Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové informace o Titanu

Nové informace o Titanu

Cassini_5.jpg
Závoj nad Saturnovým měsícem Titanem byl "poodhrnut" kosmickou sondou Cassini. Objevil se první "záblesk" povrchu Titanu, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře z kapalných uhlovodíků. Výzkumu Titanu se bude z blízka věnovat evropský modul Huygens, který se oddělí od mateřské sondy a počátkem roku 2005 přistane na povrchu (či moři) měsíce.

Sonda Cassini (start 15. 10. 1997) se postupně blíží k Saturnu. Na Zemi vyslala již několik zajímavých snímků druhé největší planety ve sluneční soustavě. V polovině dubna se zaměřila také na Titana. Jedná se o měsíc velikostí srovnatelný s planetou Merkur. Jeho průměr je 5 100 km. Je obklopen atmosférou, která je poněkud hustější než pozemské ovzduší. Na pořízených snímcích jsou patrny detaily o velikosti několika stovek kilometrů. Díky použití speciálního filtru, propouštějícího záření o vlnové délce 938 nanometrů, mohla kamera "proniknout" přes silnou vrstvu atmosféry kolem měsíce až k jeho povrchu. Rozlišení snímků dosahuje 230 km/pixel, což odpovídá nejlepším pozemským fotografiím.

Cassini-Titan.jpg
Ve spodní části obrázku jsou barevně odlišeny různě jasné oblasti povrchu Titanu. Obrázek byl složen na základě měření pomocí kamery NICMOS na Hubblově kosmickém teleskopu (HST) v letech 1997 a 1998. Rozlišení dosahuje 300 km/pixel. Nejtmavší terén je tmavě modrý, nejsvětlejší naopak jasně červený.

První opravdu detailní snímky povrchu Titanu (rozlišení 2 km) budou pořízeny ze vzdálenosti 350 000 km, když bude sonda Cassini prolétávat 2. 7. 2004 nad jižním pólem měsíce. Průlet se uskuteční pouze 30 hodin po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Saturna.

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2024 E1 (Wierzchos)

https://en.wikipedia.org/wiki/C/2024_E1_(Wierzcho%C5%9B)

Další informace »