Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5

Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5

V sobotu 11.ledna 2002 jsem měl službu na Hvězdárně Fr. Pešty v Sezimově Ústí. Odpoledne bylo poměrně zataženo, ale již k večeru se začínalo vyjasňovat. Ovzduší bylo krásně vymrzlé, obraz byl jasný. Vzpomněl jsem si, že na astru jsou informace o dvou kometách. Ta první - 2002 X5 - se nachází právě v souhvězdí Orla, které je ovšem lépe vidět před východem Slunce.

Večer jsem se proto rozcvičil při "předvádění"Měsíce, Saturnu a divácky oblíbené M32. I přes mráz (-7 °C v kopuli) přišlo na hvězdárnu několik desítek lidí, což na jednu stranu potěší, na stranu druhou člověk poměrně slušně u dalekohledu vymrzne.

Budík jsem si tentokrát nařídil v neděli na netypických 5 hodin a krátce poté jsem také vyrazil na hvězdárnu. Překvapila mne teplota, která v kopuli klesla na -11°C a po vyrovnání teplot až na -14°C. Pravdou je, že zamrzla i disketová jednotka v počítači, který je umístěn v kopuli, ale kometa je kometa. Opět malá rozcvička na Venuši a Jupiter, ale od 6 hodin začal v okolí vznikat opar, který zakryl i jasnou Venuši, natož kometu, která měla být níž k obzoru a samozřejmě podstatně méně jasná.

Tak jsem tedy kometu opět nepozoroval, ale přeji všem ostatním, aby využili ještě těch několika málo příznivých dnů a měli větší štěstí než já.

P.S.: teprve nyní po rozednění vidím, že v cestě nebyl jen opar, ale i drobná vysoká oblačnost




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



3. vesmírný týden 2026

3. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 1. do 18. 1. 2026. Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem je vidět ráno a dopoledne. Večer je jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem jsou Jupiter a Uran. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je trochu zvýšená a nastala i slabší polární záře. Po startu Falconu 9 z Kalifornie mohli pozorovatelé v Evropě spatřit jeho horní stupeň, když vypouštěl zbytky paliva před deorbitací. Mise Crew-11 na ISS končí asi o měsíc dříve pro zdravotní potíže jednoho z členů. Je možné, že 17. ledna začne vývoz rakety SLS mise Artemis II kolem Měsíce. Před 40 lety sledovala sonda Voyager 2 zblízka planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Falkon 9

Náhodné pozorování při podvečerním výstupu na Plešivec.

Další informace »