Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Historie klimatu ukrytá v ledu

AntarkiskarteEPICA_big.jpg
Skupina vědců z deseti států světa strávila 10 let získáváním vzorku ledu o délce zhruba 3 km pomocí vrtné soupravy, umístěné ve východní části Antarktidy. Akce probíhala v rámci evropského projektu EPICA. V odebraném vzorku ledu jsou uchovány informace o změnách klimatu na Zemi za posledních 740 000 let. Jedná se o téměř dvojnásobný časový úsek, než jaký mohli glaciologové studovat doposud.
František Martinek Sluneční soustava

Jak vznikla sluneční soustava

Astronom Jeff Hester a jeho spolupracovníci z Arizona State University publikovali teorii, podle níž Slunce a jeho planetární soustava nevznikla o samotě, jak se dříve vědci domnívali, ale v blízkosti velmi hmotné hvězdy, která později explodovala jako supernova. Důkazním materiálem je mj. izotop niklu Ni60, který byl nalezen v meteoritech. Tento izotop je produktem rozpadu železa Fe60, které mohlo vzniknout pouze při explozi masívní hvězdy.

Martin Pauer Sluneční soustava

Fyzika Venuše - II. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2

Fyzika Venuše - I. část

Jan Verfl Sluneční soustava

Drak na Titanu

phot-11c-04-preview.jpg
Nový přístroj SDI (Simultaneous Differential Imager, česky řekněme "Současný rozdílový zobrazovač"?) čerstvě instalovaný na systém adaptivní optiky NACO dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře v Chile umožňuje pořídit velmi ostré záběry naráz ve třech vybraných vlnových délkách. Přestože jde o technologii určenou především ke studiu exoplanet, je tento přístroj velmi užitečný k pozorování objektů s výraznou atmosférou, jako je například Saturnův měsíc Titan. Pozorování prováděná zároveň v úzkém "okně", v němž je atmosféra částečně průhledná a na blízkých vlnových délkách, kde průhledná není, umožňuje odečtením záběrů získat téměř nerušený pohled na povrch tělesa.
Martin Pauer Sluneční soustava

Astropis: Fyzika Venuše - I. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2

František Martinek Sluneční soustava

Nové informace o Titanu

Cassini_5.jpg
Závoj nad Saturnovým měsícem Titanem byl "poodhrnut" kosmickou sondou Cassini. Objevil se první "záblesk" povrchu Titanu, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře z kapalných uhlovodíků. Výzkumu Titanu se bude z blízka věnovat evropský modul Huygens, který se oddělí od mateřské sondy a počátkem roku 2005 přistane na povrchu (či moři) měsíce.
František Martinek Sluneční soustava

Asteroid Itokawa má tvar ragbyového míče

ostrofig_9-Itokawa.jpg
Největší radioteleskop na světě (Arecibo, Portoriko), jehož anténa má průměr 305 m, byl nedávno využit jako radar za účelem zjištění tvaru planetky Itokawa (původní označení 1986 SF36) a parametrů její rotace. Planetka byla pojmenována na počest Hideo Itokawy, zakladatele japonského kosmického výzkumu. Výzkumy planetky prováděla skupina astronomů z Jet Propulsion Laboratory (JPL, NASA).
František Martinek Sluneční soustava

Jak planety přicházejí o skvrny

jupredspot_vg2.jpg
Oblíbené téma globálního oteplování a s tím související změna klimatu se, jak se zdá, netýká jen naší planety. Velké změny probíhají v atmosféře Jupitera, největší planety sluneční soustavy. Ale ani další obří planety nezůstávají pozadu. Globální změny teploty povedou k tomu, že v nejbližších 10 letech zmizí z atmosféry Jupitera četné víry, které v dalekohledu pozorujeme jako skvrny.
František Martinek Sluneční soustava

Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Dne 22. 3. 2004 vyfotografovala astronomická družice SOHO již 750. kometu. Objevil ji německý astronom-amatér Sebastian F. Hönig, jeden z mimořádně úspěšných "lovců" komet na snímcích z družice SOHO. Většinou se jedná o komety tzv. Kreutzovy skupiny, které prolétávají v těsné blízkosti Slunce a které se obvykle v horké sluneční atmosféře beze zbytku vypaří. Protože jádra těchto komet jsou velmi malá, unikají pozornosti astronomů a dají spatřit pouze v těsné blízkosti Slunce.
Jiří Dušek Sluneční soustava

Komety - květy nebes

Komety nejsou jedna jako druhá. Bývají různě velké, různě jasné a mají nejrůznější tvary. S pomocí počítačových programů můžeme na původních černobílých (nebo spíše šedošedých) snímcích zvýraznit jemné struktury v komě a ohonu komety i ukázat jejich změny v čase, a to buď prostřednictvím nepravých barev přiřazených jednotlivým stupňům šedi nebo ve 3D. Takové snímky jsou pak užitečné pro astronomický výzkum, ale zároveň působí jako doklad zjevné i skryté krásy vesmíru.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Marsova polární čepička

Mars_Express.jpg
Díky snímkům, které pořídila evropská kosmická sonda Mars Express, víme, že jižní polární čepička na Marsu obsahuje mnohem více zmrzlé vody, než se předpokládalo, ale mnohem méně zmrzlého oxidu uhličitého (suchého ledu). Podle článku v americkém odborném časopise Nature se planetolog Timothy Titus z U.S. Geological Survey ve Flagstaffu (Arizona, USA) domnívá, že tato skutečnost snižuje šance na život na planetě Mars.
Petr Scheirich Sluneční soustava

Byla objevena desátá planeta Sluneční soustavy?

To rozhodně ne! V pondělí 15. 3. oznámil Dr. Michael Brown na tiskové konferenci v NASA objev nového velkého objektu za drahou Neptuna, který je zároveň zatím nejvzdálenějšímtělesem, jaké kdy bylo objeveno. Protože konference byla oznámena již v pátek, a běhemvíkendu "prosákly" od astronomů některé detaily, začaly se v tisku objevovat zprávy o objevu desátéplanety, které vyvrcholily v pondělí večer. Co je tedy na objektu, který dostal (zatímneoficiální) název "Sedna", podle Inuitské bohyně moře, tak zajímavého?
Karel Mokrý Sluneční soustava

Sedna - první známé těleso Oortva oblaku?

sedna-art.jpg
Pomocí Spitzerova teleskopu bylo objeveno velké těleso pravděpodobně patřící do Oortova oblaku. Objekt s označením 2003 VB12 je označován jako "Sedna", podle inuitské (eskymácké) bohyně oceánu.

2004.03.16 - opravy: odkaz na cirkular MPEC, upresneno oznaceni (je 2003 VB12, ne 2003 VB16)

František Martinek Sluneční soustava

Saturn známý i neznámý

SaturnCassini42d047M.jpg
Planeta Saturn je zřetelně viditelná na obloze i pouhým okem. V dalekohledu spatříme její neodmyslitelnou "ozdobu" - soustavu prstenců. V současné době směřuje ke druhé největší planetě ve sluneční soustavě americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997). S postupným přibližováním k Saturnu sonda vysílá na Zemi snímky planety. Poslední snímek byl pořízen 16. 2. 2004 ze vzdálenosti 66,1 miliónu km.
Jana Tichá Sluneční soustava

Kameny z nebe na českobudějovické hvězdárně

Z nebe nemohou padat kameny - usnesla se Akademie věd v Paříži v 18. století. Přesto kameny z nebe padaly předtím i potom. Lidé si jich všímali už starověku a vědci se jimi zabývají dosud. Dnes už víme, že naše Země je kosmickými tělesy bombardována kontinuálně. Drtivá většina z nich má naštěstí velikost prachového zrnka, vypaří se v atmosféře a nanejvýš je spatříme jako jasný meteor. Občas je však mateřské těleso natolik velké, že odolá průletu zemskou atmosférou a jeho malá část dopadne na Zemi jako meteorit. Každoročně dopadne na Zem a je nalezeno několik kilogramů meteoritů. Mimořádnou událostí pak může být dopad skutečně velkého tělesa. Například pravděpodobnost střetu tělesa o velikosti několika desítek metrů se Zemí je jednou za několik tisíc let a vytvořilo by kráter o průměru až jeden kilometr.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Optická deformace Měsíce v atmosféře při východu .

Další informace »