Pojmenovány nové měsíce Jupitera
 |
Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.
Sluneční soustava
Kometa v přímém přenosu
Kometa C/2002 V1 (NEAT) už vstoupila do zorného pole koronografu LASCO na sluneční kosmické observatoři SOHO. Pozorovatelná tímto přístrojem bude do 20.února. Průchod perihelem nastane 18. února kolem 8. hodiny SEČ. Aktuální obrázky ze SOHO jsou publikovány zde.V článku naleznete mapku předpokládaného pohybu komety v zorném poli koronografu.
Hra na kočku a myš
Začátkem roku 2003 se k Zemi přiblížil asteroid 2002 AA29, který je prvním objeveným tělesem, které obíhá kolem Slunce po dráze velmi podobné dráze naší Země.
Pokračování na serveru planetky.cz
O této planetce jsme již na astro.cz psali v článku 2002 AA29 - souputník Země (23.10.2002)
C/2002 V1 (NEAT)
 |
Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)
Zdroj: iDnes
Kométa C/2002 V1 (NEAT)
 |
Aktuální snímky komet
Na adrese http://astro.sci.muni.cz/lelek/snimky2.html naleznete aktuální snímky komety C/2002 V1 (NEAT) pořízené večer 1.2.2003. Na uvedené adrese naleznete i další snímky pořízené Kamilem Hornochem v Lelekovicích CCD kamerou SBIG ST-6V přes dalekohled Newton 350/1660 za použití R filtru během roku 2003.C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) právě opouští zorné pole koronografu na družici SOHO, je velmi jasná a s několika ohony. Do večera bude mimo zorné pole.SOHO a C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
Kometu C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) lze již asi 12 hodin sledovatna snímcích pořízených koronografem C3 na družici SOHO.
C/2002 V1 (NEAT)
 |
Pozorovatelé Jana Tichá a Miloš Tichý
Zdroj: HaP České Budějovice
C/2002 V1 (NEAT)
 |
C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
 |
| C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) |
Obě komety C/2002 X5 (5.9mag)i C/2002 V1 (6.7mag) se postupně zjasňují a jsou pozorovatelné malými dalekohledy či triedry. Doporučujeme je při pozorování upevnit na stativ. U komety C/2002 X5 je možné pozorovat asi půl stupně dlouhý ohon.
C/2002 V1 (NEAT)
 |
Pozorovatelé Miloš Tichý a Michal Kočer
Kometa je pozorovatelná malými dalekohledy či triedry, ale velmi rychle klesá k obzoru. Mapka k vyhledánbí komety na obloze.
Zdroj: HaP České Budějovice
Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5
V sobotu 11.ledna 2002 jsem měl službu na Hvězdárně Fr. Pešty v Sezimově Ústí. Odpoledne bylo poměrně zataženo, ale již k večeru se začínalo vyjasňovat. Ovzduší bylo krásně vymrzlé, obraz byl jasný. Vzpomněl jsem si, že na astru jsou informace o dvou kometách. Ta první - 2002 X5 - se nachází právě v souhvězdí Orla, které je ovšem lépe vidět před východem Slunce.Slunce dělá mexickou vlnu
 |
| vlna na Slunci |
Planeta s prstenci... která?
Krásné prstence... ale pozor - nedíváte se na snímek planety Saturn! Rozmístění a jasnost měsíců může být jedním z vodítek, že se nejdedná o nejznámější planetu s rozsáhlým systémem prstenců. Druhým neobvyklým jevem je poměr jasnosti prstenec/planeta. Jedná se o Uran - dalšího plynného obra v sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti 3 miliard kilometrů, přibližně dvacetinásobku vzdálenosti Země - Slunce.
Sledujte komety
Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)
Blíží se dvojice jasných komet
Tiskové prohlášení ČAS číslo 44
Začátek roku 2003 nám přinese možnost sledovat dvě jasné komety, které budou zřejmě natolik nápadné, že je bude možné pozorovat i pouhým okem, zejména pak na tmavší obloze mimo města. Podobně jasné komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a na jaře letošního roku. Tentokrát však bude zcela výjimečná situace v tom, že obě komety dosáhnoumaximální jasnosti krátce po sobě - v rozmezí necelého měsíce. Pro Zemi tyto komety nebudou představovat žádné nebezpečí, naopak nabídnou pěknou podívanou pro její obyvatele.
Amalthea: měsíc plný děr
Blízké přiblížení sondy Galileo k Jupiterovu měsíci Amalthea ukázalo, že měsíc je je provrtán velkým množstvím děr a pravděpodobně (vzhledem k objemu) obsahuje více volného prostoru než pevných částí.
50 000 planetek aneb překračování hranic
Žijeme v letech planetkového boomu. Objevů klasických těles hlavního pásu, blízkozemních asteroidů i těles za drahou Neptunu přibývá rychlostí ještě před několika lety nepředstavitelnou. Další hranice padla právě před 14 dny - počet číslovaných planetek v katalogu Mezinárodní astronomické unie překročil 50.000 (slovy padesát tisíc).
Pokračování: www.planetky.cz
Neodhalená tajemství Venuše
Jaká tajemství čekají na sondu Evropské kosmické agentury Venus Express až v roce 2005 dorazí k nejbližšímu planetárnímu sousedovi? Bližší nahlédnutí slibuje sledovat planetu, která je navzdory některým společným rysům od Země zcela odlišná. Jaká tajemství čekají na Venus Express?
