Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Asteroid Itokawa má tvar ragbyového míče

Asteroid Itokawa má tvar ragbyového míče

ostrofig_9-Itokawa.jpg
Největší radioteleskop na světě (Arecibo, Portoriko), jehož anténa má průměr 305 m, byl nedávno využit jako radar za účelem zjištění tvaru planetky Itokawa (původní označení 1986 SF36) a parametrů její rotace. Planetka byla pojmenována na počest Hideo Itokawy, zakladatele japonského kosmického výzkumu. Výzkumy planetky prováděla skupina astronomů z Jet Propulsion Laboratory (JPL, NASA).

Přibližný tvar a rozměry planetky byly známy již dříve. Průzkum pomocí radioteleskopu v Arecibu vedl k upřesnění těchto parametrů. Planetka má tvar velkého ragbyového míče o rozměrech 700 x 300 metrů, se značnými nerovnostmi na povrchu. Kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti 0,95 až 1,69 AU. To znamená, že křižuje dráhy Země i Marsu. Sklon dráhy k ekliptice je 1,6°.

MUSES-C se blíží k asteroidu
MUSES-C se blíží k asteroidu
A proč se astronomové tolik zajímají o tuto malou planetku? V květnu 2003 k ní byla vypuštěna japonská kosmická sonda MUSES-C, která byla po startu přejmenována na HAYABUSA. Vědecký program sondy je velmi zajímavý. Jejím hlavním úkolem je odebrat z povrchu planetky asi 1 gram horniny a dopravit tento vzorek do pozemních laboratoří.

V květnu letošního roku se uskuteční gravitační manévr při průletu sondy kolem Země tak, aby zamířila k cílové planetce. Do blízkosti planetky se sonda dostane v červnu 2005. Nejprve bude navedena na oběžnou dráhu kolem planetky ve vzdálenosti 20 km. Z této dráhy bude provádět detailní průzkum povrchu planetky. Cílem je určení fyzikálních a dynamických parametrů: velikosti, tvaru, topografie povrchu, směru rotační osy, periody rotace, složení a struktury povrchu. Získaná data také umožní výběr vhodných míst k odběru vzorků. Malý "skákací" robot MINERVA, který vyrobila organizace ISAS, bude použit k průzkumu okolí a povrchu planetky.

V další fázi bude následovat těsné přiblížení k povrchu planetky. Sonda třikrát uskuteční krátkodobé "přistání" na různých místech povrchu. Bude se spíše jednat o několikasekundový kontakt sondy s planetkou. Při každém setkání bude směrem k povrchu planetky vystřelen kovový projektil, který zde vytvoří malý kráter. Část vyvrženého materiálu bude zachycena pomocí speciálního "trychtýře" na kosmické sondě a uložena do zásobníku v návratovém pouzdře. Tento odběr vzorků se bude opakovat na třech různých místech. Návratová část sondy se vzorkem z povrchu asteroidu přistane na Zemi v červnu 2007.

arecibo.jpg
Na závěr ještě jedna informace, týkající se samotného radioteleskopu. V těchto dnech byl opatřen novou kamerou ALFA (Arecibo L-Band Feed Array). Co do velikosti je srovnatelná s doposud používaným zařízením. Je zavěšena na lanech nad anténou radioteleskopu ve výšce 150 m a spojena s počítačovým centrem prostřednictvím optických vláken. Nová kamera umožní astronomům 7krát zefektivnit svou práci. To znamená, že za stejný časový úsek bude možno prozkoumat 7krát větší oblast hvězdné oblohy. Astronomům to umožní urychlit práce na objevování pulsarů, při mapování rozložení neutrálního vodíku v naší i cizích galaxiích apod. První pozorování novou kamerou se uskutečnilo 24. 4. 2004.

Zdroj: spacedaily.com a alfa.naic.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »