Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Astronomové věří, že našli doposud nejsilnější výbuch černé díry ve Vesmíru. Na kompozitním obrazu ve falešných barvách je vidět kupa galaxií v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) Obraz obsahuje rentgenové snímky (z observatoří Chandra a XMM-Newton) v purpurové barvě a rádiový snímek (z indického...
Tímto úžasným zorným polem se nyní potuluje Mars a je vidět doslova před těmito malebnými kosmickými mračny. Mozaika vznikla z teleskopických snímků a měří asi 5 stupňů (10 úplňků). Zachycuje polohu planety 26. srpna něco přes 7 světelných minut od Země a velice blízko od jasné hvězdy...
Hvězda Zeta Ophiuchi uhání mezi hvězdami jako loď, která pluje kosmickým mořem a vytváří přitom obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném snímku z družice WISE. Na pohledu ve falešných barvách modravá hvězda zeta Oph o hmotnosti více než 20...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Podobně jako loď, která brázdí kosmické moře, tak i uprchlá hvězda Zeta Ophiuchi vytváří vlnu mezihvězdného oblouku neboli rázovou vlnu, která je vidět na tomto výtečném infračerveném portrétu z družice WISE. Modravá hvězda Zeta Oph na tomto snímku ve falešných barvách je asi 20 krát hmotnější...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Astronomové věří, že našli doposud nejsilnější výbuch černé díry ve Vesmíru. Na kompozitním obrazu ve falešných barvách je vidět kupa galaxií v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) Obraz obsahuje rentgenové snímky (z observatoří Chandra a XMM-Newton) v purpurové barvě a rádiový snímek (z indického...
Tímto úžasným zorným polem se nyní potuluje Mars a je vidět doslova před těmito malebnými kosmickými mračny. Mozaika vznikla z teleskopických snímků a měří asi 5 stupňů (10 úplňků). Zachycuje polohu planety 26. srpna něco přes 7 světelných minut od Země a velice blízko od jasné hvězdy...
Hvězda Zeta Ophiuchi uhání mezi hvězdami jako loď, která pluje kosmickým mořem a vytváří přitom obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném snímku z družice WISE. Na pohledu ve falešných barvách modravá hvězda zeta Oph o hmotnosti více než 20...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Podobně jako loď, která brázdí kosmické moře, tak i uprchlá hvězda Zeta Ophiuchi vytváří vlnu mezihvězdného oblouku neboli rázovou vlnu, která je vidět na tomto výtečném infračerveném portrétu z družice WISE. Modravá hvězda Zeta Oph na tomto snímku ve falešných barvách je asi 20 krát hmotnější...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.
