Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5

Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5

V sobotu 11.ledna 2002 jsem měl službu na Hvězdárně Fr. Pešty v Sezimově Ústí. Odpoledne bylo poměrně zataženo, ale již k večeru se začínalo vyjasňovat. Ovzduší bylo krásně vymrzlé, obraz byl jasný. Vzpomněl jsem si, že na astru jsou informace o dvou kometách. Ta první - 2002 X5 - se nachází právě v souhvězdí Orla, které je ovšem lépe vidět před východem Slunce.

Večer jsem se proto rozcvičil při "předvádění"Měsíce, Saturnu a divácky oblíbené M32. I přes mráz (-7 °C v kopuli) přišlo na hvězdárnu několik desítek lidí, což na jednu stranu potěší, na stranu druhou člověk poměrně slušně u dalekohledu vymrzne.

Budík jsem si tentokrát nařídil v neděli na netypických 5 hodin a krátce poté jsem také vyrazil na hvězdárnu. Překvapila mne teplota, která v kopuli klesla na -11°C a po vyrovnání teplot až na -14°C. Pravdou je, že zamrzla i disketová jednotka v počítači, který je umístěn v kopuli, ale kometa je kometa. Opět malá rozcvička na Venuši a Jupiter, ale od 6 hodin začal v okolí vznikat opar, který zakryl i jasnou Venuši, natož kometu, která měla být níž k obzoru a samozřejmě podstatně méně jasná.

Tak jsem tedy kometu opět nepozoroval, ale přeji všem ostatním, aby využili ještě těch několika málo příznivých dnů a měli větší štěstí než já.

P.S.: teprve nyní po rozednění vidím, že v cestě nebyl jen opar, ale i drobná vysoká oblačnost




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zákryt Regula Měsícem

Snímek Měsíce a Regula před zákrytem.

Další informace »