35. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 26. 8. v 11:26 SELČ. Hned v noci na pondělí 26. srpna se nachází prakticky ve hvězdokupě Plejády. Podobná setkání budou nyní běžná, začíná období zákrytů Plejád Měsícem. Postupně se setkává s planetami na ranní obloze a bude vidět i dopoledne na modrém nebi. Nejblíže k Uranu je už v pondělí 26. 8., s Jupiterem se potkává o den později a kolem Marsu se protáhne ve středu ráno 28. srpna.

Planety
Merkur (2,5 až 0,5 mag) po dolní konjunkci se Sluncem poměrně rychle zjasňuje, ale jeho období dobré ranní viditelnosti bude spíše až za týden. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, nedaleko něj směrem k východu v Rybách je také slabý Neptun (7,8 mag). Později během noci vychází také slabý Uran (5,7 mag) v souhvězdí Býka, a především jasný Jupiter (–2,3 mag) a slabší Mars (0,7 mag) také v Býku.

Aktivita Slunce je nejvyšší od začátku aktuálního cyklu aktivity, a dokonce nejvyšší od roku 2001. Zkrátka Slunce je aktivnější, než uváděly předpovědi některých vědců a je ozdobeno velkým množstvím skvrn. S tím souvisí, že ty největší lze spatřit také okem přes bezpečný filtr, jako je např. svářečské sklo č. 14. zvýšená. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. S aktivitou Slunce souvisí také řada erupcí, které v uplynulém týdnu dosahovaly střední kategorie M a ty nejsilnější X zatím nenastaly.

Kometa 13P/Olbers už zeslábla k 8 mag, ale stále jde o jedinou dobře dostupnou amatérsky viditelnou kometu. Nejjasnější kometou je nyní C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která stále zjasňuje a momentálně by při tomto vývoji mohla mít na říjnové večerní obloze někde mezi 3 a 4 mag, což by stačilo slabě na viditelnost i pouhým okem. Zatím je její vývoj pořád velmi nejistý, ale asi by z ní něco zbýt mohlo. Více uvidíme asi až na začátku října díky vesmírným dalekohledům, protože kometu nyní budeme sledovat hlavně v jejich přístrojích, protože je úhlově blízko Slunce.

Kosmonautika a sondy

Starliner s astronauty neodletí. Oficiálně to potvrdila NASA. Posádka Butch Wilmore a Sunita Williams zůstanou na stanici až do února a jakmile přiletí pouze dvoučlenná posádka mise Crew 9, přidají se k nim a přistanou s nimi až v únoru 2025. Starliner firmy Boeing je natolik nespolehlivý, že bude třeba jeho design přepracovat nebo program úplně zrušit. Uvidíme, jak to s touto lodí bude. Smutné je, že problém s ventily se neřešil už po předchozím ověřovacím letu bez posádky. Před deseti lety by se Boeing vysmíval SpaceX, že to, co oni zkouší, udělá Boeing pořádně, ale dnes je to naopak.

Crew Dragony jsou nyní připraveny dva a ta druhá mise je ještě mnohem zajímavější. Jedná se o soukromou misi Polaris Dawn na polární oběžnou dráhu! Hlavní osobou, která za tím stojí je Jared Isaacman, který s sebou bere další tři komerční cestující, podobně, jako v roce 2021 při misi Inspiration4. Aby toho nebylo málo, tak tato mise nejenže poletí na nezvyklou dráhu se zvýšenou radiací, v plánu je také výstup do volného kosmu a přesun na dráhu s velmi vysokým apogeem, kam se od Apolla 17 člověk nepodíval. Start je v plánu v úterý 27. srpna v 9:38 SELČ. Doporučujeme videoupoutávku mise a Živě a česky komentovaný přenos.

Také Blue Origin chystá další soukroou misi. 29. 8. má startovat šest soukromníků na suborbitální skok v lodi New Shepard, misi NS-26. Selhání jednoho ze tří padáků na předchozí misi bylo vyšetřeno a zřejmě nejde o závažný problém.

Výročí

28. srpna 1789 (235 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Tento úchvatný ledový Měsíc má poblíž jižního pólu známé trhliny zvané tygří drápy, kde tryská z pod povrchu vodní pára. Pod povrchem měsíce byla také potvrzena existence podpovrchového oceánu, který se skrývá pod tlustou ledovou kůrou.

30. srpna 1979 (45 let) byl pomocí korónografu SOLWIND pozorován zánik komety Howard-Koomen-Michels u Slunce . Bylo to poprvé, co byl přílet komety a její vypaření pozorován z vesmíru. Družice P78-1, na které byl korónograf umístěn, byla po ukončení mise zničena 13. 9. 1985 při testu rakety určené proti družicím.

1. září 1859 (165 let) zpozoroval R. Carrington velkou sluneční erupci. Ta se projevila i v bílém světle, takže šlo o opravdu mimořádný úkaz. Jejím důsledkem byly obrovské polární záře o den později, pozorované především v severní Americe. Pozorování přicházela i z celého karibiku a ze severních oblastí Jižní Ameriky. Během dne se indukovalo v telegrafních drátech takové napětí, že to způsobilo místní zahoření papíru v telegrafech a el. šok telegrafistům. Jak extrémní důsledky by měla podobná erupce dnes, si raději ani nechceme představit. Předpokládat bychom mohli výpadky elektřiny i poškození družic na oběžné dráze. Lidé si tehdy uvědomili, že sluneční erupce souvisí s geomagnetickou aktivitou a začal vznikat nový obor vesmírného počasí. Velmi zajímavě a snad i realisticky napsaný příběh v angličtině popisuje, co bychom mohli zažít při podobné takové erupci dnes.

1. září 1979 (45 let) se sonda Pioneer 11 protáhla v blízkosti planety Saturn, když prolétla nebezpečným územím v rovině prstenců. S výhodou se tak mohlo ověřit, zda je tato zóna bezpečná i pro sondy Voyager, které byly tou dobou u Jupiteru.

1. září 1804 (220 let) objevil Karl Ludwig Harding planetku (3) Juno. Tehdy to byla v období čtyř let již třetí taková planetka objevená mezi drahami Marsu a Jupiteru. Potom v roce 1807 se podařilo nalézt ještě Vestu, ale to bylo na dlouhých 38 roků vše. Dnes je díky CCD kamerám a přehlídkám oblohy situace odlišná. Planetek je zde známo už přibližně jeden milion.

Výhled na příští týden 

• Merkur jako zjasňující jitřenka
• Výročí: jasné polární záře 1859
• Výročí: Elisabeth Roemer
• Výročí: James Van Allen
• Výročí: Heinrich Kreutz

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).