Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Její známější obrysy jsou vidět v jasnější centrální oblasti mlhoviny v tomto působivém širokoúhlém pohledu. Tento široký a hluboký snímek, který kombinuje data ze dvou dalekohledů, také ale ukazuje její...
NGC 247 je spirální galaxie při rozměru 70 000 světelných let menší než nmaše Mléčná dráha. Podle změřené vzdálenosti pouze 11 miliónů světelných let je blízká. Z naší perspektivy je vidět téměř zepředu a dominuje tomuto teleskopickému pohledu v souhvězdí Velryby (Cetus). Zřetelná prázdnota na...
NGC 247 je spirální galaxie menší než naše Mléčná dráha, měří jen asi 70 000 světelných let. Její změřená vzdálenost je jen pouhých 11 miliónů světelných let, takže je blízko. Z naší perspektivy je skloněná tak, že je vidět téměř z boku a dominuje tomuto teleskopickému poli v jižním souhvězdí...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou na tomto působivém širokoúhlém pohledu vidět v jasnější centrální oblasti. Ovšem kompozitní obraz kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic a ukazuje také extrémně slabé...
Na okraji satelitní galaxie Malé Magellanovo mračno vzdálené asi 200 tisíc světelných let se nachází pouhých 5 miliónů let stará hvězdokupa NGC 602. Na tomto krásném snímku celé oblasti z Hubbla je vidět, že hvězdokupu NGC 602 obklopuje zárodečný plyn a prach. Fantastické hřebeny a...
Kometa Lulin sice už na noční obloze slábne, ale uchystala nám některé nádherné kosmické pohledy. Kometa Lulin při svém rychlém pohybu na pozadí hvězd krátce pózovala se Saturnem a Regulem (Alfa Leo). Zde je ale vidět proti poli vzdálených galaxií. Aby byly vidět slabé galaxie pozadí i...
V blízkém okolí satelitní galaxie Malé Magellanovo mračno vzdálené asi 200 tisíc světelných let se nachází mladá hvězdokupa NGC 602 o stáří pouhých 5 milionů let. Na tomto skvělém Hubblovu snímku je NGC 602 obklopena zárodečným plynem a prachem. Fantastické brázdy a obrácené tvary silně...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou vidět na tomto působivém širokoúhlém pohledu v jasnější centrální oblasti. Tento kompozitní obraz ale kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic, aby se též ukázalo velice...
Na okraji Small Magellanic Cloud, satelitní galaxie vzdálené asi 200 000 světelných let, se nachází hvězdokupa NGC 602 stará, vlastně mladá, jen 5 miliónů let. NGC 602 obklopuje plyn a prach a je vidět na tomt krásném snímku z Hubbla této oblasti. Fantastické hřebeny a brázdy naznačují, že...
Skvostná spirální galaxie NGC 1309 se je vzdálená asi 100 miliónů světelných let a nachází se v souhvězdí Eridanus. NGC 1309 má asi 30 000 světelných let, tedy jednu třetinu velikosti naší větší Mléčné dráhy. Spirální ramena NGC 1309 trasují modravé kupy mladých hvězd a prachové pásy a...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Její známější obrysy jsou vidět v jasnější centrální oblasti mlhoviny v tomto působivém širokoúhlém pohledu. Tento široký a hluboký snímek, který kombinuje data ze dvou dalekohledů, také ale ukazuje její...
NGC 247 je spirální galaxie při rozměru 70 000 světelných let menší než nmaše Mléčná dráha. Podle změřené vzdálenosti pouze 11 miliónů světelných let je blízká. Z naší perspektivy je vidět téměř zepředu a dominuje tomuto teleskopickému pohledu v souhvězdí Velryby (Cetus). Zřetelná prázdnota na...
NGC 247 je spirální galaxie menší než naše Mléčná dráha, měří jen asi 70 000 světelných let. Její změřená vzdálenost je jen pouhých 11 miliónů světelných let, takže je blízko. Z naší perspektivy je skloněná tak, že je vidět téměř z boku a dominuje tomuto teleskopickému poli v jižním souhvězdí...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou na tomto působivém širokoúhlém pohledu vidět v jasnější centrální oblasti. Ovšem kompozitní obraz kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic a ukazuje také extrémně slabé...
Na okraji satelitní galaxie Malé Magellanovo mračno vzdálené asi 200 tisíc světelných let se nachází pouhých 5 miliónů let stará hvězdokupa NGC 602. Na tomto krásném snímku celé oblasti z Hubbla je vidět, že hvězdokupu NGC 602 obklopuje zárodečný plyn a prach. Fantastické hřebeny a...
Kometa Lulin sice už na noční obloze slábne, ale uchystala nám některé nádherné kosmické pohledy. Kometa Lulin při svém rychlém pohybu na pozadí hvězd krátce pózovala se Saturnem a Regulem (Alfa Leo). Zde je ale vidět proti poli vzdálených galaxií. Aby byly vidět slabé galaxie pozadí i...
V blízkém okolí satelitní galaxie Malé Magellanovo mračno vzdálené asi 200 tisíc světelných let se nachází mladá hvězdokupa NGC 602 o stáří pouhých 5 milionů let. Na tomto skvělém Hubblovu snímku je NGC 602 obklopena zárodečným plynem a prachem. Fantastické brázdy a obrácené tvary silně...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou vidět na tomto působivém širokoúhlém pohledu v jasnější centrální oblasti. Tento kompozitní obraz ale kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic, aby se též ukázalo velice...
Na okraji Small Magellanic Cloud, satelitní galaxie vzdálené asi 200 000 světelných let, se nachází hvězdokupa NGC 602 stará, vlastně mladá, jen 5 miliónů let. NGC 602 obklopuje plyn a prach a je vidět na tomt krásném snímku z Hubbla této oblasti. Fantastické hřebeny a brázdy naznačují, že...
Skvostná spirální galaxie NGC 1309 se je vzdálená asi 100 miliónů světelných let a nachází se v souhvězdí Eridanus. NGC 1309 má asi 30 000 světelných let, tedy jednu třetinu velikosti naší větší Mléčné dráhy. Spirální ramena NGC 1309 trasují modravé kupy mladých hvězd a prachové pásy a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
