20. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 15. 5. do 21. 5. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno nízko na východě je jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce bylo již skoro týden zcela beze skvrn. SpaceX pokračuje ve čtrnáctidenní kadenci startů ze Floridy. Nyní je na spadnutí let s dosud nejtěžší družicí na GTO. Nedočkáme se tedy ani záchrany prvního stupně. Proběhl jubilejní 200. výstup z ISS do volného kosmu.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 19. května ve 2:33 SELČ. Pokud bychom se dívali na oblohu v sobotu 20. května po třetí hodině, zjistili bychom, že Měsíc krátce po poslední čtvrti vychází přibližně na východě a nedaleko něj asi o stupeň výše je také hvězda lambda Aquarii. Pokud bychom pak pátrali v dalekohledu doleva, nalezli bychom dvojici hvězd 6. velikosti 81 a 82 Aquarii. No a nakonec pod hvězdou číslo 82 by byla ještě jedna slabší, planeta Neptun. Pokud tomuto setkání bude přát počasí, úkaz i tak bude jen asi pět stupňů nad obzorem na počátku svítání, tedy žádná hitparáda.
Planety:
Večer je velmi nízko nad severozápadem Mars (1,6 mag), ale je opravdu téměř nepozorovatelný. Jupiter (–2,3 mag) je vidět už od soumraku poměrně vysoko téměř nad jihem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,2 mag) vychází již po 23. hodině, ale období dobré viditelnosti stále spadá až do druhé poloviny noci. Nachází se bohužel jen nízko v letní Mléčné dráze na pomezí Střelce a Štíra.
Ráno za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,4 mag).
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 15. 5. | 0:35 | 20:25 | 20. 5. | Ganymed přechod měsíce konec 19:03 Ganymed přechod stínu 20:23 – 22:42 Europa zákryt zač. 21:13 |
|
| 17. 5. | 2:10 | 22:05 | 21. 5. | Io přechod měsíce (23:27) – 1:38 Io přechod stínu 0:21 – 2:32 Europa zatmění konec 1:26 |
|
| 19. 5. | 23:40 | |||
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce je velmi nízká. Téměř celý minulý týden jsme nemohli na povrchu vidět ani jedinou skvrnu. Už to samo o sobě je zajímavé. Tentokrát se už uklidnila i geomagnetická aktivita. Poslední zajímavé polární záře byly ve vyšších šířkách zaznamenány na konci dubna. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.
Pokud vás zajímají komety, opět nastává období jejich dobré viditelnosti, neboť na obloze nebude zářit jasný Měsíc. Na přiloženém přehledovém obrázku můžeme vidět mapu oblohy při pohledu nad východ ve 23 hodin našeho času. Níže pod souhvězdím Lyry, přesněji ve spodní části Herkula se pohybuje 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a výše na obloze v Pastýři najdeme kometu C/2015 V2 (Johnson). Dá se předpokládat, že v závislosti na tmavosti oblohy pozorovatele, budou obě komety viditelné už malým nebo větším triedrem.
Kosmonautika
- Mezinárodní vesmírná stanice zažila v minulém týdnu již jubilejní 200. výstup do volného kosmu. V odkazu na videu jsou místy velmi hezké záběry.
- Na rampě 39A na Floridě už zase stojí raketa Falcon 9. Má za sebou i statický zážeh a nic tedy nebrání startu, který je v plánu v noci na úterý. Na palubě je družice Inmarsat 5 F4, která bude dosud nejtěžším nákladem vyneseným raketou Falcon 9 na dráhu přechodovou je geostacionární (GTO). Původně měla tato družice startovat na Falconu Heavy, ale stále se zvyšující nosnost Falconu 9 umožnila přesun na tuto raketu, ovšem znamená to zároveň, že nebude možné zachránit první stupeň, protože by na to nebylo palivo. Raketa bude tedy postrádat typická roštová kormidla i přistávací nohy. Pro nadšence připomínáme, že živě česky komentovaný přenos přinese zhruba od jedné ráno kosmonautix.cz.
Výročí
- 15. května 1947 (70 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy RNDr. Zdeněk Mikulášek. Veřejnosti bude nejspíše známý především svou publikační činností. Spolu s bývalým ředitelem brněnské hvězdárny Zdeňkem Pokorným a Zdeňkem Horským napsal knihu Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru. Na ni pak navázaly série „Záludných otázek“. V Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zabývá fyzikou hvězd.
- 18. května 2007 (10 let) zemřel francouzský fyzik Pierre-Gilles de Gennes. Spolu s kolegy zkoumal zejména magnetismus a rozptyl neutronů. Hodně se věnoval popularizaci vědy a býval někdy označován jako Isaac Newton moderní doby. Roku 1991 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
- 20. května 1947 (70 let) zemřel významný fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard. Zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí a za jeho výzkum mu byla roku 1905 udělena Nobelova cena.
- 20. května 1927 (90 let) se narodil český fyzik, matematik a astronom RNDr. Ivan Šolc. Je autorem mnoha vědeckých publikací a známý je jako tvůrce řetězového interferenčně polarizačního úzkopásmového filtru pro pozorování Slunce. Setkat se lze rovněž se Šolcovým zrcátkem, které umožňuje pozorování slunečních skvrn i bez dalekohledu. Hvězdárna Turnov mu vděčí za významný finanční dar, díky kterému mohla být postavena.
Výhled na příští týden
- 100 pozorování: Měsíc letos nejblíže Zemi
- Výročí: Mercury (Aurora 7), Malcolm Carpenter
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
