týden zcela beze skvrn. SpaceX pokračuje ve čtrnáctidenní kadenci startů ze Floridy. Nyní je na spadnutí let s dosud nejtěžší družicí na GTO. Nedočkáme se tedy ani záchrany prvního stupně. Proběhl jubilejní 200. výstup z ISS do volného kosmu.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (221): Rentgenové záření větrů v hvězdokupách

Některé zajímavé typy galaxií, např. takzvané Zelené hrášky (Green Pea galaxies), vykazují značný přebytek rentgenového záření, než je pro galaxie obvyklé. Tento přebytek není snadné vysvětlit, je ale velmi zajímavý, protože naznačuje, že tyto galaxie by mohly být zodpovědné za re-ionizaci vesmíru. Astronomové z ASU společně s kolegy ze zahraničí studovali, zda by za tento přebytek nemohlo být odpovědné rentgenové záření horkého plynu v mladých hvězdokupách.

Pavel SuchanOstatní

V Praze se na mezinárodní astronomické konferenci objeví i nové poznatky o Betlémské hvězdě

V Praze se již podeváté, od 5. do 8. prosince 2016, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2016. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako jsou ATHENA, SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a další. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Některé příspěvky se dotknou i  aktuálního tématu detekce gravitačních vln.

Vít StrakaKosmonautika

Vzpomínka na Alana Beana

Dle spisovatele Andrewa Chaikina to byl skutečný renesanční muž. Jako čtvrtý zástupce lidstva se procházel po Měsíci, později trhnul se svou posádkou tehdejší rekord v délce pobytu ve vesmíru. Nakonec se z něj stal umělec, aby mohl lidem vyprávět svůj příběh. Řeč je o bývalém astronautovi Alanu Beanovi, který nás před několika dny nadobro opustil. Pojďme mu věnovat malou vzpomínku. 

Pavel SuchanVzdálený vesmír

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2013

Zdroj rentgenového zářeníAutor: NASADesátý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy, se uskuteční v Karlových Varech od 22. do 25. dubna 2013. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů. Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 22. 4. 2013

Jiří GrygarOstatní

Zemřel Zdeněk Švestka

Z. Švestka se spisovkou uprostřed, po levé ruce jeho žena Lída, J. C. Pecker a L. Perek. Fotografie z kongresu IAU v Praze srpnu r. 2006, kdy vydavatel časopisu Solar Physics uspořádal ke 40 letům redakční spolupráce se Z.Š. slavnostní oběd.Autor: Jiří Grygar Zdeněk Švestka se narodil v Praze 30. září 1925 a zemřel v Bunschotenu v Holandsku 2. března 2013. Během II. světové války byl totálně nasazen, takže maturoval na pražském gymnáziu ve Slovenské ul. až po osvobození Československa v r. 1945. Studoval pak astronomii a teoretickou fyziku na UK v Praze, kde promoval v r. 1949. Již rok před promocí začal pracovat na ondřejovské observatoři, formálně jako zahradník.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »