Astronomové byli poprvé svědky prudké kosmické srážky, při níž jedna galaxie proniká intenzivním zářením do druhé. Jejich výsledky, publikované dnes v časopise Nature, ukazují, že toto záření tlumí schopnost zraněné galaxie tvořit nové hvězdy. Tato nová studie kombinuje pozorování z dalekohledu VLT...
Aktivní galaktická jádra a některé rentgenové dvojhvězdy spojuje to, že u nich dochází k dopadu hmoty na černou díru. V případě galaxií má černá díra hmotnost milion až miliardakrát větší, než je hmotnost našeho Slunce. U rentgenových dvojhvězd má černá díra jen několik jednotek až desítek hmot...
Proč z galaxií vyvěrají výtrysky, které vypadají jako duchové? A proč se ještě navíc zdá, že tancují? Načechrané a pokroucené výtrysky ze superhmotných černých děr v centrech dvou hostitelských galaxií (nahoře uprostřed a vlevo dole) se nepodobají ničemu, co jsme dosud viděli. Objevili je...
Aktivní jádra galaxií jsou jedním z vděčných cílů pro testy obecné teorie relativity. Prostředí v blízkosti hmotného kompaktního objektu se k záření chová jinak, než jsme zvyklí ze své každodenní zkušenosti. Ne všechny otázky ohledně aktivních galaktických jader jsou zodpovězeny a některé nelze než...
Z pozorování je známo, že se v centrech aktivních galaktických jader, v těsném okolí černé veledíry, nachází oblast vysoce ionizovaného plazmatu, kde vzniká rentgenové záření. Spektra tohoto záření v minulosti vědci využívali například k určení teploty této tzv. koróny. Tým z ASU (Francesco...
Jiří Svoboda z ASU se ve spolupráci se zahraničními kolegy zabýval srovnáním vlastností aktivních galaktických jader s rentgenovými dvojhvězdami. Společným jmenovatelem podstatným pro aktivitu těchto objektů je akrece, plynulý dopad hmoty na černou díru. Černá díra ve dvojhvězdném systému dosahuje...
Vedci vytvorili počítačové simulácie udalostí, ktoré sa odohrali krátko po Veľkom tresku. Ich cieľom je lepšie pochopenie toho ako sa formujú hviezdy. Za týmto účelom vytvorili doposiaľ najlepší obrázok masívnych výbuchov, ktoré riadili tvorbu galaxií (vrátane našej Mliečnej dráhy), a dodnes...
Astronomové pracující s přehlídkovým dalekohledem VISTA na observatoři ESO/Paranal objevili dosud neznámou strukturu v naší Galaxii. Při mapování rozložení proměnných hvězd Cefeid se jim podařilo odhalit disk mladých hvězd skrytý za hustými oblaky prachu v centrální výduti Galaxie. ...
Aktivní galaxie jsou vynikajícími vzdálenými laboratořemi pro studium nejrůznějších procesů probíhajících ve vysokoenergetickém spektru. Podle současného paradigmatu jsou různé typy aktivních galaxií důsledkem různého úhlu pohledu na jeden typ objektů. Jeden takový exemplář, galaxie Fairall 51,...
Jak by to vypadalo, pokud bychom cestovali do nitra aktivní galaxie? O většině galaktických center se předpokládá, že hostí černé díry miliónkrát hmotnější, než naše Slunce. Prostor kolem těchto superhmotných černých děr může být ovšem vzdálený od klidu, může blikat v mnoha barvách a dokonce...
Tento úžasně podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je zaměřený na galaxii Cygnus A. Cygnus A, zde zpodobněný oběžnou observatoří Chandra, je vidět jako efektní vysokoenergetický rentgenový zdroj. Ve skutečnosti je ale slavnější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A obklopuje fantastická směsice hvězdokup modrých mladých hvězd, obrovských zářících plynných mračen a impozantních tmavých prachových pásů. Tato mozaika snímků z Hubble Space Telescope pořízených v modrém, zeleném a červeném světle byla...
Tento vysoce podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je vzcentrován na galaxii Cygnus A. Snímek pořídila oběžná observatoř Chandra. Zde je Cygnus A vidět jako spektakulární vysokoenergetický rentgenový zdroj, ale Cygnus A je známější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Co září na gama obloze? Tento simulovaný snímek modeluje intenzity záření gama s více jak 40 miliónů krát větší energií než viditelné světlo a ukazuje, jak by mohla vypadat obloha pro gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope) po jeho prvním roce na oběžné dráze. Na tomto...
Astronomové byli poprvé svědky prudké kosmické srážky, při níž jedna galaxie proniká intenzivním zářením do druhé. Jejich výsledky, publikované dnes v časopise Nature, ukazují, že toto záření tlumí schopnost zraněné galaxie tvořit nové hvězdy. Tato nová studie kombinuje pozorování z dalekohledu VLT...
Aktivní galaktická jádra a některé rentgenové dvojhvězdy spojuje to, že u nich dochází k dopadu hmoty na černou díru. V případě galaxií má černá díra hmotnost milion až miliardakrát větší, než je hmotnost našeho Slunce. U rentgenových dvojhvězd má černá díra jen několik jednotek až desítek hmot...
Proč z galaxií vyvěrají výtrysky, které vypadají jako duchové? A proč se ještě navíc zdá, že tancují? Načechrané a pokroucené výtrysky ze superhmotných černých děr v centrech dvou hostitelských galaxií (nahoře uprostřed a vlevo dole) se nepodobají ničemu, co jsme dosud viděli. Objevili je...
Aktivní jádra galaxií jsou jedním z vděčných cílů pro testy obecné teorie relativity. Prostředí v blízkosti hmotného kompaktního objektu se k záření chová jinak, než jsme zvyklí ze své každodenní zkušenosti. Ne všechny otázky ohledně aktivních galaktických jader jsou zodpovězeny a některé nelze než...
Z pozorování je známo, že se v centrech aktivních galaktických jader, v těsném okolí černé veledíry, nachází oblast vysoce ionizovaného plazmatu, kde vzniká rentgenové záření. Spektra tohoto záření v minulosti vědci využívali například k určení teploty této tzv. koróny. Tým z ASU (Francesco...
Jiří Svoboda z ASU se ve spolupráci se zahraničními kolegy zabýval srovnáním vlastností aktivních galaktických jader s rentgenovými dvojhvězdami. Společným jmenovatelem podstatným pro aktivitu těchto objektů je akrece, plynulý dopad hmoty na černou díru. Černá díra ve dvojhvězdném systému dosahuje...
Vedci vytvorili počítačové simulácie udalostí, ktoré sa odohrali krátko po Veľkom tresku. Ich cieľom je lepšie pochopenie toho ako sa formujú hviezdy. Za týmto účelom vytvorili doposiaľ najlepší obrázok masívnych výbuchov, ktoré riadili tvorbu galaxií (vrátane našej Mliečnej dráhy), a dodnes...
Astronomové pracující s přehlídkovým dalekohledem VISTA na observatoři ESO/Paranal objevili dosud neznámou strukturu v naší Galaxii. Při mapování rozložení proměnných hvězd Cefeid se jim podařilo odhalit disk mladých hvězd skrytý za hustými oblaky prachu v centrální výduti Galaxie. ...
Aktivní galaxie jsou vynikajícími vzdálenými laboratořemi pro studium nejrůznějších procesů probíhajících ve vysokoenergetickém spektru. Podle současného paradigmatu jsou různé typy aktivních galaxií důsledkem různého úhlu pohledu na jeden typ objektů. Jeden takový exemplář, galaxie Fairall 51,...
Jak by to vypadalo, pokud bychom cestovali do nitra aktivní galaxie? O většině galaktických center se předpokládá, že hostí černé díry miliónkrát hmotnější, než naše Slunce. Prostor kolem těchto superhmotných černých děr může být ovšem vzdálený od klidu, může blikat v mnoha barvách a dokonce...
Tento úžasně podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je zaměřený na galaxii Cygnus A. Cygnus A, zde zpodobněný oběžnou observatoří Chandra, je vidět jako efektní vysokoenergetický rentgenový zdroj. Ve skutečnosti je ale slavnější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A obklopuje fantastická směsice hvězdokup modrých mladých hvězd, obrovských zářících plynných mračen a impozantních tmavých prachových pásů. Tato mozaika snímků z Hubble Space Telescope pořízených v modrém, zeleném a červeném světle byla...
Tento vysoce podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je vzcentrován na galaxii Cygnus A. Snímek pořídila oběžná observatoř Chandra. Zde je Cygnus A vidět jako spektakulární vysokoenergetický rentgenový zdroj, ale Cygnus A je známější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Co září na gama obloze? Tento simulovaný snímek modeluje intenzity záření gama s více jak 40 miliónů krát větší energií než viditelné světlo a ukazuje, jak by mohla vypadat obloha pro gama dalekohled GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope) po jeho prvním roce na oběžné dráze. Na tomto...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
