Uvnitř mlhoviny Kukla se nachází nově vznikající hvězdokupa. Tato nádherná mlhovina katalogizovaná jako IC 5146 má téměř 15 světelných roků. Tento objekt stoupá vysoko na severní letní noční obloze a nachází se asi 4000 světelných roků daleko v souhvězdí Labutě (Cygnus). Podobně jako jiné oblasti,...
Kdy mlhovina vypadá jako kometa? V hustém poli hvězd, které pokrývá přes 2 stupně ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labuti (Cygnus), je pro oko přitažlivá mlhovina Kukla. Kosmická Kukla, kompaktní hvězdotvorná oblast, vypadá jak vykřičník s jasnou emisní a reflexní mlhovinou vlevo a s dlouhou stopou...
Uvnitř mlhoviny Kukla vzniká nová hvězdokupa. Tato krásná mlhovina velká 15 světelných roků je katalogizována jako IC 5146. Na severní letní noční obloze stoupá vysoko v souhvězdí Labutě (Cygnus) a nachází se asi 4000 světelných roků daleko. Tato oblast, stejně jako jiné hvězdotvorné oblasti, vyniká...
V mlhovině Kukla vzniká nová hvězdokupa. Kosmická Kukla vpravo nahoře také zakončuje dlouhou řadu neprůhledných mračen mezihvězdného prachu od ní vlevo. Tato krásná mlhovina je katalogizovaná jako IC 5146, měří téměř 15 světelných let a nachází se zhruba 3300 světelných let daleko v severním...
V nahuštěném poli hvězd, které pokrývá ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) přes 2 stupně, oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato kosmická Kukla je kompaktní hvězdotvornou oblastí a dělá tečku za dlouhou stopou neprůhledných mezihvězdných prachových mračen. Mlhovina katalogizovaná jako IC...
V tomto hustém hvězdném poli, které ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá o něco více než 2 stupně, je mlhovina Kukla s jakoby přikresleným okem. Kosmická Kukla je kompaktní hvězdotvornou oblastí, která zakončuje dlouhou řadu zakrývajících mezihvězdných prachových mračen. Téměř 15...
V tomto poli natěsnaném hvězdami, které ve vysokoletícím souhvězdí Labutě (Cygnus) zabírá asi 3 stupně, oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato kosmická Kukla je hvězdotvornou oblastí, která uzavírá dlouhý řetězec temných prachových meziplanetárních mračen. Je katalogizovaná jako IC 5146, je...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Uvnitř mlhoviny Kukla je nově se rozvíjející hvězdokupa. Tato krásná mlhovina katalogizovaná jako IC 5146 je široká téměř 15 světelných let a nachází se asi 4000 světelných let daleko v severním souhvězdí Labutě (Cygnus). Podobně jako jiné hvězdotvorné oblasti vyniká červenou barvou ze...
Uvnitř mlhoviny Kukla je nově se rozvíjející hvězdokupa. Tato krásná mlhovina katalogizovaná jako IC 5146 je široká téměř 15 světelných let a nachází se asi 4000 světelných let daleko v severním souhvězdí Labutě (Cygnus). Podobně jako jiné hvězdotvorné oblasti vyniká červenou barvou ze...
Jak vznikly barvy v mlhovině Kukla? Mlhovina Kukla, katalogizovaná jako IC 5146, je velmi krásná mlhovina, která se nachází asi 4000 světelných let daleko v souhvězdí Labutě (Cygnus). Uvnitř mlhoviny Kukla nyní vzniká otevřená hvězdokupa. Podobně jako jiné hvězdné porodnice, tak...
Jak vznikla tato mlhovina? Mlhovina Zámotek, katalogizovaná jako IC 5146, je velice krásná mlhovina, která se nachází v souhvězdí Labutě (Cygnus) asi 4000 světelných let daleko. Uvnitř Zámotku je nově se vyvíjející otevřená hvězdokupa. Podobně jako jiné hvězdné kolébky, je i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
