Na tomto kosmickém snímku je vidět galaxie NGC 660. NGC 660 se nachází ve vzdálenosti přes 40 miliónů světelných let, plave si v hranicích souhvězdí Ryb a její zvláštní vzhled způsobuje polární prstenec. Galaxie s polárním prstencem jsou vzácné, podstatná část jejich hvězd, prachu a plynu...
Při sledování dávné srážky galaxie s galaxií ve vzdálenosti asi 200 miliónů světelných let od Země je vidět, že z na plyn bohaté galaxie NGC 5291 byly daleko do mezigalaktického prostoru vymrštěny její trosky. Ve středu této nádherné scény je vidět NGC 5291 a nejspíše vnitřní smyčka, též známá...
Sledujte oje Velkého vozu, až se dostanete k jeho poslední jasné hvězdě. Potom posuňte dalekohled trochu na jih a na západ a můžete najít tento úžasný pár interagujících galaxií, 51. položku ve slavném katalogu Charlese Messiera. Tato velká galaxie, zřejmě ta původní spirální mlhovina, má...
Na této kosmické momentce, což je ostrý kompozitní obraz tvořený snímky přes úzkopásmové i širokopásmové filtry dalekohledu Gemini Sever na Mauna Kea, je vidět galaxie NGC 660. NGC 660 je přes 20 miliónů světelných let daleko, plave si v hranicích souhvězdí Ryb, (Pisces) a díky svému...
Na tomto kosmickém potrétu, který je ostrým kompozitním obrazem z široko a úzkopásmových obrazových dat dalekohledu Gemini North na Mauna Kea, je galaxie NGC 660. Za pekuliární vzhled vděčí NGC 660 polárnímu prstenci, je ve vzdálenosti asi 20 miliónů světelných let a plave si v hranicích ...
Sledujte oje Velkého vozu až se dostanete k jeho poslední jasné hvězdě. Potom dalekohled posuňte trochu na jih a na západ až najdete tento krásný pár interagujících galaxií, 51. položku ve slavném katalogu Charlese Messiera. Velká spirální galaxie, které se kdysi říkalo spirální...
V tomto koutku nebe plném barev je zvláštní systém galaxií katalogizovaný jako Arp 227 a nachází se ve vzdálenosti asi 100 miliónů světelných let. Arp 227 si plave v souhvězdí Ryb a skládá se ze dvou galaxií, té výrazné, podivuhodné galaxie NGC 474 s obálkou vlevo a její modré sousedky se...
Tato kosmická scéna, dobře vybrané teleskopické pole v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), se galaxiemi jenom hemží. Z nich je nejvýraznější pár spirálních galaxií NGC 3718 (vpravo nahoře) a NGC 3729 (ve středu dole), ve vzdálenosti zhruba 52 miliónů světelných let. Přes jasnou...
Na tomto kosmickém snímku je vidět galaxie NGC 660. NGC 660 se nachází ve vzdálenosti přes 40 miliónů světelných let, plave si v hranicích souhvězdí Ryb a její zvláštní vzhled způsobuje polární prstenec. Galaxie s polárním prstencem jsou vzácné, podstatná část jejich hvězd, prachu a plynu...
Při sledování dávné srážky galaxie s galaxií ve vzdálenosti asi 200 miliónů světelných let od Země je vidět, že z na plyn bohaté galaxie NGC 5291 byly daleko do mezigalaktického prostoru vymrštěny její trosky. Ve středu této nádherné scény je vidět NGC 5291 a nejspíše vnitřní smyčka, též známá...
Sledujte oje Velkého vozu, až se dostanete k jeho poslední jasné hvězdě. Potom posuňte dalekohled trochu na jih a na západ a můžete najít tento úžasný pár interagujících galaxií, 51. položku ve slavném katalogu Charlese Messiera. Tato velká galaxie, zřejmě ta původní spirální mlhovina, má...
Na této kosmické momentce, což je ostrý kompozitní obraz tvořený snímky přes úzkopásmové i širokopásmové filtry dalekohledu Gemini Sever na Mauna Kea, je vidět galaxie NGC 660. NGC 660 je přes 20 miliónů světelných let daleko, plave si v hranicích souhvězdí Ryb, (Pisces) a díky svému...
Na tomto kosmickém potrétu, který je ostrým kompozitním obrazem z široko a úzkopásmových obrazových dat dalekohledu Gemini North na Mauna Kea, je galaxie NGC 660. Za pekuliární vzhled vděčí NGC 660 polárnímu prstenci, je ve vzdálenosti asi 20 miliónů světelných let a plave si v hranicích ...
Sledujte oje Velkého vozu až se dostanete k jeho poslední jasné hvězdě. Potom dalekohled posuňte trochu na jih a na západ až najdete tento krásný pár interagujících galaxií, 51. položku ve slavném katalogu Charlese Messiera. Velká spirální galaxie, které se kdysi říkalo spirální...
V tomto koutku nebe plném barev je zvláštní systém galaxií katalogizovaný jako Arp 227 a nachází se ve vzdálenosti asi 100 miliónů světelných let. Arp 227 si plave v souhvězdí Ryb a skládá se ze dvou galaxií, té výrazné, podivuhodné galaxie NGC 474 s obálkou vlevo a její modré sousedky se...
Tato kosmická scéna, dobře vybrané teleskopické pole v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), se galaxiemi jenom hemží. Z nich je nejvýraznější pár spirálních galaxií NGC 3718 (vpravo nahoře) a NGC 3729 (ve středu dole), ve vzdálenosti zhruba 52 miliónů světelných let. Přes jasnou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
