Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historie klimatu ukrytá v ledu

Historie klimatu ukrytá v ledu

AntarkiskarteEPICA_big.jpg
Skupina vědců z deseti států světa strávila 10 let získáváním vzorku ledu o délce zhruba 3 km pomocí vrtné soupravy, umístěné ve východní části Antarktidy. Akce probíhala v rámci evropského projektu EPICA. V odebraném vzorku ledu jsou uchovány informace o změnách klimatu na Zemi za posledních 740 000 let. Jedná se o téměř dvojnásobný časový úsek, než jaký mohli glaciologové studovat doposud.

Struktura, složení a stavba ledu, přítomnost některých izotopů, složení bublinek vzduchu uvězněných v ledu, to vše jsou zdroje informací o klimatických změnách v historii naší Země. Bylo zjištěno, že za období posledních 740 000 let se vystřídalo celkem 8 ledových dob. Ledové doby byly střídány teplými obdobími. Jedno takové teplé období prožíváme v současnosti.

Antarktida-vzorky ledu.jpg
V období posledních 400 000 let trvala meziledová - teplá - období přibližně 10 000 roků (v dřívějších obdobích byla podstatně delší). Současné teplejší mezidobí by mělo pomalu končit, blíží se nástup další doby ledové. Avšak vědci se domnívají, že vše není zase až tak jednoduché. Zahrneme-li do prognóz také změny dráhy Země, pak dojdeme k závěru, že současná teplá perioda odpovídá meziledovému období před 400 000 roky, které tehdy trvalo 28 000 let. Navíc stále není zcela zřejmé, jak se na změně klimatu projeví vysoká koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Země, která je nyní nejvyšší za posledních 740 000 let.

Na evropském projektu EPICA (European Project for Ice Coring in Antarctica) se podílejí Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Holandsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. První vzorek byl získán v oblasti Dome Concordia (poloha 75° 06´ j. š., 123° 24´ v. d.). Vrtná souprava přitom dosáhla hloubky 3 233 m. Druhý vzorek byl odebrán v oblasti s názvem Dronning Maud Land (souřadnice 75° 00' j. š., 00° 04' v. d.). Délka odvrtaného vzorku činila 2 882 m.

spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »