Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak vznikla sluneční soustava

Jak vznikla sluneční soustava

Astronom Jeff Hester a jeho spolupracovníci z Arizona State University publikovali teorii, podle níž Slunce a jeho planetární soustava nevznikla o samotě, jak se dříve vědci domnívali, ale v blízkosti velmi hmotné hvězdy, která později explodovala jako supernova. Důkazním materiálem je mj. izotop niklu Ni60, který byl nalezen v meteoritech. Tento izotop je produktem rozpadu železa Fe60, které mohlo vzniknout pouze při explozi masívní hvězdy.

Trifid Nebula-1.jpg
Co se tedy událo přibližně v době před 4,6 miliardami roků, kdy vznikalo Slunce? Podle nové teorie se nejprve ve velkém prachoplynném oblaku zrodila velmi hmotná hvězda. Její intenzívní ultrafialové záření vedlo ke vzniku tzv. HII oblastí - oblastí horkého ionizovaného plynu, který se rozpínal a stlačoval okolní prostředí. Současné mlhoviny Eagle, Orion a Trifid jsou dobře známé příklady takovýchto HII oblastí. Vzniklá rázová vlna stlačovala vnější vrstvy prachoplynné mlhoviny, přičemž vznikaly hvězdy menších hmotností, mezi nimi i naše Slunce.

Vliv záření obří hvězdy se projevil na dalším vývoji protoplanetárního prachového disku. Vědcům se podařilo objasnit některé zvláštnosti struktury planetární soustavy právě tímto zářením. Velmi hmotné hvězdy "umírají" poměrně brzy. Hvězda, která svým zářením přispěla ke vzniku Slunce, explodovala jako supernova a obohatila okolní prostředí, mezi jiným i mladou sluneční soustavu, těžkými kovy včetně železa Fe60.

Vědci předpokládají, že intenzívní ultrafialové záření blízké hvězdy na úsvitu dějin naší planetární soustavy a radioaktivní prvky, které nám "darovala" při svém zániku, mohly sehrát velmi důležitou roli při vzniku života na naší planetě.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »