Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturn známý i neznámý

Saturn známý i neznámý

SaturnCassini42d047M.jpg
Planeta Saturn je zřetelně viditelná na obloze i pouhým okem. V dalekohledu spatříme její neodmyslitelnou "ozdobu" - soustavu prstenců. V současné době směřuje ke druhé největší planetě ve sluneční soustavě americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997). S postupným přibližováním k Saturnu sonda vysílá na Zemi snímky planety. Poslední snímek byl pořízen 16. 2. 2004 ze vzdálenosti 66,1 miliónu km.

Fotografie byla pořízena úzkoúhlou kamerou přes jeden ze tří metanových filtrů (MT2), který odhalil metanová oblaka a mlžný závoj v atmosféře Saturna. Metanová oblaka absorbují blízké infračervené záření na vlnové délce 727 nm. Tmavé oblasti na snímku jsou místa se silnou koncentrací metanu. Světlé oblasti nad rovníkem jsou místa s vysokou a tlustou oblačností, která zastiňuje metanová oblaka v nižších výškách. Na snímku jsou patrny detaily o velikosti 397 km/pixel.

Sonda Cassini bude navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna 1. 7. 2004 a zahájí plánovanou čtyřletou výzkumnou činnost planety, prstenců a měsíců.

saturnxray.jpg
Na planetu Saturn se v dubnu 2003 zaměřila i rentgenová družice CHANDRA (start 23. 7. 1999). V průběhu 20 hodin sledovala nepřetržitě rentgenové záření planety. Údaje byly zveřejněny teprve nedávno a astronomové byli velmi překvapeni. Očekávali totiž podobný obrázek jako v případě Jupitera. Skutečnost však byla jiná. U Jupitera se rentgenové záření koncentruje do polárních oblastí, u Saturna je tomu naopak - nejvíce rentgenového záření přichází z rovníkových oblastí.

Na připojeném obrázku jsou bílými čarami znázorněny obrysy planety a prstence, a také poloha rovníku. Ukázalo se, že spektrum rentgenového záření je prakticky shodné s rentgenovým zářením Slunce. To naznačuje, že rentgenové záření Saturna vzniká rozptylem slunečního rentgenového záření v atmosféře planety Saturn.

V době pozorování byl severní pól planety zakryt prstencem, takže není možné říci, zda tato polární oblast Saturna vyzařuje rentgenové záření či nikoliv (z oblasti kolem jižního pólu bylo detekováno pouze slabé rentgenové záření). Samotné prstence se v oboru rentgenového záření nijak neprojevily, což znamená, že rozptylují sluneční rentgenové záření mnohonásobně méně než atmosféra planety.

Planetu Saturn a její soustavu prstenců můžete pozorovat ve viditelném světle pomocí dalekohledu. V současné době se Saturn nachází v souhvězdí Blíženců. Od Země jej dělí vzdálenost 8,7 AU (= 1,3 miliardy km). Ještě do konce května máte příležitost navštívit některou blízkou hvězdárnu a kochat se krásou této bezesporu zajímavé planety. Například Hvězdárna Valašské Meziříčí je pro veřejnost otevřena každé pondělí, čtvrtek a pátek. Kromě Saturna lze na večerní obloze pozorovat i další planety, jako je Venuše, Mars a Jupiter, na přelomu března a dubna k nim přibude také Merkur.

Zdrok: spaceref.com a spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »