Co všechno se skrývá v Mlhovině v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné útvary jsou ve skutečnosti molekulární mračna, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak hustého, že se stal neprůhledným. Pro srovnání, tato mračna jsou typicky mnohem řidší, než zemská atmosféra. Zde je vidět podrobný snímek jádra...
Tmavé útvary s jasným lemováním, které zaplňují prašnou mlhovinu NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého a velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), asi 4000 světelných let daleko. Hmotné mladé hvězdy, které se v této...
Nejsou živé, ale umírají. Tyto neobvyklé útvary jsou v Mlhovině v Lodním kýlu, několik z nich je vidět tady a nejlépe se dají popsat tím, že se vypařují. Energetické světlo a větry okolních hvězd rozbíjejí tmavá prachová zrna, která tyto neprůhledné útvary tvoří. Je ironické, že ...
Z vajec tohoto kuřete se mohou vyléhnout hvězdy. Emisní mlhovina na snímku nahoře je katalogizovaná jako IC 2944 a pro její celkový vzhled se jí říká mlhovina Běžící kuře. Snímek byl pořízen nedávno z observatoře Siding Spring v Austrálii a představuje vědecky přiřazené barvy. Skoro...
Ne, nežijí, ale umírají. Neobvyklé bloby v mlhovině Lodní kýl (Carina), z nichž některé jsou vidět jak plynou vpravo nahoře, lze nejlépe popsat jako vypařující se. Energetické světlo a větry z blízkých hvězd rozbíjejí tmavá zrnka prachu, která činí tyto ikonické útvary neprůhlednými. Je...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru do oblohy astronomové nyní znají jako molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky veškeré viditelné světlo emitované hvězdami pozadí. Strašidelně tmavé okolí činí z...
Jaké temné útvary číhají v zákoutích mlhoviny Carina? Ty hrozivé tvary jsou ve skutečnosti molekulární mraky, zhuštěniny molekulárního plynu a prachu tak hustého, že jsou neprůhledné. Ovšem ve srovnání s mračny v pozemské atmosféře jsou tato mračna mnohem řidší. Nahoře je zobrazena...
Na pozadí na hvězdy bohatého pole a zářícího vodíku na tomto podrobném snímku IC 2944, jasné hvězdotvorné oblasti vzdálené 5900 světelných let v souhvězdí Kentaur (Centaurus) z Hubblova kosmického dalekohledu, jsou v siluetě vidět neprůhledná mračna mezihvězdného plynu a prachu. Tu největší...
Jaké temné stíny číhají v mlhách mlhoviny Carina? Ty zlověstné figury jsou ve skutečnosti molekulární mračna, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak hustého, že se stává neprůhledným. Ovšem v porovnání s pozemskou atmosférou jsou tato mračna typicky mnohem řidší. Obrázek nahoře je...
V souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) jsou vidět plynoucí vlečky prachu ne proto, že září, ale protože světlo absorbují a odrážejí. Poblíž jasných hvězd se zdá prach více modrý, protože přednostně odráží modré světlo. Husté uzlíky prachu jsou tak tlusté, že přes ně...
Co všechno se skrývá v Mlhovině v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné útvary jsou ve skutečnosti molekulární mračna, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak hustého, že se stal neprůhledným. Pro srovnání, tato mračna jsou typicky mnohem řidší, než zemská atmosféra. Zde je vidět podrobný snímek jádra...
Tmavé útvary s jasným lemováním, které zaplňují prašnou mlhovinu NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého a velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), asi 4000 světelných let daleko. Hmotné mladé hvězdy, které se v této...
Nejsou živé, ale umírají. Tyto neobvyklé útvary jsou v Mlhovině v Lodním kýlu, několik z nich je vidět tady a nejlépe se dají popsat tím, že se vypařují. Energetické světlo a větry okolních hvězd rozbíjejí tmavá prachová zrna, která tyto neprůhledné útvary tvoří. Je ironické, že ...
Z vajec tohoto kuřete se mohou vyléhnout hvězdy. Emisní mlhovina na snímku nahoře je katalogizovaná jako IC 2944 a pro její celkový vzhled se jí říká mlhovina Běžící kuře. Snímek byl pořízen nedávno z observatoře Siding Spring v Austrálii a představuje vědecky přiřazené barvy. Skoro...
Ne, nežijí, ale umírají. Neobvyklé bloby v mlhovině Lodní kýl (Carina), z nichž některé jsou vidět jak plynou vpravo nahoře, lze nejlépe popsat jako vypařující se. Energetické světlo a větry z blízkých hvězd rozbíjejí tmavá zrnka prachu, která činí tyto ikonické útvary neprůhlednými. Je...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru do oblohy astronomové nyní znají jako molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky veškeré viditelné světlo emitované hvězdami pozadí. Strašidelně tmavé okolí činí z...
Jaké temné útvary číhají v zákoutích mlhoviny Carina? Ty hrozivé tvary jsou ve skutečnosti molekulární mraky, zhuštěniny molekulárního plynu a prachu tak hustého, že jsou neprůhledné. Ovšem ve srovnání s mračny v pozemské atmosféře jsou tato mračna mnohem řidší. Nahoře je zobrazena...
Na pozadí na hvězdy bohatého pole a zářícího vodíku na tomto podrobném snímku IC 2944, jasné hvězdotvorné oblasti vzdálené 5900 světelných let v souhvězdí Kentaur (Centaurus) z Hubblova kosmického dalekohledu, jsou v siluetě vidět neprůhledná mračna mezihvězdného plynu a prachu. Tu největší...
Jaké temné stíny číhají v mlhách mlhoviny Carina? Ty zlověstné figury jsou ve skutečnosti molekulární mračna, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak hustého, že se stává neprůhledným. Ovšem v porovnání s pozemskou atmosférou jsou tato mračna typicky mnohem řidší. Obrázek nahoře je...
V souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) jsou vidět plynoucí vlečky prachu ne proto, že září, ale protože světlo absorbují a odrážejí. Poblíž jasných hvězd se zdá prach více modrý, protože přednostně odráží modré světlo. Husté uzlíky prachu jsou tak tlusté, že přes ně...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
