Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturn známý i neznámý

Saturn známý i neznámý

SaturnCassini42d047M.jpg
Planeta Saturn je zřetelně viditelná na obloze i pouhým okem. V dalekohledu spatříme její neodmyslitelnou "ozdobu" - soustavu prstenců. V současné době směřuje ke druhé největší planetě ve sluneční soustavě americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997). S postupným přibližováním k Saturnu sonda vysílá na Zemi snímky planety. Poslední snímek byl pořízen 16. 2. 2004 ze vzdálenosti 66,1 miliónu km.

Fotografie byla pořízena úzkoúhlou kamerou přes jeden ze tří metanových filtrů (MT2), který odhalil metanová oblaka a mlžný závoj v atmosféře Saturna. Metanová oblaka absorbují blízké infračervené záření na vlnové délce 727 nm. Tmavé oblasti na snímku jsou místa se silnou koncentrací metanu. Světlé oblasti nad rovníkem jsou místa s vysokou a tlustou oblačností, která zastiňuje metanová oblaka v nižších výškách. Na snímku jsou patrny detaily o velikosti 397 km/pixel.

Sonda Cassini bude navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna 1. 7. 2004 a zahájí plánovanou čtyřletou výzkumnou činnost planety, prstenců a měsíců.

saturnxray.jpg
Na planetu Saturn se v dubnu 2003 zaměřila i rentgenová družice CHANDRA (start 23. 7. 1999). V průběhu 20 hodin sledovala nepřetržitě rentgenové záření planety. Údaje byly zveřejněny teprve nedávno a astronomové byli velmi překvapeni. Očekávali totiž podobný obrázek jako v případě Jupitera. Skutečnost však byla jiná. U Jupitera se rentgenové záření koncentruje do polárních oblastí, u Saturna je tomu naopak - nejvíce rentgenového záření přichází z rovníkových oblastí.

Na připojeném obrázku jsou bílými čarami znázorněny obrysy planety a prstence, a také poloha rovníku. Ukázalo se, že spektrum rentgenového záření je prakticky shodné s rentgenovým zářením Slunce. To naznačuje, že rentgenové záření Saturna vzniká rozptylem slunečního rentgenového záření v atmosféře planety Saturn.

V době pozorování byl severní pól planety zakryt prstencem, takže není možné říci, zda tato polární oblast Saturna vyzařuje rentgenové záření či nikoliv (z oblasti kolem jižního pólu bylo detekováno pouze slabé rentgenové záření). Samotné prstence se v oboru rentgenového záření nijak neprojevily, což znamená, že rozptylují sluneční rentgenové záření mnohonásobně méně než atmosféra planety.

Planetu Saturn a její soustavu prstenců můžete pozorovat ve viditelném světle pomocí dalekohledu. V současné době se Saturn nachází v souhvězdí Blíženců. Od Země jej dělí vzdálenost 8,7 AU (= 1,3 miliardy km). Ještě do konce května máte příležitost navštívit některou blízkou hvězdárnu a kochat se krásou této bezesporu zajímavé planety. Například Hvězdárna Valašské Meziříčí je pro veřejnost otevřena každé pondělí, čtvrtek a pátek. Kromě Saturna lze na večerní obloze pozorovat i další planety, jako je Venuše, Mars a Jupiter, na přelomu března a dubna k nim přibude také Merkur.

Zdrok: spaceref.com a spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »