Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové informace o Titanu

Nové informace o Titanu

Cassini_5.jpg
Závoj nad Saturnovým měsícem Titanem byl "poodhrnut" kosmickou sondou Cassini. Objevil se první "záblesk" povrchu Titanu, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře z kapalných uhlovodíků. Výzkumu Titanu se bude z blízka věnovat evropský modul Huygens, který se oddělí od mateřské sondy a počátkem roku 2005 přistane na povrchu (či moři) měsíce.

Sonda Cassini (start 15. 10. 1997) se postupně blíží k Saturnu. Na Zemi vyslala již několik zajímavých snímků druhé největší planety ve sluneční soustavě. V polovině dubna se zaměřila také na Titana. Jedná se o měsíc velikostí srovnatelný s planetou Merkur. Jeho průměr je 5 100 km. Je obklopen atmosférou, která je poněkud hustější než pozemské ovzduší. Na pořízených snímcích jsou patrny detaily o velikosti několika stovek kilometrů. Díky použití speciálního filtru, propouštějícího záření o vlnové délce 938 nanometrů, mohla kamera "proniknout" přes silnou vrstvu atmosféry kolem měsíce až k jeho povrchu. Rozlišení snímků dosahuje 230 km/pixel, což odpovídá nejlepším pozemským fotografiím.

Cassini-Titan.jpg
Ve spodní části obrázku jsou barevně odlišeny různě jasné oblasti povrchu Titanu. Obrázek byl složen na základě měření pomocí kamery NICMOS na Hubblově kosmickém teleskopu (HST) v letech 1997 a 1998. Rozlišení dosahuje 300 km/pixel. Nejtmavší terén je tmavě modrý, nejsvětlejší naopak jasně červený.

První opravdu detailní snímky povrchu Titanu (rozlišení 2 km) budou pořízeny ze vzdálenosti 350 000 km, když bude sonda Cassini prolétávat 2. 7. 2004 nad jižním pólem měsíce. Průlet se uskuteční pouze 30 hodin po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Saturna.

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.

Další informace »