Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Jiří Dušek Sluneční soustava

Lidská tvář na Marsu

cydonia_tvar.jpg
Je to důležité proto, aby "ufologové" dostali konečně pádnou odpověď. Odborníci mají už dávno jasno - jde o hru světla a stínu. Podobné příklady znají i ze Země. Zajímavé, ale ne záhadné... Tak už několik roků odborníci argumentují občasné snímání "záhadné oblasti" Cydonia na povrchu sousedního Marsu.
František Martinek Sluneční soustava

Kometa na kruhové oběžné dráze

Nové snímky objektu s označením 2001 RG100, pořízené 26. 11. 2003 pomocí reflektoru Spacewatch na Kitt Peak definitivně potvrdily, že se jedná o kometu. Následně byla nalezena i na fotografiích z let 1990 a 1993. Těleso bylo objeveno v září 2001 a obdrželo předběžné označení jako planetka.

František Martinek Sluneční soustava

Hory na Venuši pokrývají kovy

Venue-Gula Mons
Venue-Gula Mons
Hory na planetě Venuši jsou pokryty tenkou vrstvou těžkých kovů. K tomuto závěru dospěli vědci z univerzity ve Washingtonu. V důsledku mimořádně vysoké teploty na povrchu planety přecházejí olovo a bismut do kapalného stavu. Unikající páry kovů ve vyšších vrstvách atmosféry (kde je nižší teplota) kondenzují a následně dopadají na horská úbočí. Tím lze vysvětlit, proč radary na kosmických sondách, které studovaly povrch Venuše, zaznamenaly vysokou odrazivost právě v horských oblastech planety.
Karel Mokrý Sluneční soustava

"odstrčený" Kuiperův pás

interakce mezi Neptunem a vznikajicim Kuiperovym pasem
Animace (1.2M) zobrazující interakci
mezi Neptunem a vznikajícím
Kuiperovým pásem.
Již více než deset let je potvrzena existence Kuiperova pásu - starého disku planetesimál obíhajících Slunce za oběžnou drahou Neptuna. V současnosti je známo více než 700 těles patřících do Kuiperova pásu. Vnější hranice Kuiperova pásu se nachází ve vzdálenosti 50 astronomických jednotek a je poměrně ostrá. Zdá se, že za touto hranicí nenalezneme objekty větší než 200km v průměru.
Petr Scheirich Sluneční soustava

Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

Tiskové prohlášení ČAS číslo 55

Skupina pozorovatelů planetek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově, pod vedením Dr. Petra Pravce, odhalila podvojnost blízkozemní planetky 1998 RO1. Dalšími členy této skupiny jsou Peter Kušnirák a Lenka Šarounová, k objevu rovněž přispěli svými pozorováními někteří zahraniční kolegové. Zpráva o tomto objevu byla oznámena astronomické veřejnosti 7. října 2003 prostřednictvím astronomického cirkuláře Mezinárodní astronomické unie č. 8216.

Jan Skalický Sluneční soustava

Zajímá Vás, jak vypadá okraj sluneční soustavy? Zeptejte se Voyageru!

sonda Voyager
sonda Voyager
Sonda Voyager se dostává na okraj naší sluneční soustavy. Třináct miliard kilometrů od Slunce-to je vzdálenost kosmické sondy, která doletěla zatím nejdál od vypuštění prvného Sputniku. Mohla by tedy úspěšně požádat o zápis zcela unikátního rekordu. Všechny planety a další objekty sluneční soustavy jsou obklopeny bublinou tvořenou nadzvukovým hvězdným větrem ze Slunce a Voyager, který jako první z kosmických sond pohleděl svýma elektronickýma očima na planety Jupiter a Saturn je na nejlepší cestě jak se z této bubliny dostat. Někteří vědci si dokonce myslí, že už ji opustil. "Je důvod proč se zajímat o to, že je to první objekt vytvořený lidmi, který pronikne do mezihvězdného prostoru," říká Tom Krimigis z Laboratoře aplikované fyziky (APL) Johns Hopkins University. "Voyager se dostává mimo ochranný sluneční kokon a to zcela jistě znamená milník ve znalostech prostředí, ve kterém se nacházíme.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Bouřící slunce

Detailní pohled na Slunce v okamžiku odtržení obrovského oblaku látky z jeho atmosféry. Ve výřezu je pohled na celé Slunce a nahoře pro porovnání modrý kotouček ZeměNa přelomu října a listopadu nám o sobě Slunce dalo pořádně vědět. Večerní a noční obloha zaplavená úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Výstava: Poslové kosmických katastrof

Od úterý 4. listopadu do soboty 8. listopadu od 9 do 19 hodin je na brněnské hvězdárně otevřena mimořádná výstava unikátních meteoritů, tedy "kamenů" které na nás v minulosti spadly z vesmírného prostoru. K vidění bude několik velmi vzácných exemplářů - například vzorek měsíční horniny a také meteorit, který přilétl z planetky Vesta, která se pohybuje mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Jana Tichá Sluneční soustava

Nová jihočeská blízkozemní planetka odlétla na jižní oblohu

V noci z 26. na 27.října 2003 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý, Jana Tichá a Michal Kočer dosud neznámou planetku pohybující se v těsné blízkosti Země. Planetka, dneska známá pod mezinárodním označení 2003 UT55 byla objevena právě při svém nejtěsnějším přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,0074 astronomických jednotek, čili o pouhého 1,1 milionu kilometrů, to je jenom třikrát dál, než je od země vzdálen Měsíc. Blízkozemní těleso se pohybovalo obloze velmi vysokou rychlostí (100 úhlových vteřin za minutu). Za cca. 15 minut uběhlo na obloze průměr Měsíce a za tři dny od oběhu urazilo po obloze 75 stupňů, takže se za tři dny od objevu přesunulo dny z naší severní oblohy daleko na jih až do souhvězdí Vodního hada a mohli by jej sledovat pouze astronomové daleko na jižní polokouli, pokud na vzdalující se a slábnoucí asteroid dosáhnou jejich přístroje. Obvyklé planetky potřebují na podobný přesun několik desítek až stovek dní.

Peter Kušnirák Sluneční soustava

Asteroid 1937 UB (Hermes) znovuobjavený

Ráno 15. októbra 2003 bola po dlhých 66 rokoch znovuobjavená planétka Hermes, stratená od roku 1937. Hermes je blízkozemná planétka obiehajúca okolo Slnka po dráhe typu Apollo, pričom okrem zemskej dráhy križuje aj dráhy Venuše a Marsu. Hermes je jedinou spomedzi všetkých známych planétok, ktorá má meno ale ešte nemá definitívne číslo. Postup pri pomenovávaní asteroidov je totiž presne opačný.

František Martinek Sluneční soustava

Planetka HERMES znovu nalezena

Dne 28. října 1937 objevil německý astronom Karl Reinmuth z univerzity v Heidelbergu planetku, která obdržela předběžné označení 1937 UB a byla nazvána Hermes. Tehdy prolétla kolem Země ve vzdálenosti pouze 800 000 km a její jasnost byla 8 mag. Po obloze se pohybovala rychlostí 5 stupňů za hodinu. Avšak Reinmuth mohl planetku pozorovat pouze 5 dnů a pak byla ztracena.

Jan Skalický Sluneční soustava

HST objevil dosud nejmenší měsíček planety Uran

Novi objevený a jeden potvrzený misíc Uranu
Novi objevený a jeden potvrzený misíc Uranu
Astronomům se podařilo objevit dva nejmenší měsíce patřící do rodiny plynného Uranu. Objevil je Hubblův kosmický dalekohled a velikost obou z nich (12-16km) se dá srovnat s velikostí San Franciska. Na jejich objev se čekalo takovou dobu z důvodu jejich nízké jasnosti. Díky ní unikly i pozornosti sondy Voyager 2, která prolétla kolem Uranu v roce 1986 a objevila 10 jeho malých satelitů.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Planetky mrtvým astronautům

Posádka raketoplánu Columbia Tragédie posledního letu raketoplánu Columbia 1. února 2003 velmi zasáhla kosmonautiku i obyčejné lidi. Sedm astronautů zahynulo při plnění vědecké mise a brzy se začaly objevovat návrhy jak uctít jejich památku.
Jana Tichá Sluneční soustava

Kapesní asteroid na dosah ruky

Vesmírný balvan o rozměru pěti metrů proletěl před několika dny kolem Země ve vzdálenosti 162 000 kilometrů. Je to páté nejbližší zaregistrované přiblížení asteroidu k Zemi a zároveň je to jeden z nejmenších, ne-li vůbec nejmenší, pozorovaný blízkozemní asteroid. O sledování tělesa se "podělily" Spacewatch II, KLENOT a VLT ;-)

Petr Bartoš Sluneční soustava

Strkovské meteority po 250 letech

jménem Hvězdárny Františka Pešty a Historické sekce České astronomické společnosti si Vás dovoluji pozvat na vernisáž výstavy Strkovské meteority, která se uskuteční dne 2. října 2003 od 17 hodin, a to ve výstavních prostorách Městského úřadu v Plané nad Lužnicí. Výstava je uspořádána k 250. výročí pádu meteorických kamenů u obce Strkov, který nastal dne 3. července 1753. Na vernisáži výstavy budete moci zhlédnout meteority, nalezené v roce 1753 a nyní zapůjčené ze sbírek Národního muzea v Praze, stejně jako kopie dobových dokumentů, které se ke zmíněné události vztahují.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Chandra a Měsíc

Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Rentgenová observatoř Chandra nesleduje pouze vzdálený Vesmír. Před nedávnem se "podívala" i na Měsíc. Snímek představuje dva pohledy na Měsíc. Vlevo je je takový, jak jej známe, v pravé části se představuje v rentgenovém světle. Kyslík, hořšík, hliník a křemík díky dopadajícímu záření ze Slunce fluoreskují a vytvářejí tak nový pohled na Měsíc.


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stopa mezinárodní stanice ISS nad jihozápadním obzorem

Další informace »