Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Globální oteplování a vymírání biologických druhů

Globální oteplování a vymírání biologických druhů

Isabela-01.jpg
Globální změna zemského klimatu možná nepovede k vymírání některých živočišných či rostlinných druhů, ale spíše naopak: objeví se stovky nových druhů. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že současné představy o globálním oteplování jako o katastrofě nemusí být pravdivé.

Některé současné vědecké teorie potvrzují, že globální oteplování povede k následkům, podobným vyhynutí dinosaurů - četné druhy živých organismů zmizí z povrchu Země. "Biologická proměnnost a globální změna klimatu jsou dobře zdokumentovány - oteplení je zřetelné: ptáci migrují dříve, dříve rozkvétají květiny, posunuly se okamžiky střídání ročních období," tvrdí ředitelka oddělení klimatických změn WWF International Jennifer Morganová. Na základě mezinárodních výzkumů lze vyslovit názor, že globální oteplení povede k zániku 25 % živočišných a rostlinných druhů již v roce 2050.

Je však třeba říci, že ne všichni vědci se na globální změny klimatu dívají tak pesimisticky. Například australští vědci jsou přesvědčeni, že oteplení povede k vydatným dešťům, což umožní doslova bouřlivý růst stromů a dalších rostlin, které zase budou intenzívně pohlcovat tzv. skleníkové plyny. Podle jejich názoru skleníkový efekt povede k tomu, že atmosféra Země bude teplejší a vlhčí, to umožní růst stromů a rostlin, což bude podnětem pro vznik nových biologických druhů. K těmto závěrům dospěli australští vědci minulý měsíc.

Je však otázka, jak rychle budou klimatické změny probíhat. Podle některých vědců základní změny klimatu probíhají v posledních 8 tisících roků, kdy se lidstvo začalo aktivně věnovat zemědělství a průmyslové výrobě. Při tom dochází ke zvýšené produkci skleníkových plynů. Podle informací Williama F. Ruddimana z University of Virginia in Charlottesville se za posledních 200 let zvýšila průměrná teplota vzduchu o 0,8 °C.

K zajímavému názoru dospěli holandští vědci z Centra pro geomagnetické změny v Hilversumu na základě studia zemské kůry. Je známo, že v důsledku dopadu kosmického prachu po dobu stovek miliónů roků se zvyšuje tloušťka zemské kůry. Hmotnost Země postupně vzrůstá. Tento permanentně probíhající proces nemá žádný přímý vliv na změny klimatu.

Avšak v souladu se vzrůstem hmotnosti Země se zvyšuje její gravitace a tlak na vnitřní jádro. Stoupá jeho teplota a únik tepla přes zemskou kůru vede k oteplování zemské atmosféry a ke zvyšování úrovně hladiny světových moří a oceánů. Když k tomu připočteme ještě výše zmiňovaný vliv člověka na vzrůst skleníkového efektu a další přírodní vlivy (například sopečnou činnost, rovněž "poháněnou" vnitřním teplem planety), dostaneme v současné době známé efekty: vznik jevu El-Niňo, časté povodně a uragány, na jiných místech zase dlouhodobé sucho a neúroda.

Holandští vědci jsou současnými klimatickými změnami velmi znepokojeni. Země větrných mlýnů a tulipánů se z části rozkládá pod úrovní moře. Již nyní pozorují následky tání ledovců v Grónsku a v Antaktidě.

Zdroj: pravda.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen

Nové zpracování 60 snímků, zarovnáno na kometu a hvězdy.

Další informace »