Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Pavel Koten Sluneční soustava

Záhada meteoritů z Marsu je vysvětlena

Většina z 26 meteoritů, které na Zemi přilétly z Marsu, je velmi mladá. Což nesouhlasí se stářím převážné části povrchu samotné planety. Tento nesoulad, který dráždil vědce po dvě desetiletí, byl nyní vysvětlen na základě simulací dopadů větších těles na Mars.
Pavel Koten Sluneční soustava

Planetka 1997 XF11 je zpět

Planetka o průměru jednoho kilometru, která byla objevena před pěti lety, způsobila krátce poté paniku. Média se tehdy okamžitě "chytla" malé pravděpodobnosti možné srážky se Zemí v roce 2028. Dodatečná pozorování tehdy ukázala, že minimální vzdálenost, na kterou se k Zemi v daném roce planetka přiblíží, bude 2,5 násobek vzdálenosti Měsíce. Srážka tedy byla vyloučena podobně jako v řadě případů v průběhu následujících let. Planetka se nyní k Zemi vrátila.
Karel Mokrý Sluneční soustava

2002 AA29 - souputník Země

Mezinárodní tým astronomů objevil planetku sledující Zemi na její oběžné dráze. Tato planetka se přibližně za 600 let stane nestabilním satelitem Země. V říjnovém vydání MPC žurnálu oznámili, že planetka 2002 AA29 sleduje Zemi na "spirálovité" oběžné dráze a každých 95 let se těsně přiblíží k Zemi. K příštímu přiblížení dojde 9. ledna 2003. Při tomto přiblížení bude planetka daleko za drahou Měsíce a bude detekovatelná pouze velkými astronomickými přístroji. Planetka sice obíhá Slunce na stejné dráze jako Země, ale díky společnému působení gravitačních sil Slunce a Země je Země chráněna před srážkou s touto planetkou.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Quaoar - ledový svět za Plutem

img:

Na snímcích z 4. června 2002 byl objeven největší objekt ve Sluneční soustavě od nalezení Pluta před 72 lety. Jeho průměr je 1300km, doba oběhu po kruhové dráze 288 let.

Objekt LM60 zvaný "Quaoar" (vyslovte kwa-whar) je přibližně poloviční ve srovnání s Plutem. Původně byl nalezen pozemským dalekohledem. Teprve HST umožnil podrobnější zkoumání.

Pavel Gabzdyl Sluneční soustava

Pod vlivem Měsíce

img: Pod vlivem MesiceStalo se vám někdy, že jste na obzoru zahlédli nepřirozeně velký Měsíc? Máte pocit, že se za úplňkových nocí špatně spí? Uchvátila vás přehlídka barev během úplného zatmění Měsíce? Lámali jste si hlavu nad tím, proč má náš vesmírný soused nízko nad horizontem tak podivné tvary? Na tyto a další podobné otázky najdete odpověď v publikaci Pavla Gabzdyla Pod vlivem Měsíce, která seznamuje zájemce o přírodní úkazy s našim odvěkým souputníkem tak, jak ho vidíme bez dalekohledu.

Michal Švanda Sluneční soustava

10th European Solar Physics Meeting očima nosiče mikrofonu

Vědec je zcela normální člověk. Až na nepříliš časté, ale o to pak výraznější vyjímky, jej během chůze po městě nebo při jízdě prostředkem hromadné dopravy od ostatních lidí neodlišíte. Změna nastane v okamžiku, kdy přijde takový člověk do budovy výzkumného ústavu, v němž je zaměstnán. Postup práce ve vědě je vcelku uniformní a odehrává se téměř vždy v rovině následujících kroků: vědec je dlouhou dobu "izolován" v kanceláři nebo laboratoři u počítače nebo přístrojů a získává nebo zpracovává data či vymýšlí nejrůznější fyzikální aspekty svého bádání. Jedinými přáteli jsou mu stejně "postižení" kolegové bádající nad jinými problémy, s nimiž nezřídkakdy své myšlenky konzultuje a přesvědčuje je o své pravdě. Jakmile si myslí, že již má dat dost, nebo že si již své myšlenky dostatečně utřídil, neváhá a spěchá se pochlubit svým výsledkem do nějakého renomovaného časopisu nebo na konferenci. Jakmile ovšem vědec opustí výzkumný ústav, opět se až na ony zmiňované vyjímky vrací do kůže člověka z masa a kostí

Eva Marková Sluneční soustava

FAQ: Co je to cyklus SAROS a souvisí s cyklem sluneční aktivity?

Cyklus Saros je obdobím mezi periodickým opakováním zatmění Slunce a Měsíce. Trvá 18 roků 11 dní 7 hodin a 43 minut. Je to období, během něhož se Měsíc vrátí do stejné fáze a ke stejnému uzlu na své dráze. Během této doby se na Zemi vystřídá 29 zatmění Měsíce a 41 zatmění Slunce: 15 úplných, 15 částečných a 11 prstencových. Tuto periodu objevili v r. 721 před Kristem Chaldejci v Babylónii. Méně známými periodami při posuzování periodicity zatmění jsou TRITOS, která trvá přibližně 11 roků a INEX, která trvá 29 roků (je to součet period SAROS a TRITOS).

Z výše uvedeného vyplývá, že tento cyklus nesouvisí s cyklem sluneční aktivity, neboť cyklus sluneční aktivity charakterizuje dynamické jevy na Slunci, zatímco cyklus Saros pohyb těles na obloze.

Tento text je součástí FAQ (často kladené otázky) na serveru www.astro.cz Případné dotazy zasílejte na info@astro.cz

Eva Marková Sluneční soustava

Co je to sluneční cyklus?

Slunečním cyklem neboli cyklem sluneční aktivity jsou označovány periodické změny v různých projevech sluneční aktivity. Sem patří například sluneční skvrny (Wolfovo nebo relativní číslo), sluneční erupce, fakule, protuberance, ale např. i rádiové záření. Cyklus sluneční aktivity trvá v průměru 11 roků. To je doba, která uplyne od minima sluneční aktivity do dalšího minima, což je období, kdy je Slunce relativně v klidu. V té době mohou trvat i několikaměsíční období, kdy není na Slunci pozorována žádná sluneční skvrna, tj. relativní číslo slunečních skvrn je rovno nule a i další projevy sluneční aktivity jsou minimální. Naopak v době maxima se může na Slunci nacházet velký počet slunečních skvrn, může docházet i k několika velkým slunečním erupcím denně a rovněž další parametry sluneční aktivity vykazují vysoké hodnoty.

Luboš Brát Sluneční soustava

Sluneční soustava před 5 miliardami let

Pozorujte vznik naší sluneční soustavy v reálném vesmíru. Na fotografii vidíte jak mohl vypadat zárodek naší sluneční soustavy před téměř 5 miliardami let.

Na samém počátku, který se datuje přibližně na období před 4,55 miliardami let, byl rozměrný a chladný oblak složený z molekul vodíku a atomů helia...

Karel Mokrý Sluneční soustava

Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích

Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích
Jak je již dlouholetou tradicí, jednou za dva roky pořádá Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo Celostátní sluneční seminář. Setkání je určeno především pro pracovníky lidových hvězdáren a klade si za cíl informovat tyto pracovníky o nejnovějších trendech a výsledcích v oblasti výzkumu naší nejbližší hvězdy. Semináře jsou pořádány pokaždé v zajímavé oblasti Slovenské republiky a jsou tak částečně zaměřeny i na poznávání krás slovenského kraje.
Jana Tichá Sluneční soustava

První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

V noci z 1. na 2.června 2002 objevili astronomové na jihočeské Observatoři Kleť dosud neznámou planetku pohybující se v blízkosti Země. Zemi minula o pouhé 0,02 astronomické jednotky, tj. o tři a půl milionů kilometrů. Dnes se už od nás bezpečně vzdaluje do vesmíru. Patří mezi velmi vzácné planetky typu Apollo, které křižují dráhu Země. Takových těles zatím známe jenom necelých devět stovek, zatímco počet všech už někdy zaznamenaných planetek se blíží dvou set tisícům a absolutní většina takových objevů připadá na velké americké hledací projekty.

Pavel Koten Sluneční soustava

Další měsíce Jupiterovy

Objev dalších jedenácti měsíců obíhajících kolem největší planety Sluneční soutavy posunul Jupiter na první místo v tomto žebříčku. S celkovým počtem 39 měsíců předstihl do té doby vedoucí Saturn o celých osm kusů. Objev byl učiněn pomocí 3,6m Kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu na Mauna Kea na Havaji. Snímky získala jedna z největších digitálních kamer používaných v astronomii nazývaná "12K", protože má průměr 12 tisíc pixelů. Právě nová generace velkoplošných a zároveň velmi citlivých detektorů umožňuje v posledních letech zvyšovat počty měsíců velkých planet. Všechny nové měsíce obíhají na skloněných, velmi výstředných drahách, ve vzdálenostech kolem 300 poloměrů planety (21 miliónů km), ve směru opačném než je rotace Jupitera. Měsíce jsou velmi malé, jejich průměr je odhadován na dva až čtyři kilometry. Astronomové se domnívají, že tyto i další podobné měsíce byly planetami zachyceny ve velmi ranných stádiích vesmíru.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. května
PK


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stopa mezinárodní stanice ISS nad jihozápadním obzorem

Další informace »