Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historie klimatu ukrytá v ledu

Historie klimatu ukrytá v ledu

AntarkiskarteEPICA_big.jpg
Skupina vědců z deseti států světa strávila 10 let získáváním vzorku ledu o délce zhruba 3 km pomocí vrtné soupravy, umístěné ve východní části Antarktidy. Akce probíhala v rámci evropského projektu EPICA. V odebraném vzorku ledu jsou uchovány informace o změnách klimatu na Zemi za posledních 740 000 let. Jedná se o téměř dvojnásobný časový úsek, než jaký mohli glaciologové studovat doposud.

Struktura, složení a stavba ledu, přítomnost některých izotopů, složení bublinek vzduchu uvězněných v ledu, to vše jsou zdroje informací o klimatických změnách v historii naší Země. Bylo zjištěno, že za období posledních 740 000 let se vystřídalo celkem 8 ledových dob. Ledové doby byly střídány teplými obdobími. Jedno takové teplé období prožíváme v současnosti.

Antarktida-vzorky ledu.jpg
V období posledních 400 000 let trvala meziledová - teplá - období přibližně 10 000 roků (v dřívějších obdobích byla podstatně delší). Současné teplejší mezidobí by mělo pomalu končit, blíží se nástup další doby ledové. Avšak vědci se domnívají, že vše není zase až tak jednoduché. Zahrneme-li do prognóz také změny dráhy Země, pak dojdeme k závěru, že současná teplá perioda odpovídá meziledovému období před 400 000 roky, které tehdy trvalo 28 000 let. Navíc stále není zcela zřejmé, jak se na změně klimatu projeví vysoká koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Země, která je nyní nejvyšší za posledních 740 000 let.

Na evropském projektu EPICA (European Project for Ice Coring in Antarctica) se podílejí Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Holandsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. První vzorek byl získán v oblasti Dome Concordia (poloha 75° 06´ j. š., 123° 24´ v. d.). Vrtná souprava přitom dosáhla hloubky 3 233 m. Druhý vzorek byl odebrán v oblasti s názvem Dronning Maud Land (souřadnice 75° 00' j. š., 00° 04' v. d.). Délka odvrtaného vzorku činila 2 882 m.

spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Čiastočné zatmenie Mesiaca

Nikon D40, Nikon 55-200 mm VR@200mm, statív

Další informace »