Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak vznikla sluneční soustava

Jak vznikla sluneční soustava

Astronom Jeff Hester a jeho spolupracovníci z Arizona State University publikovali teorii, podle níž Slunce a jeho planetární soustava nevznikla o samotě, jak se dříve vědci domnívali, ale v blízkosti velmi hmotné hvězdy, která později explodovala jako supernova. Důkazním materiálem je mj. izotop niklu Ni60, který byl nalezen v meteoritech. Tento izotop je produktem rozpadu železa Fe60, které mohlo vzniknout pouze při explozi masívní hvězdy.

Trifid Nebula-1.jpg
Co se tedy událo přibližně v době před 4,6 miliardami roků, kdy vznikalo Slunce? Podle nové teorie se nejprve ve velkém prachoplynném oblaku zrodila velmi hmotná hvězda. Její intenzívní ultrafialové záření vedlo ke vzniku tzv. HII oblastí - oblastí horkého ionizovaného plynu, který se rozpínal a stlačoval okolní prostředí. Současné mlhoviny Eagle, Orion a Trifid jsou dobře známé příklady takovýchto HII oblastí. Vzniklá rázová vlna stlačovala vnější vrstvy prachoplynné mlhoviny, přičemž vznikaly hvězdy menších hmotností, mezi nimi i naše Slunce.

Vliv záření obří hvězdy se projevil na dalším vývoji protoplanetárního prachového disku. Vědcům se podařilo objasnit některé zvláštnosti struktury planetární soustavy právě tímto zářením. Velmi hmotné hvězdy "umírají" poměrně brzy. Hvězda, která svým zářením přispěla ke vzniku Slunce, explodovala jako supernova a obohatila okolní prostředí, mezi jiným i mladou sluneční soustavu, těžkými kovy včetně železa Fe60.

Vědci předpokládají, že intenzívní ultrafialové záření blízké hvězdy na úsvitu dějin naší planetární soustavy a radioaktivní prvky, které nám "darovala" při svém zániku, mohly sehrát velmi důležitou roli při vzniku života na naší planetě.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »